Vstupuji do úspěšně se rozbíhající diskuse k tomu, jak propojit několik velmi fundovaných a komplexní přístupů k současným problémům, jejich příčinám a cesty jejich řešení, informací, že právě vyšlo velmi důležité číslo časopisu Marathon (5/2023, sv. 183), které se této diskuse bezprostředně týká. Obsahuje totiž tři ze čtyř příspěvků, na jejichž základě současná diskuse probíhá, konkrétně Rostislava Čuby, Ladislava Zelinky, Jana Zemana. Čtvrtý příspěvek Jaroslava Šulce (vlastně ten první) byl uveřejněn již dříve v tomtéž časopisu Marathon o dvě čísla před tím (3/2023, sv. 181). Zájemce má tudíž všechny příspěvky k online ke stažení, a to zde:

K tomu ještě úvodní poznámka k tomuto číslu Marathonu:

1. Úvodní poznámka

Páté letošní číslo navazuje na třetí, které bylo věnováno pojednání Jaroslava Šulce "K výchozím příčinám dnešní krize a možným východiskům" (https://valencik.cz/marathon/23/Mar2303.htm ). Jednalo se o první komplexní reflexi současné doby s vymezením cesty řešení problémů, které vzniklo při pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize. Pohled J. Šulce, který si podrobně všímá dění, nevyužitých možnosti i problémů v oblasti těch složek ekonomického systému, o které jde především. V nich se totiž střetá tendence k posilování role pozičního investování s tendencí vytváření podmínek pro to, aby investiční příležitosti spojené s nabýváním (vzdělání, výchova), uchováním (péče o zdraví, celoživotní vzdělání, sociální práce) a uplatněním (sociální práce, rekvalifikace, absolventské sítě) schopností člověka byly využívány podle míry jejich výnosnosti a humanistický aspekt tak nacházel své plné využití v oblasti poskytující bezkonkurenční ekonomickou výhodu. (Možná, že změny tímto směrem mohou být odstartovány i v menší zemi či skupině menších zemí.)

Od té doby přibyly další tři komplexní reflexe, konkrétně:

- Pohled Rostislava Čuby velmi přesně postihuje demonopolizaci světa od vzájemně propojeného globálně emitovaného nekrytého dolaru, za který lze koupit vše, včetně lidských duší, a s tím spojeným systémem globální moci udržované komplexem opatření. Vzpoura v podobě vzniku a rozšiřování BRICS je významná, ale je to jen cesta ze slepé uličky do "výchozího bodu" perspektivních změn. Zde mohou být pohledy na realitu velmi komplementární.

- Pohled Ladislava Zelinky, který se věnuje analýze příčin toho, proč se nepodařilo realizovat Marxem zdůvodněné historické tendence, a navrhuje, jakým způsobem v úsilí o lepší společnost pokračovat, přičemž těžištěm jeho úvah je, jak chápat změnu společensko-ekonomické formace a subjekty jejího prosazení.

- Pohled Jana Zemana, který velmi správně kritizuje greendealovskou doktrínu nejen z důvodu nekompetentnosti jejích nositelů či inspirátorů, ale zejména proto, že vede do antihumánní klece restrikcí; přitom zásadní pozitivní změna v oblasti šetrného vztahu k přírodnímu prostředí je podmíněna jednak změnou charakteru spotřeby (od devastujícího konzumu k produktivní spotřebě vedoucí k rozvoji lidských schopností, tj. navyšování inovačního potenciálu společnosti), jednak rolí inovačního potenciálu při radikálním odlehčování výroby od závislosti  na přírodním prostředí (lokalizace výrob, nanotechnologie, šití všeho na míru s využitím umělé inteligence apod.).

Těmto třem pohledům je věnováno toto číslo. Texty uvedených autorů odlišuji barvou a doplňuji svými poznámkami. Byly publikovány na mém blogu, viz: https://radimvalencik.pise.cz/ Zde zájemce najde i diskusi, které k nim bude probíhat s cílem sjednocení pohledů. Prostřednictvím komentářů k jednotlivým příspěvkům do ní může vstoupit.

(Pokračování dalším příspěvkem)