Vize, jakou potřebujeme/619

Vize, jakou potřebujeme/619

Nedělní predikce aktuálního dění:

Mediální mainstream přece jen určitou informaci o patrně zlomové události, která vede k dalšímu omezení oblasti exportu inflace vyvolané emitováním nekrytého dolaru a s tím související demonopolarizace světa poskytl, viz např. Novinky:

Skupina zemí BRICS na summitu v Johannesburgu tento týden rozhodla, že pozve šest zemí, aby se staly novými členy bloku. Pozvánku pošle Argentině, Egyptu, Íránu, Etiopii, Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům, oznámil ve čtvrtek prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa. Informovala o tom agentura Reuters.

Hospodářského summitu BRICS se zúčastnil také ruský prezident Vladimir Putin. Kvůli bezpečnosti pouze přes videohovor

Ramaphosa uvedl, že státy BRICS se dohodly na principech procesu rozšiřování. V první fázi se uvedené země stanou od 1. ledna 2024 novými členy BRICS, kam v současné době patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika.

První vlna rozšíření může podle Reuters připravit půdu pro přijetí až desítek dalších zemí, které o členství projevily zájem. Děje se tak v době, kdy geopolitická polarizace posiluje snahy Pekingu a Moskvy vytvořit z této skupiny životaschopnou protiváhu Západu.

"Zůstaneme otevření novým kandidátům," uvedl na tiskové konferenci v Johannesburgu brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva.

Debata o rozšíření byla hlavním tématem třídenního summitu v jihoafrickém hlavním městě, který dnes vstoupil do závěrečného dne. Zatímco všechny země BRICS veřejně vyjádřily rozšíření podporu, mezi jednotlivými lídry panovaly rozpory v otázce, jak rychle a o kolik členů by se měl blok rozšířit, píše Reuters.

O členství v BRICS má podle údajů jihoafrických úřadů zájem zhruba 40 zemí světa, z nichž 22 o přijetí formálně požádalo. Představují nesourodou skupinu možných kandidátů, často motivovaných touhou vyrovnat globální podmínky a vyvážit světový řád, podle nich stranící rozvinutým zemím Západu. Skupina BRICS je tak často vnímána jako alternativa ke skupině vyspělých ekonomik G7.

Ve státech BRICS v současné době žije 42 procent obyvatelstva světa. Celkový HDP uskupení tvoří 26 procent světové ekonomiky a země BRICS se podílejí z 18 procent na světovém obchodu.

K tomu:

1. Ke stabilizaci své pozice potřebují US ( tj. stát s vetřelcem globální moci v těle), více a více prostředků, které doposud získávaly emitováním nekrytého dolaru v globálním měřítku, a to prakticky bez omezení. Teď se oblast, kam se dolar "vsákne" podstatně zmenšuje, což vyvolá silné inflační tlaky. Ty se nejdříve a nejvýrazněji promítnou do zemí, které zůstanou nejvíce vstřícné globální moci. (Tam bohužel patří i naše země a také to pociťujeme.)

2. Tím se ještě více posílí globální odstředivé tlaky, snaha osvobodit se o dolaru, ale – což je v určitém rozporu s tím – současně alespoň částečně uchovat hodnotu dolarových aktiv, které vlastní majetkové elity v zemích odstředivých tlaků. Proces omezování oblasti nadvlády dolaru proto bude spíše pomalý a rozporuplný, ale i tak velmi omezí možností nátlakové politiky US.

3. Jen pro úvahu: Mnozí současnou situaci srovnávají se zánikem Říše římské. Každá analogie kulhá. Ale i tak stojí za zaznamenání, že při zániku či rozpadu Říše římské nikdy nedošlo ke vzniku významnější opoziční koalice. To, co se v souvislosti s BRICS odehrává, je něco, s čím naše lidská civilizace nemá zkušenost.

4. Z toho, co o jednáních proniklo, je zřejmé, že neexistuje dostatečně propracovaná představa (koncepce) postupného odchodu od dolaru, ale určité dohody již fungují.

5. US ani přes velký nátlak a horečnou diplomatickou iniciativu, do které byl fyzicky intenzivně zapojen i nestárnoucí mozek Kissingera, se nepodařilo proces rozšiřování BRICS zastavit.

6. Politika naší současné vlády vede naši zemi na periferii světové ekonomiky i politiky a současně i do izolace, protože většina zemí EU se pokusí více diverzifikovat zahraniční politickou, finanční, ekonomickou i vojenskou aktivitu.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Pokračuji vzpomínkami na Krétu, ze které jsem se před pár dny vrátil. Byl jsem tam poprvé. Každý den jsme podnikali výlety "rakváčů" (55+) do různých míst. Nejnáročnější byla soutěska Samaria (18.5 km, výškový rozdí 1200 metrů, chůze po kamenech...). Samarii jsme zvládli všichni.

Klášter Agia Triada, který je obklopen vinicemi.

Výzdoba uvnitř hlavního chrámu.

Jednu z expozic určených turistům tvoří dříve používaná zařízení v oblasti zemědělské výroby a zpracování jejích produktů. Toto sloužilo k pálení kořalky.

Lis na olivy.