Reakce Jany Simonové a Jaroslava Šulce na otázky, které jsem položil v článku Reforma veřejných financí a levice/5 - otázky, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/11023-reforma-verejnych-financi-a-levice-5-otazky.html
Jana Simonová:
Konečně jsem se dostala k otázkám Radima, ke kterým nabízím následné poznámky:
1. Nemyslím si, že naše vláda je spojena se zahájením jakékoliv nové hry. Ona jen výjimečně vstřícně podporuje nové cíle globálního hegemona v jeho staronové strategii využívání všech zemí světa, které se nechají využívat, ve svůj prospěch. Na prospěchu a zájmech Česka naší vládě nezáleží, což bylo zřejmé již před volbami. To, že ji volila většina obyvatel, je otázka k zamyšlení. Bylo to z touhy po osobních výhodách, neznalosti ekonomických a geopolitických souvislostí, z protibabišovkých emocí anebo z touhy patřit k bohatší části světa, i když to bude Česko hodně stát, anebo z víry v pravdu, lásku a demokracii? Bylo by dobré udělat sociologické šetření mezi voliči pětikoalice o důvodech jejich volby a míře naplnění jejich očekávání.
Ad: 2.
3. Samozřejmě balíček, stejně jako celá politika vlády, plně respektuje zájmy dosavadního hegemona a těch domácích sil, které vládu podporují a mají z jejich vládnutí prospěch.
Ad: 4.5. Není žádným tajemstvím, že naše vláda má plnou podporu USA a to není zadarmo. Také je obecně známé, že strategické zájmy USA jsou rozmanité, a i když dominují zájmy ekonomické, geopolitické a bezpečnostní a jiné speciální potřeby jsou neméně důležité.
Ad: 6. Tato vláda se evidentně snaží se být zadobře s nejmocnějšími zeměmi Západu, v prvé řadě USA. Možná se i domnívá, že tím automaticky prospívá EU i Česku. Zdá se, že i řada jiných evropských zemí zřejmě nezaznamenala, že nyní probíhá už třetí konflikt, ve kterém EU prohrává a nese nezaslouženě vysoké důsledky a ztráty - hypoteční krize USA a následná finanční krize v EU, arabská jara a následná migrace do Evropy a financování konfliktu na Ukrajině a související migrace. Zničení Nord Streamu 2 je jen jedna akce dlouhodobé strategie. Způsoby konkurenčního boje mohou být dost nepřehledné a velmi záludné.
Ad: 7.8. Dle mého názoru je zlo vždy napřed, ale jen společnost vzdělaná a asertivní ve svých právech se tomu muže efektivně bránit. Vše neurčuje hegemon. Ten může požadovat a naše reprezentace mu vyhoví či nikoliv. Je na občanech Česka, zda a kdy se budou konat volby a koho si zvolí.
Proto si myslím, že všechny akce a projevy nesouhlasu jsou důležité, nejen pro národní uvědomění, ale i pro evropskou sounáležitost. A v kontextu globálních změn se může všelicos stát...
Jaroslav Šulc:
Skoro po týdnu se dostávám na signál a reaguji jen na "naši" interní diskuzi (reakci Radima přetiskuji, abychom se v tom vyznali).
K postřehům Jany není co dodat, u posledních dvou bodů ("Ad: 7.8. Dle mého názoru je zlo vždy napřed, ale jen společnost vzdělaná a asertivní ve svých právech se tomu muže efektivně bránit. Vše neurčuje hegemon. Ten může požadovat a naše reprezentace mu vyhoví či nikoliv. Je na občanech Česka, zda a kdy se budou konat volby a koho si zvolí.")si dovolím jen podoktnout, že si o vzdělanosti a míře asertivity už dlouho nedělám nejmenší iluze, média nás válcují 24 hodin denně k obrazu hegemona.
U postřehů Radima se zastavím jen u toho třetího: 3. Je rozklad veřejných financí jen projevem nekompetentnosti a diletantismu této vlády, nebo záměr těch, kteří vládu dosadili?
Soudím, že faktory nelze omezovat na tyto tři (nekompetentnost, diletantství a prosazování cizích záměrů, byť všechny tyto tři výsledek ovlivňují možná ze 70 - 80 %). Doplněk do 100 % vidím v neschopnosti vlády přijít s konceptem, jak zvládnout celou operaci snížení ročních schodků a poté snížení kumulovaného tříbilionového dluhu (asi zhruba na polovic).
Nám zpracování možného řešení trvalo hodně přes půl roku, a to v mnohem lepší výchozí situaci a bez mediálního tlaku. Prakticky v utajení. S potřebou připravit potřebnou reformu veřejných financí přišel hned po nástupu do funkce ministra financí v květnu 2001 Jirka Rusnok a v minitýmu byli jen Jarda Ungerman, Martin Fassmann (coby ministrovi poradci) a já coby Rusnokův náměstek. A na můj požadavek, že to není taktické připravovat za zády aparátu MF, Rusnok souhlasil se zapojením ještě Edy Janoty. To se ukázalo prozíravé, protože Eda uměl zadávat úkoly dovnitř rezortu a věděl, na koho se obrátit. S tím, že nikomu záměrně neřekl, s jakým cílem mu to zadání dává. A cíl byl jasný - mírně přebytkové rozpočty a stlačování státního dluhu, a to cestou jak přenastavení daňového mixu, tak restrukturalizací výdajů.
Ale takový přístup si Fialova vláda nemůže dovolit. Trapně cituji sám sebe, ale v čísle 28 Naší pravdy je v mém článku věta: To, co v posledních týdnech a měsících v tomto ohledu předvádí vláda Petra Fialy, je jen zdánlivě bezradný chaos. Ve skutečnosti se jedná o průnik dvou množin: jednak snahy nalézt minimální společný jmenovatel, který je ještě skousnutelný pro koaliční pětku (ve snaze ani nijak nepopudit své voliče, ani předčasně fungování vlády neukončit), jednak o lpění na neudržitelných neoliberálních dogmatech (třeba typu hesla o nezvyšování daní coby "trestání za úspěch"). Z balíčku jsou rozladění prakticky všichni.
Jinými slovy: Možnosti zpracování odborně udržitelné a parlamentně průchozí koncepce nápravy veřejných financí je objektivně i subjektivně zcela mimo možnosti této vládní sestavy.
Doporučuji v dnešním Právu solidní náhled na řešení problému v podání Aleny Schillerové. To děvče roste! Konečně někdo z politiků nastínil hlavně časový horizont řešení i naznačil hlavní směry. Prostě nejde tu o zelenou louku, jak se mnozí trapně mýlí, ale o proces na dvě až tři řádná volební období (s kontinuitou v postupu).
K tomu ode mne:
Ne. Není to "v neschopnosti vlády přijít s konceptem, jak zvládnout celou operaci snížení ročních schodků a poté snížení kumulovaného tříbilionového dluhu (asi zhruba na polovic)". A není to ve "lpění na neudržitelných neoliberálních dogmatech". Pokud by to totiž bylo tak, zůstal by Jurečka u své původní koncepce zabezpečení stability průběžného penzijního systému formou individuální motivací k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění. Právě to, co dělá, jak podrývá příjmovou stránku, je přímý důvod zvyšování deficitu v penzijním systémua v celém systému. A to i za cenu, že historicky likviduje lidovce, viz:
Jano a Jardo – pořád ještě nevidíte hru, která se hraje, a považujete bezduché zlo podléhající cizí moci za něco, co má lidský rozměr. Ne, jsou to zombíci.