Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Co nového v pěstování vize?
Poměrně často se při četných diskusích, na kterých je v různých kontextech zmíněna problematika pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize, setkávám se dvěma připomínkami:
1. Zveřejňovaných materiálů je příliš mnoho a nelze vše nové sledovat.
2. Neustále se přešlapuje na místě.
Všimněte si určitého rozporu. Neříká se, že se opakuje stále stejné (dávám dobrý pozor, aby k tomu nedošlo). Jak si vysvětlit tento paradox? Je to standardní fáze zrání nového. S tou jsme počítali od počátku, kdy jsem úkol pěstování vize definovali jako běh na dlouhou trať.
Poznámka: Aby bylo možné sledovat to nejdůležitější, zařazujeme každý měsíc (vždy 30. pokračování) Report toho, co bylo uděláno. Nejnovější byl 570., viz:
https://radimvalencik.pise.cz/10988-vize-jakou-potrebujeme-570.html
Budu velmi vděčný každému, kdo na tyto pravidelné reporty upozorní ostatní. Zájemcům mohu na mailovou adresu zaslat všechny dosavadní díly seriálu – přehledně uspořádané a s titulky.
V této souvislosti jsou oprávněné a přínosné dvě otázky:
0pt;font-family:"Times New Roman",serif">1. V čem se za uplynulou dobu (přibližně rok a půl) postoupilo dál?
2. Kdy "odstartuje" intenzivní sdílení a šíření vize?
Obě otázky si zaslouží odpověď. Vzhledem k tomu, že jsou odlišné, budu se každé věnovat samostatně. Vím, že každého zajímá zejména odpověď na tu druhou. Přesto považuji za důležité začít tou první: V čem se postoupilo dál?
Zde je určitý přehled toho, co považuji za nejdůležitější výsledky:
1. Po předešlých dílčích pokusech máme kromě vlastního další dva poměrně konzistentní výstupy na kterých lze stavět:
- Jaroslava Šulce (který je výrazně ovlivněn jeho účastí na pěstování naší vize) nazvaný K výchozím příčinám dnešní krize a možným východiskům;
- Rostislava Čuby nazvaný stručně HODNOTY.
Obojí bylo s komentářem zveřejněno v rámci seriálu k pěstování vize.
K nim brzy přibyde další od Ladislava Zelinky vydaný pod názvem Posmutnělý manifest.
Pro všechny platí:
- Splňuji základní předpoklady komplexnosti.
- Jsou výrazně a pozitivně odlišné od greendealovského pohledu (který je příznačný jako pro Novou dohodu a Druhou transformaci).
- Jsou vzájemně slučitelné, tj. neexistují překážky, které by neumožňovaly, aby se tyto přístupy k vizi vzájemně doplňovaly.
Jejich komentované zveřejnění bude hrát důležitou roli při odstartování intenzivního sdílení a šíření průběžně propracované vize, ale o tom někdy samostatně.
2. Podařilo se velmi pregnantně zformulovat jeden z důležitých teoretických pilířů vize, který lze stručně tematizovat takto:
- Jde o společnost, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách, tj. službách zaměřených na nabývání, uchování a využívání lidského potenciálu a lidského kapitálu.
- Efektivnost této ekonomiky předpokládá stále plnější využívání investičních příležitostí, včetně těch, které jsou spojeny s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu, podle míry jejich výnosnosti nezávisle na majetku a pozici jejich nositele.
- Hlavní překážkou efektivnosti ve výše uvedeném smyslu je fenomén pozičního investování, tj. využití majetkové převahy k tomu, aby investiční příležitosti nebyly využívány podle míry jejich výnosnosti, ale tak, aby byly zvýhodněny ty, kterými disponuje ten, kdo má možnost pozičního investování, tj. využití majetkové převahy v možnost diskriminovat výše uvedenou formou druhé.
- Roli pozičního investování lze omezit vhodnými reformami, kterými je posilováno postavení produktivních služeb (vzdělání, péče o zdraví, výchova v rodině, sociální práce apod.) tím, že se zdrojem jejich financování stávají ekonomické efekty, které jsou výsledkem jejich působení.
K tomu: Tento teoretický základ je velmi důležitý, aby se na konkrétních příkladech ukázalo, že existuje cesta ke spojení sociálních, ekonomických i ekologických předpokladů vývoje společnosti a "nastavilo zrcadlo" tomu, jaké devastační účinky má propojení struktur zplozených pozičním investováním se strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad v globálním měřítku a invaze globální moci takto vzniklé do lokálních podmínek jednotlivých zemí. V případě naší země to, o co jde, ilustruje dění v oblasti změn penzijního systému, které jsme v rámci pěstování vize podrobně zdokumentovali.
K dalším výsledkům pěstování vize, např. souvislosti mezi pěstováním vize a hledáním odpovědi na otázku smyslu žití a bytí, v některém z dalších pokračování.