Vize, jakou potřebujeme/575

Vize, jakou potřebujeme/575

Co nového v pěstování vize?

Poměrně často se při četných diskusích, na kterých je v různých kontextech zmíněna problematika pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize, setkávám se dvěma připomínkami:

1. Zveřejňovaných materiálů je příliš mnoho a nelze vše nové sledovat.

2. Neustále se přešlapuje na místě.

Všimněte si určitého rozporu. Neříká se, že se opakuje stále stejné (dávám dobrý pozor, aby k tomu nedošlo). Jak si vysvětlit tento paradox? Je to standardní fáze zrání nového. S tou jsme počítali od počátku, kdy jsem úkol  pěstování vize definovali jako běh na dlouhou trať.

Poznámka: Aby bylo možné sledovat to nejdůležitější, zařazujeme každý měsíc (vždy 30. pokračování) Report toho, co bylo uděláno. Nejnovější byl 570., viz:

https://radimvalencik.

pise.cz/10988-vize-jakou-potrebujeme-570.html

Budu velmi vděčný každému, kdo na tyto pravidelné reporty upozorní ostatní. Zájemcům mohu na mailovou adresu zaslat všechny dosavadní díly seriálu – přehledně uspořádané a s titulky.

V této souvislosti jsou oprávněné a přínosné dvě otázky:

1. V čem se za uplynulou dobu (přibližně rok a půl) postoupilo dál?

2. Kdy "odstartuje" intenzivní sdílení a šíření vize?

Obě otázky si zaslouží odpověď. Vzhledem k tomu, že jsou odlišné, budu se každé věnovat samostatně. Vím, že každého zajímá zejména odpověď na tu druhou. Přesto považuji za důležité začít tou první: V čem se postoupilo dál?

Zde je určitý přehled toho, co považuji za nejdůležitější výsledky:

1. Po předešlých dílčích pokusech máme kromě vlastního další dva poměrně konzistentní výstupy na kterých lze stavět:

- Jaroslava Šulce (který je výrazně ovlivněn jeho účastí na pěstování naší vize) nazvaný K výchozím příčinám dnešní krize a možným východiskům;

- Rostislava Čuby nazvaný stručně HODNOTY.

Obojí bylo s komentářem zveřejněno v rámci seriálu k pěstování vize.

K nim brzy přibyde další od Ladislava Zelinky vydaný pod názvem Posmutnělý manifest.

Pro všechny platí:

- Splňuji základní předpoklady komplexnosti.

- Jsou výrazně a pozitivně odlišné od greendealovského pohledu (který je příznačný jako pro Novou dohodu a Druhou transformaci).

- Jsou vzájemně slučitelné, tj. neexistují překážky, které by neumožňovaly, aby se tyto přístupy k vizi vzájemně doplňovaly.

Jejich komentované zveřejnění bude hrát důležitou roli při odstartování intenzivního sdílení a šíření průběžně propracované vize, ale o tom někdy samostatně.

2. Podařilo se velmi pregnantně zformulovat jeden z důležitých teoretických pilířů vize, který lze stručně tematizovat takto:

- Jde o společnost, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách, tj. službách zaměřených na nabývání, uchování a využívání lidského potenciálu a lidského kapitálu.

- Efektivnost této ekonomiky předpokládá stále plnější využívání investičních příležitostí, včetně těch, které jsou spojeny s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu, podle míry jejich výnosnosti nezávisle na majetku a pozici jejich nositele.

- Hlavní překážkou efektivnosti ve výše uvedeném smyslu je fenomén pozičního investování, tj. využití majetkové převahy k tomu, aby investiční příležitosti nebyly využívány podle míry jejich výnosnosti, ale tak, aby byly zvýhodněny ty, kterými disponuje ten, kdo má možnost pozičního investování, tj. využití majetkové převahy v možnost diskriminovat výše uvedenou formou druhé.

- Roli pozičního investování lze omezit vhodnými reformami, kterými je posilováno postavení produktivních služeb (vzdělání, péče o zdraví, výchova v rodině, sociální práce apod.) tím, že se zdrojem jejich financování stávají ekonomické efekty, které jsou výsledkem jejich působení.

K tomu: Tento teoretický základ je velmi důležitý, aby se  na konkrétních příkladech ukázalo, že existuje cesta ke spojení sociálních, ekonomických i ekologických předpokladů vývoje společnosti a "nastavilo zrcadlo" tomu, jaké devastační účinky má propojení struktur zplozených pozičním investováním se strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad v globálním měřítku a invaze globální moci takto vzniklé do lokálních podmínek jednotlivých zemí. V případě naší země to, o co jde, ilustruje dění v oblasti změn penzijního systému, které jsme v rámci pěstování vize podrobně zdokumentovali.

K dalším výsledkům pěstování vize, např. souvislosti mezi pěstováním vize a hledáním odpovědi na otázku smyslu žití a bytí, v některém z dalších pokračování.

(Pokračování upozorněním na jednu významnou souhrnnou prezentaci vize)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Hned po návratu z Kréty jsem se vypravil trávit podstatnou část dovolené na Slovensku, do Ráje (Slovenského).

Po cestě jsem se zastavil u obce Belá a prošel kolem Polomy. Celkem asi 10 km s vyhlídkou na Malou Fatru.

Moc pěkné kopce, trochu strmé, ale i tak stojí za to se zde projít. Trochu přeskočím dopředu a dostanu se až ke kaňonům.

Zde jsem kousek od naší chaty na místě, na kterém se vždy zastavím, našl tohoto hřiba. Jako kdyby na mě čekal. A to nebylo vše.

Kousek od něj tento nádherný žampion. Měl skoro kilo a byl mimořádně chutný.