Vize, jakou potřebujeme/569

Vize, jakou potřebujeme/569

Od zážitkového k prožitkovému marketingu a marketingu vize

Nedávno jsem v rámci seriálu k pěstování vize uveřejnil příspěvek odlišující užívání a prožívání jako formy vztahování se ke světu, viz:

Užívání je dosahování užitku prostřednictvím spotřeby statků a služeb, které působí na naše receptory, kterými nás vybavila evoluce tak, abychom optimalizovali své chování v prostředí, ve kterém se nacházíme, a adekvátně v každém okamžiku jednali co nejvíce v souladu s našimi preferencemi. Jedná se o propojení signálů, které vysílají naše receptory do mozku, s různými procesy, které v mozku probíhají, včetně mechanismů spojených s tvorbou a působením endorfinů.

Prožívání je mnohem složitější a komplexnější děj, který je založen na prožívání současného formou vztahování se k budoucímu (včetně nalézání smyslu žití a bytí) na základě zpřítomňování minulého (vlastní i převzaté prožité zkušenosti), kde:

- Klíčovou roli hraje schopnost tvorby představ a vyvolávání prožitků s těmito představami spojenými.

- Platí, že to, co vyvolává budoucí užitky, se formou představ přenáší na činnosti, prostředky, které k činnostem používáme, a situace, v nichž se ocitáme, tj. to, co aktuálně (v danou chvíli prožíváme), je podstatným způsobem ovlivněno naším vztahováním se k budoucímu.

- Prožívaná představa budoucího může vycházet nejen z vlastní zkušenosti, ale i zkušenosti převzaté prostřednictvím toho, co vyprávěli druzí, napsali druzí či ztvárnili v literárních, dramatických, filmových dílech apod.

- Nejdramatičtější součástí vztahování se k budoucímu je vyrovnání se s otázkou smyslu žití (tj. individuální aspekt) a smyslu bytí (z hlediska našeho místa ve světě). Každý z nás své aktivity k něčemu vztahuje (k rovině a jejím příslušníkům, práci, kterou dělá, a jejímu poslání, nabývání majetku, kariéře, zemi, ve které žije, národu, se kterým se cítí být spjatý, apod.). Každé toto vztahování se k němu má a) nějaký přesah, ke kterému rovněž můžeme své aktivity vztáhnout, b) může přinést zklamání, vést ke ztrátě smyslu. Hledání smyslu provází celý život každého z nás, přinejmenším do té doby, než někteří z nás rezignují na hledání smyslu a začnou se uzavírat do sebe.
Celý příspěvek je zde: https://radimvalencik.pise.cz/10974-green-deal-zneuzitelna-slepa-ulicka-5.html

Seminář s názvem "Marketingové mistrovství: Odemykání úspěchu v moderní době"  spojený s křtem knihy "Moderní marketingové trendy" (lze ji získat zde: https://eshop.vsfs.cz/moderni-marketingove-trendy/ ), kterého jsem se jako jeden z autorů zúčastnil a který se konal 27.6. v inspirativním prostředí Magenta Experience společnosti T-Mobile ve spolupráci s hlavním manažerem tohoto centra (naším absolventem VŠFS) Ing. Radkem Janíčkem, mě upozornil ještě na jeden důležitý moment vztahování se ke světu: Zážitek. Lze tak hovořit o triádě UŽITEK-ZÁŽITEK-PROŽITEK.

To není o hře se slovíčky, ale o velmi důležité vývojové posloupnosti našeho vztahování se ke světu, jejíž existenci a způsob jejího fungování si může každý ověřit sám na sobě:

- Zážitek předpokládá nikoli jen působení nějakých vnějších podnětů na naše smysly, ale také zpřítomňování již prožitého a vznik bohatšího komplexu toho, co pociťujeme jako "přítomné bytí".

- Prožitek pak navíc obsahuje vztažení toho, co s dosahováním zážitku souvisí, k tomu, co nás přesahuje, k hledání a nalézání smyslu žití a smyslu bytí.

Posun k zážitkovému pojetí marketingu je beze sporu posunem vpřed, posunem k účinnějším formám marketingu. Lze však uvažovat ještě o dalším posunu směrem k propojení prostředí, ve kterém marketingová komunikace působí, s hledáním a nalézáním smyslu. Tedy přechod k prožitkovému marketingu. Tento posun bude patrně souviset s růstem produktivních složek spotřeby.

Mj. – berme to zatím jen jako hypotézu – šíření vize rovněž předpokládá určitý typ marketingu. A možná, že formě tohoto produktu odpovídá právě prožitkový marketing.

S prožitkovou formou vztahování se ke světu souvisí jeden velmi významný problém, na který jsem doposud neupozornil, ale který je nutné velmi bedlivě zvažovat. Vztahování vlastního žití k tomu co nás přesahuje, může mít různou podobu. Může tím být rodina a naši potomci, hromadění majetku, k významu práce či nějaké podobné činnosti, k vlastní kariéře či kariéře potomků, zabezpečení jistot, identifikaci se s tím, co považujeme za vlast či národ, podpora nějaké myšlenky, osobnosti, ale třeba i obyčejné fandovství atd. atd.

A tady mnohdy vzniká problém. Každé takové vztahování se k něčemu může člověka uzavírat v tom smyslu, že přestává hledat "přesah přesahu", tj. k čemu jeho vztahování se k něčemu slouží, jaký má smysl. Tím se vystavuje velkému riziku, že v důsledku nějaké události dojde k tomu, že pro něj "vše ztratí smysl", nebo jak se říká "rozpadne se mu jeho svět". Na druhé straně může být snaha udržet si smysl toho, kde jsme ho nalezli, uchovat si svět, ve kterém jsme žili, spojena se snahou uzavírat se, nekriticky uznávat něco, co za přesah naší existence považujeme.

Nejpřirozenější formou vztahování se ke světu prostřednictvím prožitků je proto spojení rozvoje vlastních schopností s poctivým hledáním "přesahu přesahů", tj. s hledáním nejen smyslu našeho žití, ale i smyslu bytí jako takového a našeho místa v něm. Konkrétněji – hledání obecného směřování vývoje našeho světa.

Hypotéza: Každý marketing dobré vize musí být marketing prožitkového typu a každý marketing prožitkového typu musí být spojený s dobrou vizí.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Vracím se zase z Kréty domů (o dalším pokračování pobytu budu informovat). Zatím jen vzpomínkami. Poslední víkend před prázninami jsem byl na svatbě nedaleko Strážnice. Pobyt jsem využil k návště města, které se mně při každé návštěvě líbilo a pak si vyrazil na Moravské louky za výhledy i květinami.

Podle výzdoby domku hned poznáme, kde jsme.

Baťův kanál - velká atrakce. Z můstku od parku k zámku je pěkný výhled.

Mostu přístaviště. Kousek dál je nejhezčí skanzen u nás. Pěkný je i pohled na střed města.

Pěkný exemplář jedlého sírovce. Ale byl na druhé straně. Tak jsem jj alespoň vyfotil.