Vize, jakou potřebujeme/559

28. červen 2023 | 00.01 |
blog › 
Vize, jakou potřebujeme/559

Vize, jakou potřebujeme/559

Ukončil jsem zveřejňování seriálu, jehož základem je pojednání Jaroslava Šulce K výchozím příčinám dnešní krize a možným východiskům. Počet dílů této série vystoupal na 31, což je víc než dost. Na druhé straně se jednalo o poměrně ucelenou vizi, která podstatným způsobem vychází z týmově pěstované vize v rámci tohoto seriálu, ve kterém mj. jde i o to, aby se jednotlivé dílčí pohledy vzájemně doplňovaly.

Podobnou sérii zahajuji nyní zveřejňováním komentovaného materiálu Rostislava Čuby (syna Františka Čuby) stručně nazvaného HODNOTY. Představuje rovněž určitou ucelenou vizi, která vychází z analýzy příčin současných problémů, sledování globálního vývoje, na to navazuje krátkodobou predikcí očekávaného dění a strategickými doporučeními, v nichž odpovídá na otázku, co dělat. Materiál byl poměrně intenzívně sdílen formou mailů a vyvolal četné pozitivní ohlasy. Oprávněně. Objevil se celý i na stránkách sdružení Kudy z krize.

https://www.kudyzkrize.cz/2023/06/21/hodnoty/

Pokud k postupně a s odstupy zveřejňovanému materiálu (který zabere méně než polovinu prostoru ve srovnání s materiálem J. Šulce) připojuji své poznámky, je tomu tak především z následujících zásadních důvodů:

1. Pokud máme dosáhnout pozitivního obratu, musíme mít výraznou či přímo drtivou ideovou převahu a současně ideový základ, na kterém se budeme sjednocovat a který bude postupně rozvíjen. Tím nemůže být nic jiného než perspektivní (až za horizont řešení problémů vidící, realistická (o dostatečné společenské síly se opírající) a přitažlivá (každému vnitřně blízká) vize.

2. Taková vize nespadne z nebe a nevypadne ani z nejchytřejšího člověka na planetě. Rodí se a rozvíjí jako výsledek práce či spíše dřiny většího počtu osob, která spočívá mimo jiné a podstatným způsobem v propojování a vzájemném obohacování dílčích pohledů.

3. Jedním z důležitých aspektů pěstování vize je využití relativně ucelených pohledů, právě takových, jaké nabídl J. Šulc či nyní nabízí R. Čuba. Stojí za připomenutí i dřívější aktivity –  Radovan Přikryl (35.-39. díl pěstování vize), Marek Řezanka (88.-96. díl), Jiří Suk (167.-176. díl).

Osobně jsem přesvědčen, že z poctivě vzešlých ucelených podnětů a ochoty je vnímat, vzájemně se obohacovat, nacházet v nich oporu v současné složité době vzejde nové obrození národního ducha, které nám dá dostatečnou sílu k tomu, abychom překonali současné kritické období civilizačního vývoje (v naší zemi bude pravděpodobně probíhat poměrně dramaticky).

Uvítám připomínky dalších pěstitelů vize či těch, kteří se chtějí formou připomínek do pěstování vize zapojit. Materiál R. Čuby je k tomu dobrým základem a vyjadřuje se i k oblastem, které jsme dosud do pěstování vize nezahrnuli. Mimo jiné – objevil se krátce na to, co jsme na 30. online setkání probírali obdobnou problematiku, která tvoří podstatnou součást toho, o čem píše R. Čuba. Připomínám z programu setkání:

"Vystoupení vzácného hosta, předního odborníka na bankovní systém Ing. Pavla Makovce.

Téma: Boj s inflací aneb plní ČNB svou úlohu danou zákonem?

- inflace a inflační číslování ČNB

- nástroje monetární politiky

- devizové rezervy ČNB, výše a struktura

- koruna, nebo euro?

- hospodaření ČNB

- kdo způsobil inflaci, kdo ji dále roztáčí a kdy skončí?"

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/10933-pozvanka-na-30-online-setkani-k-pestovani-vize.html

V diskusi jsme se pak dostali přímo k problematice, kterou začíná pojednání R. Čuby. Jak na zavolanou.

Protože jsem příliš rozepsal, dám do prvního dílu série jen "ochutnávku". Další pokračování série budou obsahovat již jen stručný úvod a podstatně delší pasáže.

HODNOTY – část 1.

Rostislav Čuba 

Ve Spojených státech se začínají projevovat důsledky neuváženého tisku peněz. Uvnitř samotných Spojených států se objevují hlasité obavy z rostoucího "impéria lží a dluhů", které by mohlo ohrozit společenský a hodnotový základ a negativně ovlivnit stabilitu dolaru, který Spojené státy dlouhodobě prosazovaly ve světě. Vše nasvědčuje tomu, že Spojené státy čekají velké změny a osud země se již nemusí nacházet v rukou jejích elit a obyvatel. Tento hroutící se hodnotový řetězec bude mít vliv na nás všechny.

V minulosti bylo mnohokrát popsáno, jak se dolar stal rezervní měnou a jak FED jako soukromá organizace ovládl dolar. Zaměřme se proto na to co následovalo mnohem později a jakou výhodu to přineslo anglosaské kultuře, která bezesporu ovládla světové hospodářské dění.

FED začal tisknout peníze v podstatě od svého založení roku 1913. Svět prošel od té doby různými krizemi, které FED vždy jen posílil. Zlomový okamžik nastává v roce 2008. Od tohoto okamžiku začíná konec kapitalistického systému, kdy růst hodnot je pomalejší jak růst dluhu.

Při vytváření hodnot v ekonomice je klíčové udržovat peněžní zásobu v rovnováze s těmito hodnotami. Na grafu je zobrazeno množství peněz v kategorii M1, což jsou peníze, které jsou okamžitě dostupné a reálně v oběhu. Pro názornější představu jsem do grafu přidal červenou čáru, která symbolizuje vytvářené hodnoty.

Sledujeme-li obě tyto čáry, pak vidíme v roce 2008 zlom, kdy růst peněžní zásoby začíná převyšovat růst vytvářených hodnot, a to až do roku 2020, kdy dojde k výbušnému nárůstu peněžní zásoby. Červená čára nám naznačuje, kde by měla peněžní zásoba ideálně být. Ano, velmi jsem to zobecnil, především pro srozumitelnost každého z nás.

Zdroj: Rada guvernérů Federálního rezervního systému (USA) fred.stlouisfed.org

K tomu ode mne:

Považuji za velmi přínosné, že pohled na současné dění, příčiny problémů, očekávaný vývoj a cestu k překonání problémů je odstartován právě touto problematikou. Z "kupování světa" nekrytými (vytištěnými) penězi plyne obrovská moc, tatáž moc je pak využívána k tomu, aby mohly být nekryté peníze vnucovány celému světu (což je v podstatě export inflace, resp. rozptýlení inflace do celého globálního prostoru). Vstupujeme do období, kdy nastává "game over", tato hra končí...

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Procházka kolem německého města Hof (kousek od bývalé hranice s NDR, kde nám více známé Plavno), resp. říčky Saale. Mám toto místo Německá a rád a postupně si procházím místa, kde jsem ještě nebyl. Toto místo je velmi podobné naší Českomoravské vysočině kolem Nového města.

Bývalý mlýn upravený ve výletní hospodu.

Nejkrásnější skála v dalekém širém okolí přímo nad hospodou.


Řičká Saale u mlýna.

Okolní krajina.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář