Vize, jakou potřebujeme/541

Vize, jakou potřebujeme/541

Otevíráme diskusi ke strategii vzdělávání – část 4.

Marek Řezanka zpracoval poměrně obsáhlý materiál k problematice základního a středního vzdělání, který nazval Indoktrinace versus svoboda vzdělávání. Reaguje v něm na STRATEGII VZDĚLÁVACĺ POLITIKY ČR DO ROKU 2030+, kterou zveřejnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, viz:

https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030

Navázal na některé své  dřívější práce věnované problematice školství, z nichž uvádím Masáž místo hledání, Marek Řezanka, České národní listy, 4. 5. 2022: https://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky2/Mas%C3%A1%C5%BE%20m%C3%ADsto%20hled%C3%A1n%C3%AD.htm

Dalším bijícím do očí nedostatkem Strategie je, že na mnoha místech a v poměrně rozumných kontextech hovoří o významu kritického myšlení, ale nikde se nepokouší pojmenovat, popsat či definovat, co to vlastně "kritické myšlení" je.

To je dost zásadní nedostatek. Jak jsem již dříve uvedl, bez přesného vymezení za kritické myšlení může být považována i stádní konformita ve stylu: Vždyť přece všichni společně kritizujeme (či spíše pranýřujeme) "černou ovci".

Navrhuji toto pojetí kritického myšlení:

Kritické myšlení je schopnost ke každému tvrzení:

1. Zformulovat alternativu (tj. tvrzení opačné, případně tvrzení odlišná).

2. Porovnat výchozí tvrzení s alternativou (alternativami).

3. Vymezit oblast platnosti původního tvrzení a jeho alternativy, případně vymezit, jaké další poznatky jsou pro vymezení oblasti platnosti původního tvrzení nutné.

4. Takto zpracované poznatky spojovat do uceleného systému.

5. Systém individuálního takto rozvíjeného poznání neustále porovnávat s realitou (včetně porovnání s názory druhých lidí), a to právě formou toho, že to, s čím se setkáváme, převádíme do podoby tvrzení, jejichž platnost (meze či podmínky platnosti) prověřujeme výše popsaným způsobem.

K tomu:

Kritické myšlení ve výše uvedeném smyslu odpovídá tomu, jak se vyvíjí (vždy vyvíjelo a bude vyvíjet) lidské poznání, které je uceleným systémem, v němž každý výrok vytržený z kontextu (předpokladů jeho pravdivosti) nemá žádný význam.

Uzavírání se do bublin nebo argumentace tím, že se "jedná o jiný narativ" je v přímém rozporu s kritickým myšlením i rozvojem osvojenému a zkušenostmi prověřovanému i obohacovanému systému individuálního poznání jako součásti osobnostního rozvoje. Je to snaha posunout člověka do světa vyprázdněných manipulovatelných zombíků.

Přestože osobně znám některé osoby, které se významným způsobem na zpracování Strategie podílely, a vážím si jejich odborné činnosti, myslím si, že v této oblasti mohly vykonat více. Když už vyzdvihujeme na piedestal kritické myšlení, měli bychom uvést nejvýznamnější případy potlačování kritického myšlení. Na nutnost exodu ze světa ovládaného zombíky bychom neměli rezignovat, pokud si máme uchovat šanci na přežití.

Pokud jde o přenesení výše uvedeného do výuky, tak i pro nižší stupně vzdělání lze doporučit, aby se děti (žáci):

1. Pokusili o alternativní tvrzení k některým vhodně vybraným výrokům:

- Vztahujícím se k hodnocení některé literární postavy.

- Vztahujícím se k obecně platné zákonitosti.

2. Vymezili oblast platnosti původního tvrzení a platnosti alternativy.

3. Odvodili odsud některé závěry, které mají praktický význam.

(A ještě jeden aspekt související s aktuální problematikou orientace člověka na vhodně vybranou dráhu celoživotního produktivního uplatnění je nutné v souvislosti se Strategií zmínit... K tomu zítra.)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Vždy jsem si představoval Hradec Králové jako nudnou placku. A to jsem tam byl mnohokrát. Asi proto, že jsem jej buď objížděl, nebo se pohyboval jen kolem nádraží. Kamarádi mě přesvědčili, abych se tam s nimi vydal. Zpočátku – na cestě od nádraží – jsem se ve svém dojmu jen utvrzoval. Budovy, které navrhl Josef Gočár, byly nejdříve jen takovou malou náplastí, i když pozoruhodné spojení kritérií praktických i estetických si pozornost zasluhuje. Od prvního dotyku s Labem jsem začal názor na půvab tohoto města postupně měnit. Tak se společně podívejme, co čeká Pražáka, pokud se sem vydá na (bez přehánění) procházku v okolí Prahy (vlak je zde hned, pohodlně a relativně levně).

Josef Gočát v plné kráse i praktičnosti. A zapracovala i příroda. Nejen nádherné počastí, ale všimněte si těch neobyčejných řasinek vlevo nahoře.

Malá vodní elektrárna Hučák s jezem a mostem Hučák. Architek František Sander.

Pohled od elektrárny na část hradeckého nábřeží Labe.

Malá vodní elektrárna Hučák z anfasu (en face, tj. zepředu).