Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ip: Podle mého názoru by vzdělání asi plnit dva základní úkoly:
a) Na příslušném stupni získat minimální kompetence pro další vzdělání nebo zvyšování kvalifikace
b) Součástí vzdělání by měla být i určitá forma výchovy vedoucí k rozvoji osobnosti jako takové.
Tyto dva požadavky si mohou někdy i protiřečit.
Pokusím se uvést dva příklady:
1) Viděl jsem, jak v asijských školách se děti učí rychle pomocí prstů vypočítat i složitější příklady. Jeví se to jako zbytečnost v době kalkulaček. Pokud ale vezmeme v úvahu že výcvik jemné motoriky prstů má svůj vliv na vývoj mozku, přinutí nás to minimálně k zamyšleni.
2) Pruský král Friedrich II Veliký. Od mládí byl spíše intelektuálního a uměleckého založení a snažil se to rozvíjet. Jeho otec to sice toleroval a do určité míry podporoval, ale sám byl spíše jednoduššího zaměření a syna do značné míry vedl spíše k přísné vojenské výchově, což se mladému Friedrichovi příčilo. Ovšem jakmile Friedrich II přijal odpovědnost za království, tak se stal nejenom významným vojevůdcem (vojenská výchova od otce), ale také vytvořil v Prusku prostředí pro intelektuální rozvoj (filosof Kant a další) a tím také položil základy pro budoucí modernizaci a rychlý rozvoj země.