Vize, jakou potřebujeme/538

Vize, jakou potřebujeme/538

Otevíráme diskusi ke strategii vzdělávání – část 2.

Marek Řezanka zpracoval poměrně obsáhlý materiál k problematice základního a středního vzdělání, který nazval Indoktrinace versus svoboda vzdělávání. Reaguje v něm na STRATEGII VZDĚLÁVACĺ POLITIKY ČR DO ROKU 2030+, kterou zveřejnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, viz:

https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030

Navázal na některé své  dřívější práce věnované problematice školství, z nichž uvádím Masáž místo hledání, Marek Řezanka, České národní listy, 4. 5. 2022: https://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky2/Mas%C3%A1%C5%BE%20m%C3%ADsto%20hled%C3%A1n%C3%AD.htm

Největším problémem Strategie není to, co v ní je, ale to, co v ní není. Úplně opominuta je především otázka financování školství dle jeho výkonnosti, tj. takového financování, které by motivovalo všechny zúčastněné subjekty k vyšší efektivnosti a vytvořilo i potřebný konkurenční tlak.

V oblasti školství se jedná o problém mimořádně citlivý a složitý, nicméně zcela jej opominout prostě nelze. Ve Strategii je tato problematika zmíněna jen v souvislosti se Strategickou linií 5: Zvýšení financování a zajištění jeho stability (s. 65-67. necelé tři stránky), a to jen "nárokovým" způsobem. Pokusím se k tomu zformulovat teze, které ukazují cestu ke skutečně strategickému řešení problematiky financování vzdělání:

1. Financování poskytovatelů vzdělávacích služeb (škol všech typů a úrovní, ale i dalších subjektů) musí být odvozeno od (koneckonců) dlouhodobého uplatnění absolventů příslušného typu vzdělávacího subjektu na profesních trzích.

2. Naplnění tohoto požadavku není jednoduché, snazší je u poskytovatelů (relativně) koncových forem vzdělání (tj. těch, jejichž absolventi se uplatňují přímo na profesních trzích). Zde je třeba vzít v úvahu několik aspektů této problematiky:

- Koncové stupně vzdělání jsou výrazně odlišného typu – odborné školství, vysoké školy.

- Každý koncový stupeň je jen relativně koncový, například absolventi odborného školství by měli mít možnost buď hned po ukončení odborné školy, nebo po určitém období profesního uplatnění dosáhnout vyššího vzdělání, tj. při hodnocení efektů odborného školství by měla být oceněna i jeho role z hlediska možnosti nabývání dalšího vzdělání.

- Je nutné vhodným způsobem promítnout oceňování přínosu relativně koncových stupňů vzdělání do předcházejících stupňů vzdělání (a to bez přehánění až do předškolního vzdělání).

3. Je zcela reálné (a v roce 2002 jsme k tomu byli velmi blízko, resp. tehdy byla promarněna velká šance, v té době ovšem i v jiných zemích) dosáhnout toho, aby vysoké školy byly financovány přímo podle toho, jak se jejich absolventi uplatňují na profesních trzích. Řešením této problematiky by měla začít každá strategická reforma vzdělání, která by překonala rigiditu "cechovního typu", kterou současný systém vzdělání trpí. Tj. ani problematiku strategie vzdělání na základním a středním stupni nelze vytrhnout z komplexu všech forem vzdělání, kdy těžištěm je vysokoškolské vzdělání. (Autoři Strategie se snažili, jejich výsledek je téměř maximum možného, ale dostali chybné zadání.)

4. Teprve na základěúčinného motivování koncových stupňů k uplatnění jejich absolventů lze řešit otázku financování přípravných stupňů vzdělání. To mimo jiné či spíše především znamená, že by se koncové stupně vzdělání (zejména vysoké školy) měly podstatně více či zásadním způsobem více zapojit do hodnocení výsledků přípravných či nižších stupňů vzdělání (jak formou přijímacího řízení, tak i formulováním požadavků na vnitřní hodnocení absolventů, např. maturity apod.). Zde je nutné zdůraznit, že se jedná o dlouhodobý proces postupného promítnutí hodnocení uplatnění absolventů relativně koncových stupňů vzdělávacího systému do hodnocení přípravných a nižších stupňů, ale orientace tímto směrem je naprosto zásadní a strategická.

5. Důležitou součástí této problematiky je spojení vnitřních a přímých metod hodnocení kvality výstupů jednotlivých stupňů vzdělání s metodami vycházejícími z "tvrdých dat" ocenění finálních výstupů příjmem absolventů na profesních trzích. Je to důležité mj. i z hlediska zmenšení rizika zneužívání či neúčinnosti administrativních metod hodnocení.

Závěrečná poznámka:

Přenést přirozené ocenění výstupů vzdělávacího systému na profesních trzích do hodnocení výstupů jednotlivých vzdělávacích stupňů je obtížné a skýtá řadu úskalí. Ze zásadních důvodů však na tento strategický úkol nelze rezignovat. Opakem je odtržení vzdělávacího systému od reálného vývoje společnosti a otevření prostoru pro libovůli, nekontrolovatelnost kvality, parazitování nejrůznějších subjektů na vzdělávacím systému a zneužívání vzdělávacího systému.

(Pokračování problematikou vztahu mezi umělou inteligencí nahraditelných a nenahraditelných lidských schopností)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Cestu na nesmírně zajímavé a i trochu bouřlivé setkání s veřejností v České Lípě, které bylo věnované současné době, jsem využil k návštěvě několika zajímavých míst mezi Prahu a Českou Lípou a hlavně k prohlídce slavného města samotného, ve kterém jsem už dlouho nebyl.

Už jsem v České lípě a prohlídku města zahajuji vodním hradem Lipý.

Mapy.cz nelžou. Je fakt pěkný. Působí trochu dojmem některých památek v Římě.

Půvabný zámeček Červený dům.

Zde jsem potkal kastelána. Velmi přijemný člověk a prozradil mně, čemu sloužíla obdélníková jáma přede mnou. K jímání výkalů. Nad ní byl záchod.