Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

Vize, jakou potřebujeme/533

0pt; mso-border-alt:solid windowtext .5pt; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-border-insideh:.5pt solid windowtext; mso-border-insidev:.5pt solid windowtext; mso-para-margin:0cm; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri",sans-serif; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-bidi-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-theme-font:minor-bidi; mso-fareast-language:EN-US;}

https://www.kudyzkrize.cz/2023/04/13/jaroslav-sulc-k-pricinam-dnesni-krize-a-moznym-vychodiskum/

V této verzi zveřejnění jej od svého textu odlišuji barvou a doprovázím poznámkami:

K výchozím příčinám dnešní krize a možným východiskům – část 21.

Jaroslav Šulc

Tabulka 2: Celková dynamika HDP úhrnem za tři roky 2019 až 2022 a po odhadu 2023 (v %)

Pramen: MF ČR, Makroekonomická predikce ČR, leden 2023, str. 9. Vlastní propočet autora

·                    Česká ekonomika je chronicky sužovaná odlivem kapitálu – oficiálně ročně v řádu okolo 200-250 mld. Kč (údaje z platební bilance jako saldo dividend), neoficiálně o dalších 100 a možná i 200 mld. Kč, ne-li více. Tedy každoroční suma ztrát ne asi "jen" tři procenta, ale možná až pět či sedm procent (spolehlivé odhady vzhledem k utajení kanálu transferových cen nejsou k dispozici). Je to ekvivalent zhruba tak ročního schodku státního rozpočtu posledních let nebo třeba celoročního objemu výplaty všech důchodů počínaje starobními a konče pozůstalostními. To dává celou problematiku nerovnováhy veřejných financí a prostoru pro obnovu jejich rovnovážného stavu do zcela jiného světla;

·                    Vedle těchto povýtce objektivních faktorů tu neblaze působí specifikum posledních měsíců, a sice neochota vlády (se silnou pozicí v obou parlamentních komorách a nově i na Hradě vést seriózní diskuzi jak s oslabenou parlamentní opozicí (při nulovém parlamentním zastoupení tradičních k levici se hlásících stran ČSSD a KSČM), tak na tripartitní bázi, tedy faktor subjektivní. Pokud neexistuje platforma veřejných odborných debat ke klíčovým otázkám života společnosti, pro vytváření podhoubí vznik a pěstování vize rozvoje české společnosti první poloviny 21. století, je téměř nemožné formovat žádoucí a všeobecně přijatelnou představu o podobě dlouhodobě platného společenského koncensu dalšího vývoje;

·                    Ekonomika v takto mizerné kondici a trvale oslabovaná odlivem kapitálu, nově s nezvládnutou inflační vlnou, resp. probíhající stagflací a s jen minimálními rezervami však v této neblahé konstelaci navíc stojí před (nepochopitelně) zamlčovanou výzvou: aby včas, v potřebném komplexu a v dostatečné šíři zvládala přechod do čtvrté průmyslové revoluce. Tedy do nové, velmi dramaticky náročné vývojové fáze běžící již ve vyspělejších zemích a hrozící – v případě dalšího otálení – vyústit do pokračování nežádoucího zaostávání této země;

·                    A to vše – v kombinaci s důsledky nekončícího seriálu dalších a dalších embarg a pochybných rozhodnutí Evropského parlamentu – nevěstí nic nadějného již pro tuto dekádu (tím méně pro dekády další).

Aniž by bylo nutné zatěžovat text dalším konstatováním pochmurných statistických dat, bylo by na druhé straně neseriózní a lehkomyslné na tomto místě výchozích úvah ústících do potřeby odstartovat druhé národní obrození nezmínit ještě některé další – bohužel již konstanty – soudobého globálního společensko-ekonomického klimatu. Neboť nejspíše právě jen v jejich rámci bude možné odvíjet prakticky všechny úvahy o potřebné změně v postavení i této země v dalších dekádách, mají-li mít punc realističnosti a udržitelnosti. Nelze jít do podrobností, a tak si musíme – v tomto prvním nástřelu určenému k otevření zásadní diskuze – vystačit zatím jen s následujícími tezemi (přičemž je možné kriticky posoudit i jejich relevanci novým výzvám).

K tomu ode mne:

Výše uvedené body jsou nesmírně silné. Řešení tak obrovské kumulace problémů nemůže nebýt komplexní. Důležité je odlišení skutečných reforem od antireforem. Pokud máme dosáhnout změny, pak právě tato oblast bude oblastí nejvýznamnější střetů. Zde stojí za připomenutí:

"Role ideové a zejména teoretické opory je naprosto nezastupitelná a musí být dotažena do podoby konkrétní pozitivní alternativy v každé oblasti probíhajících změn, zejména pak v oblasti systémů sociálního investování a sociálního pojištění (vzdělání, péče o zdraví, penzijní pojištění). Právě zde jsme a budeme ještě více svědky snahy umlčovat, blokovat, dokonce i perzekuovat kvalifikované alternativní návrhy, resp. jejich nositele, byť budou podloženy jak teorií, tak empirií (daty, rozborem dat, zkušenostmi okolních zemí apod.). A právě v těchto sporech bude hnutí odporu postupně získávat ideovou převahu, a to i v těch oblastech, které se podařilo plně podřídit cizí moci (mediální mainstream, akademická půda).

Jedna z hlavních výhod spočívá v tom, že jsme sice s malým, ale dostatečným předstihem "vykolíkovali terén" nastávajících ideových střetů."

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

V botanické zahradě na Slupi objevím při každé návštěvě něco nového.

Tato nádhera mě překvapila hned u vchodu.

Papoušci jsou už u výběhu vedle skleníku. Tento se rád předvádí.

Vypadá obyčejně, ale tak obyčejný květ to zase není. Je to druh jeřabiny - oskeruše. Na Slovácku rozšířený, dělá se z něj pálena, ale i kaše. Plody jsou podobné malým hruškám.

Tento květ zase vypadá neobyčejně. Je v exotické části expozice. Legendu k němu neznám, snad ji někdo doplní.

Zpět na hlavní stranu blogu