O vizi s trochou (everettovské) fantazie

Vzniklo jako "vedlejší produkt" pěstování vize, ale asi hodně důležité. Taková supervize o smyslu našeho bytí, směřování a rozhodnutí o vlastním osudu...

Petr Bureš zpracoval záznam části 29. online setkání k pěstování vize, kde nesmírně zajímavě vystoupil Bohumír Štědroň:

https://www.youtube.com/watch?v=51m84X2z92I

Úspěch setkání vedl k nápadu věnovat některé z dalších setkání problematice everettovské mnohosvětovosti. K tomu Ivo Potůček napsal:

Pokud bychom si někdy chtěli podiskutovat o podstatě světa, tak bych doporučil přečíst si před tím dvě, lze říci, populární knihy na toto téma, a sice Max Tegmark "Matematický vesmír" a Brian Greene "Elegantní vesmír". Diskuze bude potom zajímavější. Zmiňovaný holografický vesmír je zajímavý hlavně tím, že nepotřebuje ke svému fungování gravitaci, která je právě překážkou při slučování kvantové fyziky a obecné teorie relativity.

K tomu:

Problematice knihy Maxe Tegmarka jsme věnovali (v souvislosti s umělou inteligencí a everettovskou mnohosvětovostí) pozornost již v 17.

dílu seriálu k tvorbě vize, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/10020-vize-jakou-potrebujeme-17.html

(Nutno se podívat, z hlediska pochopení následujícího textu podstatné.)

K everettovské mnohosvětovosti (v návaznosti na dříve řečené, resp. napsané):

1. Klíčovou otázkou je, jakou logiku má "shlukování" kvantově separovaných vláken everettovské mnohosvětovosti, které umožňuje, abychom si uvědomovali sami sebe, abychom mysleli, tj. měli rozum, abychom své žití prožívali a nacházeli jeho smysl.

2. Protože při vzniku vláken everettovského typu mnohosvětovosti vznikají všechny možné kombinace, resp. variace, není otázkou ani tak, které jsou ty pravé, ale to, jak se naše "dasein" (přítomné bytí) odděluje od těch vláken, která by naši existenci tohoto typu neumožňovala. (Je to něco jako v případě zdokonalování rozhlasového vysílání – na určitém stupni nespočívalo zdokonalování v zesilování signálu, to nebyl problém, ale od separování signálu od nejrůznějších šumů, ten pak bylo možné libovolně zesílit.)

3. Lze odlišit (přinejmenším) tyto tři typy "vyčišťování" našeho přítomného bytí:

- Od přechodu shluku everettovských vláken do chaotických stavů (zde bude možné najít vhodné matematické modely, bude se to týkat oblastí shlukování s velmi malou časovou frekvencí a prostorovou vzdáleností, která je nezbytná k tomu, aby existoval fenomén lidské představivosti ve smyslu kvantové současnosti).

- Další významnou oblastí separace je rozvíjení lidské schopnosti působit na vnější realitu formou vzájemného zprostředkování procesů v prostředí, ve kterém se člověk nachází, a to právě s využitím těch procesů (které v podobě nástrojů či postupně vytvářených a zdokonalovaných technologií, včetně např. umělé inteligence), které již tomuto procesu člověka podřídil. (Právě všeobecně zprostředkující charakter praktické činnosti vůči vnějšímu okolí "udělal člověka člověkem", "vdechl mu život", "polidštil opici" a může v bytost "na lidských způsob" proměnit cokoli, co se bude vztahovat k prostředí své existence tímto způsobem). Dlužno zdůraznit, že nešlo ani tak o zdokonalování schopnosti realizovat všeobecně zprostředkující činnost, ale od odfiltrování rušivých shluků tak, aby se uvědomované bytí člověka postupně vynořovalo a měnilo v proces sebeuvědomění, racionálního myšlení, nacházení smyslu....

- Nevyšší formou separace od rušivých kvantově vznikajících vláken je podmíněnost lidské existence přechodem k třetímu vzestupu, ke změně srovnatelné se vznikem života či samotného lidského myšlení. Přechodem na stupeň, kdy prostřednictvím technologií překoná člověk (lidská pospolitost) časoprostorové bariéry své existence, kdy žití člověka (lidské pospolitosti) nabyde zcela novou, nám obtížně představitelnou podobu.

4. K poslednímu bodu podrobněji:

- Člověk není vybaven schopností "pamatovat si budoucnost", je situován do jednosměrného a okamžitého bytí v čase (které umožňuje jeho "nebodovou existence v čase" jen díky výše popsanému shlukování vláken everettovské mnohosvětovosti).

- To, že si člověk není schopen "pamatovat budoucnost", ovšem neznamená, že tato budoucnost nemá vliv na jeho současnost. Má a významný. Je jedním z nejvýznamnějších nástrojů selekce od "špatných", resp. rušivých everettovských vláken, které vedou vývoj (v našem případě lidské pospolitosti) do slepých uliček nekončících třetím vzestupem (tj. překonáním časoprostorových bariér existence).

- Jinými slovy, to, co je obsahem našeho vědomí v rámci našeho přítomného bytí, závisí na tom, jakou roli každý z nás sehrál při procesu evoluce lidské pospolitosti vyúsťující ve třetí vzestup. A podle toho buď nachází smysl a žije plnohodnotným životem, nebo jako vyprázdněná zombie smysl nenacházející a kompenzuje si nenaplněnost svého lidského bytí potřebou vnějšího uznání či nabývání moci nad druhými, případně potřebou zaslepené nenávisti, což ovšem kvalitu přítomného bytí vyprázdněné zombie zhoršuje.

- Přítomnost zombíků v dějinách lidské pospolitosti směřující ke třetímu vzestupu a vyúsťující ve třetí vzestup vytváří velké množství zanikajících everettovských světů na velmi vysokém stupni civilizačního rozvoje, ale současně obohacuje pestrost dějin lidské pospolitosti, která díky neomezenému množství existujících alternativ nachází cestu k překonání časoprostorových bariér své existence.

5. Kdo je schopen se otevřít pochopení světa, ve kterém žijeme, ten pochopí i to, o čem byla řeč v přecházejících bodech.

6. Srozumitelnou a na praxi zaměřenou vizi, pokud tato má vyvést lidskou pospolitosti z jedné z mnoha slepých uliček, do kterých může ta či ona vývojová alternativa generovaná na everettovský způsob zabřednout, nelze vybudovat bez pochopení světa, ve kterém žijeme. Každý sám na sobě si může ověřit, jaké předpoklady má k tomu, aby se podílel na jejím pěstování, sdílení a uskutečňování, nebo aby se – nedej bože – stal zombíkem.