Vize, jakou potřebujeme/520

Vize, jakou potřebujeme/52

V sobotu 27. května proběhne v Kulturním domě v Michálkovicích (Ostrava) veřejný odborný seminář k mimořádně aktuální problematice perspektivních změn penzijního systému. Všichni zájemci jsou srdečně zváni. Může sehrát důležitou roli. J. Šulc k setkání napsal menší podklad, který jsem doplnil pasáží o možnosti zvýšení motivační role penzijního systému k dobrovolnému prodloužení doby výdělečného uplatnění člověka. Uveřejňuji v rámci seriálu k pěstování vize, protože se jedná o konkrétní příklad toho, že vůči devastující politice této vlády existuje alternativa:

O důchodech narovinu 2. část

Jaroslav Šulc

Aniž by šlo o úplný výčet a časově specifikovaná opatření, pozornost by měla být soustředěna především na:

·         Zásadní posun v náhledu na funkci důchodového systému. Přestat brát důchody jako fatální a již hrozivou přítěž veřejných financí (v konkurenci s jinými výdaji) a tudíž tlačit na prodlužování věku odchodu do důchodu, ale naopak: Vnímat generaci osob v těsně předdůchodovém věku (kohortu čítající nyní vždy cca sto tisíc lidí v ročnících narozených na přelomu 50.

a 60. let minulého století v doznívajícím poválečném babyboomu) při dobré motivaci pro setrvání v práci i po dosažení věkové hranice jako potenciál hned tří zdrojů: peněz jak pro "přesluhující" osobu, tak v podobě symbolických odvodů coby příjmů veřejných rozpočtů a transferů celoživotního know how těchto osob. Přirozeně s vysokou mírou specifik podle oborů činnosti, vzdělání, zdravotního stavu, reálné možnosti uplatnění na trhu práce apod. Inspirací budiž švédský model NDC či rakouský model penzijního pojištění, který "zázračným" způsobem mění "méně" (procentuálně menší odvody než u nás) ve "více" (vyšší penzijní dávky při stejné věkové hranici odchodu do důchodu, aniž by se uvažovalo o jejím zvýšení).

·         Užší propojení se systémem zdravotní péče i vzdělávací soustavy. Motivovat zdravotní pojišťovny a prostřednictvím nich poskytovatele zdravotních i lázeňských služeb k prodloužení fyzických i psychických předpokladů uplatnitelnosti člověka na profesních trzích včetně využití lázeňské péče a vhodně volených kulturních programů v rámci ní (přirozeně s přihlédnutím ke specifické zátěži osob v jednotlivých profesích). To lze zajistit tak, že část odvodů z výdělečné činnosti do zdravotního pojištění osob nad 65 let bude zůstávat příslušné výdělečně činné osobě na účtu, ze kterého bude moci hradit nadstandardní zdravotní péči určenou dané osobě právě k prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění. Tím bude rovněž každá zdravotní pojišťovna zainteresovaná na poskytování těch služeb, o které jde, včetně prevence, monitoringu zdraví či poskytování lázeňské péče. Tak, aby osob, které se produktivně uplatňují v produktivním věku, bylo v jejím pojišťovacím kmeni co nejvíce. Toto podpořit celoživotním vzděláváním včetně certifikovaných kurzů zaměřených na upgrade schopností (profesních, komunikačních, sebepéči o zdraví apod.) poskytovaných univerzitami s ohledem na reflexi změn ve společnosti. Využít možnosti osvěty směřující k tomu, aby člověk od dětství uvažoval o celé své profesní kariéře, postupně si konkretizoval představu o své seberealizaci. Náklady v tomto směru jsou minimální a lze začít realizovat neodkladně. Pokud se tím postupně ovlivní dominující pohled na svět, povede to ke snížení procenta těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému. Jde o změnu životního stylu směrem k přirozenému životu naplněnému smyslem.

·         S tím jsou spojeny náměty na vyšší zdanění látek zhoršujících zdravotní stav obyvatelstva, především obezitu apod. Velmi dobře o tom pojednal Daniel Prokop Jak na důchodovou reformu. Jedná se o mimořádně významný článek, protože je první svého druhu, který v mediálním mainstreamu prezentuje lidsky přijatelnou, ekonomicky efektivní a perspektivní cestu reformy systému průběžného penzijního pojištění. Vyvrací tak lež o tom, že "vláda nemohla postupovat jinak", viz: https://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-sociolog-daniel-prokop-jak-na-duchodovou-reformu-40425365

·         Zcela nový koncept "daňové penzijní reformy" spočívající v nastolení větší spravedlnosti nejen mezi zaměstnanci a živnostníky, ale – což se zhusta opomíjí – i mezi živnostníky samotnými. Nelze dále prodlužovat stav, kdy OSVČ s nízkými výnosy používají jejich podstatně vyšší podíl na úhradu celkových odvodových povinností ve srovnání s OSVČ s vysokými zisky. Nabízí se i navýšení vyměřovacího základu. Po nesmyslném zrušení EET je žádoucí čelit rozmachu švarcsystému a jiným formám obcházení odvodových povinností. Jakkoliv je současný algoritmus stanovení starobního důchodu "jánošíkovsky" tvrdý vůči vysoce příjmovým skupinám, nemají-li se opakovaně otevírat polemiky u valorizace, způsobující jen další diferenciaci mezi bohatými a chudými důchodci, je nutné pracovat na reformě nejen majetkových daní a daní z kapitálu (dnešní luxus si již nemohou veřejné finance dál dovolovat), ale též na zavedení progresívní daně z příjmů fyzických osob.

·         Řešení choulostivé problematiky věku nároku na starobní důchod se týká nejen osob dlouhodobě pracujících ve fyzicky náročných oborech, ale s něčím podobným je záhodno uvažovat i u oborů se zvýšeným náporem na psychiku. Dávno to ví v ozbrojených složkách (a řeší to výsluhovou penzí), ale problém je trochu obecnější. Nabízí se obnovit diskuzi o quasi 2. pilíři – ovšem ne o optout, ale o systému podnikových penzí, kdy by zaměstnavatelé měli v náročných oborech povinnost prostřednictvím podnikových penzijních plánů generovat dostatečnou výši kapitálu určeného pro takto dlouhodobě ohrožené zaměstnance k financování jejich předčasných důchodů.

·         Neméně důležitou součástí komplexní důchodové reformy je obnovení funkčnosti doplňkového třetího pilíře a posouzení racionálnosti systémových změn v minulé dekádě jek ve světle současných inflačních turbulencí, tak celkové finanční efektivity. Fatálně chybným se ukázal záměr zákonodárce předpokládajícího, že po cca dvou třech dekádách placení příspěvků fyzickou osobou (a často i zaměstnavatelem inkasujícími nemalé daňové úlevy) plus připisování státních příspěvků budou tvořit tyto doplňkové starobní penze tvořit doživotně cca 5 až 15 % z celkových příjmů připojištěných seniorů. To jsou však po třech dekádách od založení prvních penzijních fondů naprosté výjimky, protože drtivá část klientů odčerpá celou naspořenou částku najednou formou jednorázového finančního vyrovnání. To v lepším případě, protože desetitisíce lidí v zoufalé finanční situace žádají o odbytné i s vědomím, že tím ztrácejí státní příspěvky. Nutno přehodnotit také funkci tzv. předdůchodu a co se týká potřeby zvýšení funkčnosti doplňkového systému, po rozpačitých zkušenostech s režijními náklady účtovanými cizími providery zvážit založení státní penzijní společnosti, nepracující se ziskovou motivací.

(Pokračování navazujícím tématem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Každoročně v tuto dobu si dělám výlet na Koukolovu horu mezi Zdicemi a Berounem. Letos jsem zde narazil na manželskou dvojici ve zralém věku, které fotila nesmírně zajímavou houbu. Uveřejňuji foto z celé vycházky, který stojí za to. Však uvidíte. Mj. pod horou je velmi příjemné parkoviště, kde je vždy několik aut.

Výhled z úpatí hory směrem k Plzni. Bílá skvrna uprostřed je Točník.

Tuto kytičku zde potkávám každý rok. Roste v okolí Prahy na několika místech. Někdy má květy skoro černé.

Další pohled z úpatí hory. O kousek výš - a taky je vidět dál. Až k Rokycanům a Plzni.

Jeden z důvodů, proč sem chodím, je tato kytka. U Prahy ji znám jen na dvou místech. Roste v Dolomitech. Její žlutý frňáček brzy zčervená. Uvidíme v dalším pokračování.