Vize, jakou potřebujeme/493

Vize, jakou potřebujeme/493

K materiálu "Možný přístup ke stanovení důchodového věku po roce 2030"

Podkladový materiál pro poradní tým ministra PSV", který byl předložen k projednání ve vládních i parlamentních orgánech, rovněž tak mediím, je mimořádně nekvalitní, tendenční, účelový a manipulativní. Bylo by dobré zjistit, kdo jej zpracoval a kdo dal k jeho zpracování těmi, kteří se na něm podíleli, podnět.

Všimněme si hned úvodní pasáže:

"Předmět jednání: Vzhledem k prodlužování doby dožití i vzhledem k nástupu silných generací 70. let do důchodu po roce 2030 bude pravděpodobně potřebné zvyšovat důchodový věk i po dosažení 65 let. MPSV předkládá k diskuzi principy postupu, při kterém by nedocházelo k prodlužování průměrné doby výplaty důchodu, ale ani k jejímu zkracování."

Tj. od počátku se navrhuje nucené prodloužení doby odchodu do důchodu. Zarážející jsou bezprostředně navazující "argumenty":

"Aktuální a očekávaná průměrná doba výplaty důchodu

- činí u generací, kterým aktuálně zaniká nárok na důchod z důvodu úmrtí, přibližně 24 let (28 let u žen a 19 let u mužů),

- je očekávána u generací odcházejících do důchodu v roce 2030 v 65 letech cca 21,5 roku."

Na místě je otázka, co si mysleli zpracovatelé o inteligenci těch, kterým je toto "sousto" určeno. Normální člověk (a nemusí to být ani odborník) by čekal uvedení následujícího údaje: Kolik let si v průměru budou užívat ti, kteří by nyní odcházeli do důchodu v 65 létech. Dle úmrtnostních tabulek je to 14,51 muži, 18,65 ženy. Průměr: 18,58 let. V ministerském materiálu je uvedeno naprosto nereálných 21,5 v případě těch, kteří půjdou do důchodu v 65 létech v roce 2030, tj. za 7 let.

2. Dnes ti, kteří půjdou do důchodu v 65 létech v roce 2030, mají naději na dožití 19.55 muži, 24,53 ženy. Dnes jim je 58, tj. v roce 2030 to bude 12,55 u mužů a 17,44. Průměr je 15,00 let. Během těch sedmi let někteří umřou, což posunu průměr maximálně o 4 roky, což znamená, že doba dožití v důchodu "očekávána u generací odcházejících do důchodu v roce 2030 v 65 letech" nebude "cca 21,5 roku", ale jen 19 let! A to je hodně velký rozdíl.

Ještě se vraťme k tomu, o čem nás informuje materiál, který analyzujeme. Připomenu první bod:

"Aktuální a očekávaná průměrná doba výplaty důchodu činí u generací, kterým aktuálně zaniká nárok na důchod z důvodu úmrtí, přibližně 24 let (28 let u žen a 19 let u mužů)".

Údaj, který bije do očí: Žijeme si v důchodu 24 let! To je nad poměry. Ve skutečnosti jsou sem započítány všechny předčasné odchody do penze, ale i lidé, kteří do penze odešli již dávno, v době, kdy systém nebyl nastaven tak brutálně. Údaj, který manipulativně používá materiál, v podstatě říká: Už nyní se nám podařilo zkrátit dobu žití v důchodu o čtvrtinu, tak půjdeme v redukci ještě dál!

K tomu je nutno dodat, že i minimální zvýšení odchodu do penze nad 65 let:

1. Vede k faktickému snížení penzí, protože při určování penze rozhodující poslední léta a zde  se výrazně projeví zvýšená nemocnost, snížená pracovní výkonnost i případná nezaměstnanost. Úprava by znamenala, že lidé budou pracovat déle, ale budou pobírat "díky tomu" nižší penze.

2. Pro většinu lidí to bude znamenat, že přijdou o poslední možnost trochu si užít se svými vnoučaty, případně si trochu zacestovat, protože přijdou o svá nejlepší důchodová léta.

Na závěr to nejdůležitější:

Tyto útrapy, které zbytečně podrývají důvěru v systém průběžného penzijního pojištění, jsou naprosto zbytečné! Problémy začnou až po roce 2030 a budou jen po přechodnou dobu. Vše lze vyřešit zvýšením motivační role penzijního systému k dobrovolnému prodloužení doby produktivního (výdělečného) uplatnění člověka na profesních trzích. To je ovšem zcela neslučitelné s nuceným prodlužováním doby odchodu do důchodu.

Odkaz na úmrtnostní tabulky ČSÚ:

https://www.czso.cz/csu/czso/umrtnostni-tabulky-za-cr-regiony-soudrznosti-a-kraje-20202021

K tomu příloha:

Základní teze k aktuálnímu dění v oblasti penzijního systému

1. Z našeho hlediska není sporu o tom, že reforma penzijního systému je nutná. Dokonce není ani sporu o tom, že je nutné udržet poměr mezi těmi, kteří do penzijního systému přispívají a kteří z něj čerpají (i když zde existují i alternativní názory).

2. Z našeho hlediska je podstata sporu o pojetí reformy penzijního systému následující:

-  Jít cestou administrativního, demotivujícího, povinného, paušálního (či administrativně modifikovaného paušálního) prodloužení doby odchodu do důchodu?

NEBO

- Jít cestou dobrovolného, individuálního, motivovaného prodloužení doby výdělečného uplatnění těch, kteří mohou a chtějí se seberealizovat ve své profesi?

3. Na tuto alternativu by se měla zaměřit pozornost. Normální lidé, mladí, středního věku i starší, by si neměli kvalifikovanou a reprezentativní rozpravu k dané alternativě nechat ukrást, protože jinak budou okradeni, a to nejen o prostředky, které již odvedli nebo budou odvádět na své důchody, ale hlavně a především o svoji budoucnost.

4. Není pravda, že reforma penzijního systému musí bolet! Lze jít cestou, která prodlouží plnohodnotný život člověka a naplní jej smyslem, kdy byť i postupné rozvolňování profesních aktivit dává člověku pocit uspokojení, vědomí toho, že je prospěšný druhým, umožňuje mu uchovat společenské kontakty.

5. Obrovské a zbytečně nevyužívané rezervy jsou v oblasti:

- Výchovy od nejrannějšího věku k pojetí dráhy profesního uplatnění jako běhu na dlouhou trať.

- Systému vzdělání zaměřeného na rozvíjení a uchování schopnosti neustále si doplňovat kvalifikaci a využívat možnost nezbytného upgrade kvalifikace.

- Zdravotní péče zaměřené na to, aby byl člověk co nejdéle a v co největší míře psychicky a fyzicky fit.

- Pěstování firemní kultury tak, aby vytvářela pozice pro uplatnění lidí ve vyšším věku a současně přínosné pro firmu.

- Podpoře opatření, která umožňují člověku ve vyšším věku postupně rozvolňovat jeho profesní aktivity.

- Budování tvůrčích mezigeneračních týmů, v nichž starší lidé mohou nalézt plnohodnotné a efektivní uplatnění.

6. Lze doložit, že i jen částečné využití těchto možností umožní projít léty 2040-2060, kdy bude penzijní systém vystaven největší demografické zátěži.

7. Využití výše uvedených možností je závislé na vytvoření potřebných motivací zabudovaných do penzijního systému. Výkonnost penzijního systému = jeho motivační účinek pro všechny výše uvedené subjekty. Administrativní, nucené prodloužení doby odchodu do penze vede ke zničení těchto motivací a tím i zničení výkonnosti penzijního systému.

8. Ve sporu o reformu nejde ani tak o to, zda a jak budou důchodci trpět, ale hlavně a především o to, zda se vydáme cestou k nové kvalitě ekonomického růstu, který může být trvale udržitelný, dynamický a neomezený.

9. Nová kvalita ekonomického růstu je dána dvojím efektem produktivních služeb, tj. služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění lidských schopností:

- První efekt je dán tím, že spotřeba, v niž hrají produktivní služby dominantní roli, je na rozdíl od okázalé, prestižní, konzumní spotřeby šetrná ze samotné své podstaty k přírodě.

- Druhý efekt je dán tím, že tato spotřeby vede k výraznému posílení inovačního potenciálu společnosti, který je základním a dostatečně vlivným faktorem odlehčení ekonomického růstu od všech aspektů zatěžování životního a zejména přírodního prostředí.

(Koncepce vycházející z Green Deal tuto cestu řešení ekologické problematiky nevidí, případně nechtějí vidět, a nabízejí setrvačná, přerozdělovací řešení, která nikam nevedou.)

10. Problematiku změn v důchodovém systému nelze řešit:

- Za zády veřejnosti a pod tlakem různých lobby.

- Bez opory v teorii.

- Vně perspektivní (tj. vidící až za horizont řešení současných problémů), realistické (opírající se o dostatečné společenské síly) a přitažlivé (srozumitelné a naplňující člověka, kterého osloví, smyslem) vize.

(Pokračování navazujícím materiálem souvisejícím s penzijním systémem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Krátká rodinná návštěva kousek od Brna mně umožnila udělat si malý výlet na Čebínku, kopec s rozhlednou, jehož část podlehla těžbě vápence pro místní vápenku. Nyní již zde zase vítězí příroda, opuštěný lom se mění v krásnou přírodní rezervaci.

Lesy tvořící tzv. Brněnskou podkovu. Jen málo měst je ze tří stran obklopeno podkovou nádherných lesů.

Výhled směrem k vrchům, mezi kterými protéká Svratka. Dalo by se říci průlom Svratky mezi Tišnovem a Veverskou Bitýškou.

Nádherný pohled na Svrateckou pahorkatinu.

Bývalý lom, pod ním obec Čebín a naproti kopec Čebín, také s opuštěným lomem. Půjdeme se tam podívat.