Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ip: Myšlenka Radka Novotného do určité míry představuje inovovaný koncept třígeneračních rodin. Ovšem přesto potřebuje domyslit do konce. Například rozhodující autoritou pro děti musí být rodiče a nikoliv prarodiče. Při péči o malé děti se nelze opírat o idealizovanou představu Babičky Boženy Němcové. Často může být tato péče více psychicky a někdy i fyzicky vyčerpávající než zapojení seniora do již zažitého a funkčního pracovního procesu. Z vlastní zkušenosti máme s manželkou maximum tak asi týden, potom již rádi vnoučata vrátíme rodičům.
Možná má ale někdo jiné zkušenosti.

p. braniš: Vážený pane Valenčíku, s velkým zájmem jsem si přečetl další Věš článek, s celým jeho obsahem souhlasí. Zažil jsem normální svět a už mám pouze jedno přání, které ale splněno nebude, abych se normálního světa. V jiném smyslu slova se obávám, že ta současná hrůza se stala normálem.
Ale jednu připomínklu k textu mám. Tam, kde popisujete činnost důchodců, jak se starají o vnoučata, což je pravda, také píšete že důchodci chodí na výstavy a do kina. Vzhledem ke svým aktivitám znám opravdu hodně důchodců ale neznám žádného, který chodí na výstavy a do kina. Já nevím, proč se tahle floskule často opakuje.
Já bych ta doplnil spíš to, že důchodci ve volných chvílích studují létáky, kde hledají výhodné ceny. A plánují trasy k jednotlivým marketům a provádějí kalkulace
do kterých zahrhují cestovní náklady. Není to jednoduché, jak by někoho mohlo napdanou, protože slevové akce jednotlivých marketů se spíše nepřekrývají. Velkou část času důchodci věnují návštěvám doktorů, které je také nutné koordinovat s nákupy za účelem snižování provozních výdajů
Přeji pevné zdraví a díky va vaše texty. P.B.(78)

radimvalencik: Děkuji za doplnění

---
radimvalencik.pise.cz

ondrey: Velmi barvite a vcitene popsano, to co bylo pred lety na rodinych stavenich a usedlostech znamo, je to psano od spoda. Historie ukazuje mnoho talentu ci v kontrastu pokracovatelu uspesné rodine tradice, kteri byli vychovani napr.internatne. Jakykoliv start ci zaver zivota by mel mit aspiraci na to, aby byl uspesny. Zde je samozrejme nutna mezigeneracni spoluprace. Bez spoluprace je mnohe mozne, ale dlouhodobe neudrzitelne. O narcich nad stavy spolecnosti v postkomunistickych zemi a jejich produktu, tedy lidi v duchodovem veku ... se ukazuje jak byl minuly system uspesny s tim, ze jejich pokracovatele nebyli konfrontovani s tim, ze blaho spociva v uspechu jednotlivcu v celku. Moje zkusenost je takova, ze rakousti, svycarsti ci luxembursti milenialove timto stigmatem poskomunistickeho debaklu netrpi.