Vize, jakou potřebujeme/485

Vize, jakou potřebujeme/485

V rámci seriálu věnovanému pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize uveřejňuji obsáhlejší pojednání z pera Jaroslava Šulce, které je jeho interpretací toho, co se odehrálo v minulých létech, odehrává nyní a bude odehrávat. Jedná se o jeho pohled na vizi, obsahující významnou retročást, ve které je zmíněna řada osobností, z nichž některé již nejsou mezi námi, některé jsou – slovy básníka – "k zbláznění živí". Šulcův text je významný i z hlediska praktického demonstrování vzájemného sdílení myšlenek a vzájemného ideového obohacování se těch, kteří se na pěstování vize podílejí. Vzhledem k rozsahu textu předpokládám, že sérii jeho postupného zveřejňování občas přeruším a vložím aktuální díly. Pojednání bylo napsáno pro sdružení Kudy z krize a zde ho také najde zájemce celý, viz:

https://www.kudyzkrize.cz/2023/04/13/jaroslav-sulc-k-pricinam-dnesni-krize-a-moznym-vychodiskum/

V této verzi zveřejnění jej od svého textu odlišuji barvou a doprovázím poznámkami:

K výchozím příčinám dnešní krize a možným východiskům – část 1.

Jaroslav Šulc

Před nějakým časem požádal autora následujících řádek moderátor jednoho z nezávislých médií poté, co se podíval na jeho curiculum vitae, zda by si nemohli na mikrofon pohovořit o "prehistorii" dnešní, zdá se již celostní, krizi české společnosti, především však krizi sociálně ekonomické. Neboť autor byl svého času poměrně blízko u kořenů krize, respektive jejich faktických iniciátorů, a že bylo asi zajímavé si to vyposlechnout.

OBSAH

ČÁST PRVNĺ – OKOUZLENĺ NEOLIBERALISMEM                                                        

Teze první – frustrace z vyčpělosti politické ekonomie socialismu                                   

Teze druhá – hledání lepšího teoretického zázemí                                                             

Teze třetí – z bláta do louže                                                                                                

Teze čtvrtá – přechod teoretiků do praxe na ministerské posty                                         

Teze pátá – taháme za kratší konec a je to vidět                                                                

Teze šestá – hledejme cestu KUDY Z KRIZE                                                                    

ČÁST DRUHÁ – KRIZE HROZĺ ESKALOVAT                                                                  

Teze sedmá – statistiky obvykle nelžou                                                                             

Teze osmá – deficit koncepčních řešení                                                                             

Teze devátá – vnímáme správně paradigma současnosti?                                                 

Teze desátá – jak dál s ekonomickým růstem?                                                                   

ČÁST TŘETĺ – KDE JSOU REÁLNÁ VÝCHODISKA Z DNEŠNĺ KRIZE?                        

Východisko první – kontext možných strategií                                                      

Východisko druhé – odpoutat se od diktátu Washingtonského konsensu                          

- Subjektivní překážky                                                                                            

- Objektivní překážky                                                                                              

Východisko třetí – rehabilitovat strategické řízení a soustředit se na tvůrčí potenciál člověka

- Protivné strany                                                                                                                  

- Geneze protivenství a její současné vyústění                                                       

MĺSTO ZÁVĚRU                                                                                                      +

ČÁST PRVNĺ – OKOUZLENĺ NEOLIBERALISMEM

Autor textu nepopírá, že se mu do toho vzpomínání "starého zbrojnoše" dvakrát nechtělo, a to přinejmenším ze dvou důvodů. Předně na vyvážené hodnocení celého vývoje za poslední cca čtyři dekády, tj. minimálně od poloviny 80. let, je přece jen ještě krátká doba. A pak při vědomí, že i při velké snaze o pokud možno nezaujatý přístup jsou takto pojaté vzpomínky jednotlivce vždy hodně subjektivní a nutně se budou lišit od vyjádření těch, kteří byli u dění třeba mnohem blíže, případně mají ne úplně všeobecně známé informace. A i tyto názory lidí, kteří "u toho byli", se přitom mohou diametrálně lišit, viz třeba ne tak dávná tvrdá mediální polemika mezi posledním federálním premiérem Janem Stráským a ministrem, premiérem a nakonec i prezidentem Václavem Klausem ohledně skutečného pozadí privatizační horečky.

Přesto i s vědomím obou zmíněných fatálních rizik dal autor textu v asi dvouhodinovém rozhovoru pro SLOBODNÝ VYSĺLAČ BANSKÁ BYSTRICA k diskuzi fakticky do éteru asi tak šest na sebe volně navazujících tezí (níže poté sesumírovaných a bez přeříkávání). Z nich je zřejmé, jak s odstupem vnímá subjektivní a objektivní faktory nejen předurčující a provázející celý proces československé sociálně ekonomické transformace z počátku 90. let, ale hlavně jeho dlouhodobé důsledky. Asi nebude většího sporu, že faktická podoba transformace se – v rozporu se původně proklamovanými oficiálními cíli – stala základem marasmu, ve kterém se dlouhodobě pohybuje – již jen česká (tu slovenskou nechejme stranou) ekonomika a společnost. Současně by taková analýza mohla naznačit východiska, kudy by mohla vést z krize cesta ven, o což bude učiněn troufalý pokus v poslední části.

K tomu ode mne:

Už z obsahu a úvodní pasáže lze vytušit, že text může být zajímavý. Od podobných textů (kterých není tak moc) se liší bezprostředností a velmi dobrým zvládnutím propojení minulosti, současnosti a budoucnosti na základě pochopení významných aspektů logiky dějin.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Velikonoce jsem trávil v Ráji (slovenském) a okolí. U Rožumberka to začalo pár vločkami. Při příjezdu k naší chatě u kaňonu Piecki jsme se už najednou ocitli v zimní krajině. Půvabné. Posuďte sami.

Takovou zimní romantiku jsem letos nezažil ani nečekal.

Pod Palcom. Vlevo se vchází do kaňonu Piccki.

Ráno to vypadalo takto:

Údolí Bílého potoka - od Hrabušické Píly ke kaňovu Velký Sokol.