Vize, jakou potřebujeme/471

1. duben 2023 | 00.01 |

blog ›

Dostal se mi do rukou pozoruhodný text s kraťoučkým názvem Redukce. Čtenář zjistí, že se jedná o název mimořádně výstižný. Ale ne hned, až mu dojde, oč tu běží. Neméně zajímavý je i autor – Rostislav Čuba, syn slavného Františka Čuby, který nabídl naší zemí perspektivu. Tu bohužel ani předlistopadový, ani polistopadový režim nedokázal využít. Proč ji nedokázal využít? I na to dává tento text odpověď, i když to nebylo jeho původním ani hlavním záměrem.

R. Čuba nabízí kvalifikovaný, pronikavý a zasvěcený pohled do ideového zákulisí (či pod pokličku) současné globální moci. Vychází z podobných předpokladů, jako Green Deal, ale nabízí přímo protikladné řešení. Ještě před tím však strhává masku "nevinnosti" z "překrásného nového světa" (A Huxley: "Brave New World", 1932), do kterého se nás greendealovské "řešení" snaží zavést. Kdo neví, o co jde, tak to najde ze: https://cs.wikipedia.org/wiki/Konec_civilizace

V textu R. Čuby najdeme nejen doložený popis genocidního scénáře hrozícího lidstvu, ale také alternativu, která má řadu propracovaných bodů. Vybírám z poměrně obsáhlého materiálu to nej-nej-nejdůležitší pro pochopení doby, uvědomění si významu realistické, perspektivní a přitažlivé vize a odpovědi na otázku, co dělat. Od svého textu odlišuji barvou, doprovázím krátkými poznámkami:

Šestý výběr

REDUKCE VI.

Vždyť se nám smějí do obličeje, oni jsou řidiči a my jen pasažéři. Je nás skoro 8 miliard a máme vysokou spotřebu, proto se chystají velkou část z nás vysadit.

Řešením je pouze změna celého systému, pochopení lidských hodnot, pochopení lidských potřeb a zformulování nové ideologie, která nám zaručí snesitelné životní podmínky.

Jedná se o zcela jiné vidění světa které vidí skupina pod názvem inkluzivní kapitalismus. Dříve byla studie Meze růstu od Římského klubu diskutována mezi elitními skupinami, když si při tom vychutnávali sklenici vína. Dnes by měla sloužit k zamyšlení pro každého z nás, i když pijeme jen sklenici vody.

Je nutné uvědomit si, že vycházíme ze stejného základu, pochopit současné problémy a přemýšlet o závěrech sami. Osobně věřím, že závěry mohou být odlišné od těch, které jsou nám předkládány.

Je pravdou, že populace spojená s neúměrnou spotřebou problém je. Neúměrná spotřeba populace je problémem, ale nejde ho řešit globálně kvůli různým potřebám a hodnotám lidí v různých regionech. Místo toho se zaměřme na lokalizované hospodářství, které může být založeno na různých hodnotách v různých regionech a přesto zachovat jedinečnost. Každý region musí mít své vlastní řešení. Tyto regiony, státy nebo společenství států by se měly snažit na prvním místě o nezávislost a soběstačnost v oblastech potravinářství a energetiky, aby měl každý z nás přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin a energie pro zdravý a aktivní život...

Je potřeba změnit a přizpůsobit hospodářství tak, aby se více zapojoval faktor sociální součinnosti. To zahrnuje vytvoření podmínek pro flexibilní pracovní místa s různými délkami pracovní doby, aby lidé mohli lépe reagovat na měnící se hospodářství a své potřeby. Je také důležité, aby lidé mohli snadno opustit svá pracovní místa a uvolnit je pro novou generaci pracovníků, aniž by ztratili základní sociální jistoty. To je velmi důležitý faktor pro začlenění mladé generace do sociální hierarchie.

Měli bychom se také připravit na to, že digitalizace a robotizace přebírají část pracovních míst. Proto bychom měli zvažovat, které pozice je vhodné nahradit technologiemi a které ne. Vytváření pracovních podmínek s kratší pracovní dobou a lokalizací hospodářství by mohlo vést k větší potřebě pracovních pozic. Je také důležité nasměrovat pracovní pozice ze státního aparátu zpět do průmyslu a služeb...

Je nutné si položit seriózní otázky ohledně toho, jakou výrobu jsme schopni vrátit do našeho lokálního hospodářství. Potřebujeme průmyslovou reformu, která se zaměří na potřeby lidí a společnosti, na součinnost člověka s člověkem citlivě zapojeného do průmyslové výroby a na to, aby mu byla dána možnost pocítit potřebnost a sociální zařazení v kolektivu. Je důležité si uvědomit hranice spotřeby a její negativní dopad na společnost. Nikdo z nás nechce, aby zisky a životní úroveň byly exportovány za naše hranice a abychom importovali dluh, ztrátu důstojnosti, nepotřebnost občanů a zoufalství, které dnes vidíme na ulicích ve Spojených státech.

K tomu:

Ano. Máme alternativu. Některé její prvky jsou v materiálu R. Čuby uvedeny: Lokalizace výrob. Vyrábět a pěstovat většinu toho, co je spotřebováváno, přímo na místě. O pokrytectví těch, kteří nám vnucují "greendealovské" řešení svědčí to, že o této cestě vůbec neuvažují. Proč? Protože by to znamenalo větší nezávislost lidských komunit a jim jde o uvržení lidí do stále větší závislosti na jejich perverzní alternativě. Takže "uhlíkatá stopa" kamionů brázdících kontinenty je nezajímá.

Místo toho, co píše R. Čuba, tj. "uvědomit hranice spotřeby a její negativní dopad na společnost", doporučuji něco jiného: Změnit charakter spotřeby tak, aby spotřeba naplňovala reálné bohatství života člověka, aby byla zaměřeně na plný rozvoj a uplatňování jeho schopností, současně s tím zvyšovala inovační potenciál společnosti. Tato změna je bezprostředně spojena s růstem odvětví produktivních služeb. Toto je nutné znovu a znovu připomínat, jinak neuskutečním ideový a následně i reálný průlom, který umožní zastavit devastaci.

(Pokračování dalším tématem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Uveřejňuji několik foto z výletu do Chuchelského háje. Sešlo se nás přes třicet. Těch nejstatečnějších, kteří šli z Bráníka, byla polovina. Počasí vyšlo. Příroda už byla v jarním stavu. Čekal nás i nádherný západ slunce.

Ve chvíli, kdy někteří už začali odcházet, příšly další posily, takže nás ke konci zůstalo skoro dvacet. Tady můžete vidět, jak je kolem piknikového místa příroda krásná.