Vize, jakou potřebujeme/466

Vize, jakou potřebujeme/466

Dostal se mi do rukou pozoruhodný text s kraťoučkým názvem Redukce. Čtenář zjistí, že se jedná o název mimořádně výstižný. Ale ne hned, až mu dojde, oč tu běží. Neméně zajímavý je i autor – Rostislav Čuba, syn slavného Františka Čuby, který nabídl naší zemí perspektivu. Tu bohužel ani předlistopadový, ani polistopadový režim nedokázal využít. Proč ji nedokázal využít? I na to dává tento text odpověď, i když to nebylo jeho původním ani hlavním záměrem.

R. Čuba nabízí kvalifikovaný, pronikavý a zasvěcený pohled do ideového zákulisí (či pod pokličku) současné globální moci. Vychází z podobných předpokladů, jako Green Deal, ale nabízí přímo protikladné řešení. Ještě před tím však strhává masku "nevinnosti" z "překrásného nového světa" (A Huxley: "Brave New World", 1932), do kterého se nás greendealovské "řešení" snaží zavést. Kdo neví, o co jde, tak to najde ze: https://cs.wikipedia.org/wiki/Konec_civilizace

V textu R. Čuby najdeme nejen doložený popis genocidního scénáře hrozícího lidstvu, ale také alternativu, která má řadu propracovaných bodů. Vybírám z poměrně obsáhlého materiálu to nej-nej-nejdůležitší pro pochopení doby, uvědomění si významu realistické, perspektivní a přitažlivé vize a odpovědi na otázku, co dělat. Od svého textu odlišuji barvou, doprovázím krátkými poznámkami:

První výběr

REDUKCE I.

Naše společnost se dostala do bodu, kdy přestáváme rozumět okolnímu světu. Jsme vystaveni událostem, při kterých se nám rozum zastavil. Různí ekonomové, ekologové, analytici a vojáci se nám z neznalosti souvislostí snaží vysvětlit logiku věcí. Bohužel, logika věcí se nazývá redukce. Lidstvo stojí před novou zkušeností, před novým nepřítelem...

V současnosti se blížíme k hranici 8 miliard lidí na planetě... Dnes víme, že populační růst roste až výbušně. V roce 1972 bylo toto téma popularizováno další "esejí" nebo chcete-li studií s názvem "The Limits to Growth" (Meze růstu) od Římského klubu. Tato studie se volně inspirovala pastorem Malthusem a upozorňuje na neudržitelný růst populace a jeho dopady na planetu Zemi a naše společenství. Studie říká, že pokud se nepřistoupí k ovládání porodnosti a úmrtnosti, tedy ke kontrole růstu populace a průmyslu, hrozí vyčerpání přírodních zdrojů a zhroucení hospodářství. Kvalita životního prostředí se zhorší a existuje reálné riziko ekologických katastrof, které by mohly ohrozit lidstvo. Radikální změny jsou nutné k předejíti hospodářskému a ekologickému kolapsu. Dokument " Meze růstu" tedy vyzývá k reformě hospodářského systému a ke změně životního stylu, které budou brát v úvahu omezené zdroje planety.

Na základě všech těchto teorií jsme se od amerického architekta a inženýra Fullera dozvěděli, že když máte dostatek energie k dispozici, tak jedna miliarda specializovaných pracovníků dokáže vytvořit téměř cokoli a zajistit potřeby celé lidské populace. Kdysi to byly teorie a v době kapitalistického rozkvětu bylo zajímavé o tom diskutovat při sklenici vína. Meze růstu se stal klíčovým dokumentem pro ekologické hnutí a stále slouží jako inspirace pro výzkum a řešení globálních problémů souvisejících se změnou klimatu, degradací přírodních zdrojů a udržitelným rozvojem.

Teorie o zlaté miliardě se ocitla znovu na stole. Génius rozpoznal problém a pokusil se najít řešení, fanatici se přidali a snaží se prosadit svůj vlastní postoj. A nakonec lůzři, kteří vlastní měny a dluhy, se snaží upevnit svou moc nad situací. Tato analogie starého francouzského hesla je možná vtipná, ale zároveň nám připomíná, jak pravdivé toto tvrzení může být. V roce 2008 jsme byli svědky hospodářské krize, kterou lze považovat za určitý milník. Jednoduše řečeno, ve zdravém kapitalistickém systému je vše založeno na růstu hodnot a zisku, a vše je tomu podřízeno. Neexistuje rovnovážný stav. Buď produkujete hodnoty nebo je spotřebováváte a vytváříte ztrátu. Po krizi v roce 2008 se stalo zjevným, že růst hodnot je pomalejší než růst dluhu. Zdravá kapitalistická společnost v tom okamžiku skončila. Majitelé peněz jako takových si to uvědomili, stejně jako i největší korporace. Věděli, že nějakou dobu mohou trh oklamat přívalem peněz do systému, a že nižší úrovně podniku budou generovat zisk na pozadí větších ztrát. Typicky ztráty ve státech. V roce 2014 se na papežské univerzitě v Římě setkaly vlivné osobnosti z podnikatelského, finančního a akademického světa, aby se poradily co dál. Toho dne byla založena Rada pro inkluzivní kapitalismus, jejíž členové jsou nejvýznamnější osobnosti z finančního světa, jako Jamie Dimon z JPMorgan Chase, Larry Fink z BlackRock, Mary Barra z General Motors nebo Mark Carney z Bank of England. Kromě toho se do aliance zapojilo i 48 bank, fondů a korporací. Za zakládající členku rady se považuje Lynn Forester de Rothschild, kterou podporují papež František a britský princ, nyní král Charles. Všechny spojuje strach – strach z toho, že přijdou o moc a o vše na čem stojí jejich hodnoty. Velmi dobře si uvědomili, že kapitalismus již neexistuje.

K tomu:

Přelidnění a nadvláda konzumu s devastujícími účinky na přírodní prostředí jsou realitou. Je nejvyšší čas hledat cestu ven. Ale, jak bude dále doloženo, nikoli za cenu decimace lidstva (to by bylo obětování každého desátého), ale devíti z deseti obyvatel. Ti, kteří nabízejí řešení, při kterém si uchovají pozice a privilegia, "podrobnosti" toho, o co jde maskují různými klišé a devastací vědy. Ačkoli hlavní strůjci se skrývají, některé z hlavních účinkujících R. Čuba vyjmenovává. V příštím pokračování se podíváme na podrobnosti "řešení", které by patrně znamenalo zánik lidstva.

(Pokračování zítra)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Byl jsem navštívit přítele u Uhlířských Janovic. Protože jsem měl na cestu celé dopoledne, udělal jsem i při té příležitosti několik zastávek. Druhá byla zámek v Zásmukách.

Pohled na částečně zrekonstruovaný statek, který dorostl do kategorie zámku.

Zámek zezadu se zajímavým přechodem do bývalé hospodářské části.

Krásná mozaika ze sklíček, kamenů a škeblí na altánu ve formě grotty.

Tady je grottu vidět i s kouskem zámku za ní.