Vize, jakou potřebujeme/465

26. březen 2023 | 00.01 |

blog ›

V těchto dnech byly dány na webové stránky naší univerzity (VŠFS) materiály vzešlé z 25. ročníku vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání zaměřené na problematiku Metodologické role vize při iniciování, orientování a praktickém uplatnění výsledků společenskovědního výzkumu, celé ke stažení zde:

https://www.vsfs.cz/?id=1392-lidsky-kapital-a-investice-do-vzdelani

Konference proběhla 25. listopadu 2022. S využitím materiálů přednesených na konferenci je připravována monografie nazvaná podle zaměření konference. Bude dokončena během měsíce a jedná se o jeden z nejvýznamnějších výstupů pěstování vize. Jeden z nejobsáhlejších a nejfundovanějších příspěvků byl od profesora Vladimíra Čecháka, emeritního rektora naší univerzity. Obsahuje moudrost mnohaletých poznatků a zkušeností získaných při působení na akademické půdě. Decentně odhaluje některé tendence ve vývoji vzdělávání s důrazem na rozlišení toho, jak by to mělo být, a trendů, které nelze považovat za příznivé. Z jeho obsáhlého vystoupení vybírám nejdůležitější pasáže a odlišuji jej od svého textu barevně:

PERSPEKTIVY vzdělávání v současné etapě společenského vývoje – otázka perspektivy – část 6.

Vladimír Čechák

K NOVELE VYSOKOŠKOLSKÉHO ZÁKONA

Pokud klademe důraz na rozvoj analytického a kreativního myšlení jako nutného předpokladu a stimulátoru reálných a realizovatelných "inovativních procesů", není možné zůstat pouze u pojetí vzdělávání jako "transferu" informací (dat, faktů), nýbrž podstatnou roli zde hraje právě již zmíněná schopnost jejich organického začlenění do konceptuálního systému a to nejen úzce pojatého fragmentu příslušné vědní disciplíny, ale i do jejího, byť vnitřně strukturovaného, kompaktního celku. V reálné praxi (technické, ekonomické atd.) se nerealizují jednotlivé dílčí úkony, které jsou příslušnými daty (faktografií, poznatků) postiženy, nýbrž vždy jsou začleněny do komplexnějších procesů. V rámci vzdělávacího procesu tak vzrůstá důležitost určité integrace poznatků (informací, dat) do určitých univerzálnějších funkčních systémů.

Právě k tomu by měly směřovat zamýšlené změny ve struktuře a obsahu vzdělávacího procesu. V návrhu novely VŠ zákona (který by měl být předložen k vnějšímu připomínkovému řízení) je (pokud jde o bakalářský studijní program) §45 odst. 3 uvedeno: "Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou skládající se z jedné nebo více částí, jejíž povaha odpovídá profilu studijního programu. Součástí a to i jedinou SZK může být obhajoba bakalářské práce".^{^[1]} Analogicky, v případě magisterského studijního programu, v §46 odst. 3 je formulace: "Součástí, a to i jedinou SZK je obhajoba diplomové práce".^{^[2]} Stejným "směrem" je upraveno i zakončení doktorského studijního programu. V §47 odst. 4 je uvedeno: "Studium se řádně ukončuje závěrečnou zkouškou tvořenou obhajobou disertační práce".^{^[3]}

V případě bakalářských a magisterských studijních programů umožňuje uvedená legislativní úprava redukci (bývalých) SZK pouze na obhajobu závěrečné (bakalářské, diplomové) práce. V případě doktorských studijních programů tuto redukci přímo (legislativně) zavádí. Zdůvodněním tohoto návrhu je argumentace, že SZK "neplní svoji funkci, jsou pouze opakováním prověření poznatků, které již proběhlo u dílčích zkoušek". I kdyby měla uvedená argumentace obecnou platnost, (což nemá), bylo by to spíše důvodem k nápravě než ke zrušení SZK. Jejich posláním bylo a je "prověřit" právě schopnost "integrace" dílčích poznatků do komplexnějších vědních celků, schopnost jejich organického začlenění do teoreticko-konceptuálního systému dané vědní disciplíny, což je jedním z výchozích a nezbytných předpokladů jejich reálného praktického využití, tak často důrazně požadovaného decizní sférou a tím i k efektivnějšímu zhodnocení investic do "lidského kapitálu", jehož klíčovou součástí vzdělávací proces bezesporu je. Příslušná legislativa, vysokoškolský zákon, by k tomu měla vytvořit odpovídající ale i stimulační předpoklady.

V případě doktorského studia poukázala na tento problém (stejně jako na řadu dalších aktuálních problémů) i mezinárodní konference věnovaná doktorskému studiu pořádaná sdružením CRECON (KNOWLEDGE RESEARCH, EDUCATIO, CONFERENCE) konaná v Praze 10. – 11. listopadu minulého roku. Lze předpokládat, že v rámci připomínkového řízení dozná předložená novela VŠ zákona určité změny.

Zmíněná problematika VŠ vzdělávání přináší spoustu otázek, z nichž některé je nutno vyřešit víceméně aktuálně. Řada z nich je však svým způsobem trvalého charakteru a bude nutno hledat vždy jejich optimální řešení pro danou konkrétní situaci za konkrétních podmínek a možností. S určitostí lze přepokládat, že se s nimi budeme setkávat i na příštích jednáních věnovaných problematice vzdělávání a investic do "lidského kapitálu".

K tomu:

Je otázka, zda "cesta zpět" k nevědění, k deracionalizaci vzdělání je jen důsledkem masifikace vzdělání a snahy přizpůsobit úroveň vzdělání slabším jedincům, nebo zda se jedná o důsledky určitého záměru, který má svůj původ právě v tom, že současná moc nedisponuje perspektivní, realistickou a přitažlivou vizí.

(Pokračování navazujícím tématem "Velké redukce")

[1] Návrh novely zákona o vysokých školách a novely nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditaci ve vysokém školství. §45 (3)

[2] Tamtéž. §46 (3)

[3] Tamtéž. §47 (4)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Byl jsem navštívit přítele u Uhlířských Janovic. Protože jsem měl na cestu celé dopoledne, udělal jsem i při té příležitosti několik zastávek. Druhá byla rozhledna Skalka u Vyžlovky.

Ještě jeden, trochu přiblížený, pohled do Posázaví. Dobře je vidět Voděradské Bučiny.