Vize, jakou potřebujeme/464

Vize, jakou potřebujeme/464

V těchto dnech byly dány na webové stránky naší univerzity (VŠFS) materiály vzešlé z 25. ročníku vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání zaměřené na problematiku Metodologické role vize při iniciování, orientování a praktickém uplatnění výsledků společenskovědního výzkumu, celé ke stažení zde:

https://www.vsfs.cz/?id=1392-lidsky-kapital-a-investice-do-vzdelani

Konference proběhla 25. listopadu 2022. S využitím materiálů přednesených na konferenci je připravována monografie nazvaná podle zaměření konference. Bude dokončena během měsíce a jedná se o jeden z nejvýznamnějších výstupů pěstování vize. Jeden z nejobsáhlejších a nejfundovanějších příspěvků byl od profesora Vladimíra Čecháka, emeritního rektora naší univerzity. Obsahuje moudrost mnohaletých poznatků a zkušeností získaných při působení na akademické půdě. Decentně odhaluje některé tendence ve vývoji vzdělávání s důrazem na rozlišení toho, jak by to mělo být, a trendů, které nelze považovat za příznivé. Z jeho obsáhlého vystoupení vybírám nejdůležitější pasáže a odlišuji jej od svého textu barevně:

PERSPEKTIVY vzdělávání v současné etapě společenského vývoje – otázka perspektivy – část 5.

Vladimír Čechák

KVALITA STUDIA (VZDĚLÁVÁNĺ)

Tím se dostáváme k dalšímu závažnému problému spojenému s hodnocením efektivity investování do "lidského kapitálu" k hodnocení kvality vzdělávání. Výchozím bodem těchto úvah by mělo být, pokud možno přesné, vymezení pojmu "kvalita studia". I když v posledních dvou desetiletích bylo realizováno několik výzkumů "kvality studia" a s důrazem na soustavné a systematické zvyšování kvality studia se setkáváme ve většině oficiálních dokumentů týkajících se oblasti vzdělávání, nelze říci, že by tento pojem byl vymezen adekvátním a obecně akceptovatelných způsobem. Běžně se setkáváme s vymezením, které je víceméně určitou "explikací" realizovaných výzkumů a je podstatně ovlivněno volbou metod a technik, které jsou v těchto "výzkumech" používané. Pokud budeme např. považovat za rozhodující (pro daný výzkum často za jediné) kritérium "úspěšnost" absolventa v praxi (na trhu práce) měřenou výší platu po nástupu, v prvním eventuálně pátém roce zaměstnání atd., dojdeme patrně k jiným závěrům, než pokud pro "měření" kvality studia použijeme dotazníkového šetření zaměřeného na "spokojenost" se studiem, jehož respondenty jsou aktuální studenti vysokých škol. Totéž lze říci o šetření (výzkumu) profesního a kariérního vzestupu absolventů v jednotlivých časových úsecích jejich ekonomicky aktivního života. (Současně zde implicitně předpokládáme, že "kvalita studia" je určujícím či jediným faktorem ovlivňujícím profesní úspěšnost).

Všechna zmíněná kritéria postihují nepochybně určité aspekty kvality studia, ale na žádné z nich nelze pojem kvality studia redukovat. Je otázkou zda lze koncipovat takový soubor kritérií, kterým by bylo možno kvalitu studia relativně vyčerpávajícím (či dostačujícím) způsobem postihnout, zejména v případě, že za cíl a smysl studia považujeme již zmíněnou schopnost analytického a kreativního myšlení. Zejména v případě absolventů VŠ studia je nutno vztáhnout pojem kvality studia nikoliv jen k "měřitelné" schopnosti začlenit se (uspět) do daného stávajícího typu příslušné sféry praxe, nýbrž především ke schopnosti přispět k její pozitivní vývojové změně. Tím oblast vzdělávání nejvýrazněji přispívá k tolik požadované "inovativnosti" ať již v oblasti techniky, ekonomiky či společenského vývoje jako celku.

K tomu:

Podle mého názoru by základním kritériem přínosu vzdělání měl být příjem absolventa ve střednědobém časovém horizontu. A od toho by mělo být odvozeno i financování vysokých škol. Neobávám se, že by v tom případě vysoké školy podcenily výchovu absolventů k sociální inteligenci. Mj. úspěšnost vysokých škol, resp. jejich fakult, lze zjistit spojením matriky studentů s odvody příslušných osob např. do penzijního systému. Tím by mohly pokračovat reformy zaměřené na výrazné zvýšení role odvětví produktivních služeb. Vysoké školy by při takovém způsobu financování či zohlednění vývoje příjmu absolventa ve střednědobém časovém horizontu motivovány i k pěstování jeho duševního a fyzického zdraví, konkrétně např. k návykům zdravého životního stylu. Rovněž tak by byly motivovány k tomu, aby vychovávaly absolventy ke schopnosti týmové práce.

(Pokračování další částí)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Byl jsem navštívit přítele u Uhlířských Janovic. Protože jsem měl na cestu celé dopoledne, udělal jsem i při té příležitosti několik zastávek. Druhá byla rozhledna Skalka u Vyžlovky.

Zde je. Původně byla zpoplatněna. Po té, co z ní v opilosti spadl člověk, byla nějakou dobu uzavřena, nyní je zase otevřena. Vzhledem k tomu, že je na náhorní plošině, je z ní vidět velmi dalého, dokonce i Malý a Velký Bezděz, Ještěd, Sněžka.

Pohled směrem k Posázaví.

Pohled směrem ke Kostelci nad Černými lesy.

V dálce vlevo lze vytušit Směžku, od ní vlevo Ještěd.