Vize, jakou potřebujeme/461

Vize, jakou potřebujeme/461

V těchto dnech byly dány na webové stránky naší univerzity (VŠFS) materiály vzešlé z 25. ročníku vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání zaměřené na problematiku Metodologické role vize při iniciování, orientování a praktickém uplatnění výsledků společenskovědního výzkumu, celé ke stažení zde:

https://www.vsfs.cz/?id=1392-lidsky-kapital-a-investice-do-vzdelani

Konference proběhla 25. listopadu 2022. S využitím materiálů přednesených na konferenci je připravována monografie nazvaná podle zaměření konference. Bude dokončena během měsíce a jedná se o jeden z nejvýznamnějších výstupů pěstování vize. Jeden z nejobsáhlejších a nejfundovanějších příspěvků byl od profesora Vladimíra Čecháka, emeritního rektora naší univerzity. Obsahuje moudrost mnohaletých poznatků a zkušeností získaných při působení na akademické půdě. Decentně odhaluje některé tendence ve vývoji vzdělávání s důrazem na rozlišení toho, jak by to mělo být, a trendů, které nelze považovat za příznivé. Z jeho obsáhlého vystoupení vybírám nejdůležitější pasáže a odlišuji jej od svého textu barevně:

PERSPEKTIVY vzdělávání v současné etapě společenského vývoje – otázka perspektivy – část 2.

Vladimír Čechák

ÚVOD

V této souvislosti je vhodné připomenout často zdůrazňovanou myšlenku T. G. Masaryka v jeho "Úvahách o demokracii": "Kvalita demokracie je velmi výrazně ovlivněna kvalitou vzdělání". Setkáváme-li se dnes, v současné době, například se zdůrazňováním nutnosti boje proti "dezinformacím" (včetně přijímání různých restriktivních opatření proti jejich šiřitelům) je nutno zkonstatovat, že kvalita vhodně koncipovaného vzdělávání spolu s aktivní schopností jeho prohlubování, je nejúčinnějším prostředkem nejen omezení vlivu dezinformací, ale i vlivu jakýchkoliv forem "populismu" a jejich negativnímu dopadu na společenské dění.

Pokud bychom termín či požadavek "praktičnosti vzdělávání" vztáhli jen k profesní přípravě, jak se s ní setkáváme v pojetí zejména perspektivních zaměstnavatelských subjektů, i zde se setkáváme s vysokým stupněm nejednoznačnosti. Jestliže na jedné straně se můžeme setkat s důrazem na obecnější, svým způsobem komplexnější, teoreticko-znalostní výbavou absolventů VŠ (charakterizovanou výrokem jednoho z významných představitelů podnikatelské sféry "neučte studenty jak konstruovat převodové zařízení, ale naučte je matematice a fyzice, v tom jste jako vysoké školy nezastupitelní"). Na druhé straně se setkáváme s požadavkem na praktické, či spíše pragmatické, operativní zvládnutí konkrétních profesních postupů (charakterizovaným výrokem dalšího významného představitele podnikové sféry "kvalitu vzdělání hodnotím podle toho, kolik ještě musím investovat do absolventa, aby mohl působit na konkrétní profesní pozici"). První z uvedených názorů požaduje absolventa VŠ (v daném případě technického zaměření) vybaveného znalostmi obecnějšího a fundamentálnějšího charakteru (včetně schopnosti jejich dalšího rozšiřování a prohlubování). V tomto případě od nově příchozích absolventů se očekává i schopnost (z pozic aktuálního stupně rozvoje dané vědní báze příslušného oboru), po náležitém seznámení se s reálným kontextem pracovního začlenění, především jeho participace na inovativních aktivitách. Při určitém zjednodušujícím zobecnění lze předpokládat, že představitelé tohoto typu zaměstnavatelských (podnikatelských) subjektů očekávají od nově příchozích absolventů i určitý "přínos" ke zvýšení inovačního potenciálu podniku, tedy i k "vylepšení" a tím i "změně" stávající "praxe". Právě tento přístup má velmi blízko k současnému aktuálnímu pojetí smyslu vysokoškolského vzdělávání.

Druhé uvedené stanovisko lze (opět po určitém zjednodušení) charakterizovat jako do značné míry "konzervativní" akceptující programovou orientaci na perspektivní udržení "stávajícího stavu". Předpokládá spíše (intelektuálně) "vycvičeného" absolventa schopného "rychlé sebe-implementace" do stávajícího organizačního i technologického procesu (v případě technicky orientovaných VŠ), tedy v jistém smyslu "konzervaci" daného stavu praxe. Uvedené dva (sice extrémní) názory na "personifikovaný" výstup ze vzdělávacího procesu (v tomto případě technického), představují současně i dvě extrémní pojetí charakteru a společenské funkce VŠ vzdělávání.

Pokud bereme v úvahu deklarace o poslání VŠ vzdělávání a funkci vysokých škol tak jak je formulována v dokumentech MŠMT a EU, pak jednoznačně preferujeme charakter a funkci VŠ vzdělávání, která je velmi blízká, ne-li totožná, prvnímu z uvedených názorů představitelů "praxe". Ve zmíněných dokumentech "cíl" vzdělávání je vymezován vždy s dominantním důrazem na rozvoj "analytického, kreativního a tvůrčího myšlení", s čímž odborná vysokoškolská i pedagogická obec zřejmě plně souhlasí. Ovšem od ní se kromě souhlasu očekává především naplnění těchto tezí věcnou, kvalitní, racionální teoretickou koncepcí, která může, spíše nutně musí, představovat východisko pro koncipování a následnou realizaci konkrétních aktivit subjektů vzdělávací sféry (nejen vysokých škol). V tomto směru má naše odborná vysokoškolská sféra široké, bohužel nevyužívané, pole působnosti.

K tomu ode mne:

Rozlišení dvou pohledů na to, jak by měl být absolvent připraven na budoucí profesi, je zcela zásadní. Je to strategická otázka. Dokonce významnější otázka, než zda naše země bude jen montovnou, nebo zda bude jednou z těch, které jsou na čele inovací otevírajících cestu do budoucna. Uvedená otázka se promítá i do pnutí na akademické půdě, které občas vyhřezne i na povrch.

(Pokračování další částí)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Spolu s manželkou jsme museli před několika týdny vyrazit do Košic za účelem vyřízení rodinných záležitostí. Vyšetřil jsem půl dne času a vyrazil do okolí nedalekého městečka Telkibánya v Zemlínských vrších na maďarské straně. Pozoruhodné až mystické místo.

Jedna z nejstarších nemocnic ve Střední Evropě, resp. její částečně zrekonstruované pozůstatky. Založená 30 let před narozením Mikuláše Kuzanského!

Tady je povídání o tomto malém historickém zázraku.

V Google o ní moc nenajdete, tak uveřejňuji i tuto mapku. Překlad není potřeba. Jen si uvědomíme, že maďarština není zas tak těžká, jak si někteří myslí.

Městečko je rozloženo kolem silnice procházející údolím.