Vize, jakou potřebujeme/460

Vize, jakou potřebujeme/460

V těchto dnech byly dány na webové stránky naší univerzity (VŠFS) materiály vzešlé z 25. ročníku vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání zaměřené na problematiku Metodologické role vize při iniciování, orientování a praktickém uplatnění výsledků společenskovědního výzkumu, celé ke stažení zde:

https://www.vsfs.cz/?id=1392-lidsky-kapital-a-investice-do-vzdelani

Konference proběhla 25. listopadu 2022. S využitím materiálů přednesených na konferenci je připravována monografie nazvaná podle zaměření konference. Bude dokončena během měsíce a jedná se o jeden z nejvýznamnějších výstupů pěstování vize. Jeden z nejobsáhlejších a nejfundovanějších příspěvků byl od profesora Vladimíra Čecháka, emeritního rektora naší univerzity. Obsahuje moudrost mnohaletých poznatků a zkušeností získaných při působení na akademické půdě. Decentně odhaluje některé tendence ve vývoji vzdělávání s důrazem na rozlišení toho, jak by to mělo být, a trendů, které nelze považovat za příznivé. Z jeho obsáhlého vystoupení vybírám nejdůležitější pasáže a odlišuji jej od svého textu barevně:

PERSPEKTIVY vzdělávání v současné etapě společenského vývoje – otázka perspektivy – část 1.

Vladimír Čechák

ÚVOD

Bylo by do určité míry nadbytečností zdůrazňovat "aktuálnost" a "důležitost" vzdělávání v současné etapě společenského vývoje. Důležitost vzdělání je více méně konstantním faktorem podstatně ovlivňujícím nejen kvalitu, ale i směr vývoje společnosti v každé etapě jejího vývoje. Poněkud jiná je otázka, zda a na jaké úrovni si tuto skutečnost ta která reprezentace společnosti v konkrétní době a jakých reálných souvislostech uvědomuje.

Od vzniku ČR si každá nastupující vládní garnitura ve svých dokumentech, včetně vládního prohlášení, vytyčila vzdělávání jako jeden ze svých základních cílů. Je nutno konstatovat, že v uplynulých 30 letech u nás k výraznému rozvoji charakterizovanému nejen násobným růstem počtu vysokoškolských studentů, ale i násobným růstem počtu vysokých škol, došlo. Vznikla nejen řada nových vysokých škol, ale i nový typ vysoké školy – soukromé vysoké školy. Tento trend je možno demonstrovat na řadě statistických údajů. Význam a důležitost vzdělávání (nejen vysokoškolského) lze jednoznačně označit za záležitost trvale aktuální. Je nejen významnou aktivitou ovlivňující kvalitu "lidského kapitálu" ale současně je i významným faktorem vytvářejícím reálné podmínky jeho optimálního zhodnocení. V tomto smyslu lze konstatovat, že investice do "lidského kapitálu", který nelze adekvátním způsobem zhodnotit, jsou "ztracené investice".

K problematice rozvoje vzdělávání se od vzniku ČR vyjadřoval téměř každý vládní program, byly zpracovány strategické dokumenty "vzdělávání 2020+" a "vzdělávání 2030+". Oblasti vzdělávání byla věnovaná pozornost i v dokumentech EU,  počínaje "Boloňskou deklarací" přes "Lisabonskou strategii" až po současné dokumenty. Vzdělávání zejména vysokoškolské bylo v ČR upraveno v roce 1990 zákonem č. 172/1990 a bylo vícekrát novelizováno. Poslední realizovaná novelizace VŠ zákona je z roku 2016 zákonem č. 137/2016 a v současné době se připravuje další relativně rozsáhlá novela, která by měla projít vnějším připomínkovým řízením začátkem tohoto roku.

SMYSL, FUNKČNOST A "PRAKTIČNOST" VZDĚLÁVÁNÍ

Bylo by tedy možné se domnívat, že oblasti vzdělávání, zejména vysokoškolského, je věnovaná odpovídající pozornost. Je však otázkou, jak zmíněná "pozornost" je strukturována a jakým směrem je zaměřena. Ze strany politických subjektů a státní správy je zaměřena především na deklarativní zdůrazňování významu vzdělávání a na otázky jeho financování. Společenská akceptace významu vzdělávání je standartní součástí principiální hodnotové orientace každé společnosti a spolu s (odpovídajícím) financováním je nezbytným "nikoliv však dostačujícím" předpokladem jeho úspěšného vývoje a dosažení odpovídající kvality.

K tomu, aby byl vývoj vzdělávání skutečně optimální a jeho kvalita byla společensky zhodnotitelná, je však nutno vytvořit další předpoklady a podmínky. Financování vzdělávání, zejména vysokoškolského, je z pochopitelných důvodů i výrazným předmětem zájmu (někdy dominantním) akademické obce a jejích reprezentací. Méně pozornosti bývá věnováno již společenské funkci, smyslu a charakteru vzdělávání. Právě tato problematika by měla být v centru zájmu odborné vysokoškolské veřejnosti a zejména jejích reprezentací.Soustřeďujeme-li pozornost na financování, bylo by nutné ji zaměřit i na smysl, význam a účel toho, co financujeme.

Řešení, respektive nalézání odpovědi na otázku funkčnosti vzdělávání, je svým způsobem "permanentní" záležitostí. Odpověď na tuto otázku je výrazně podmíněna konkrétní situací, v níž se daná společnost nachází a charakterem problémů, před jejichž řešením stojí, ale i adekvátní identifikací podstatných vývojových trendů celospolečenského vývoje. Pokud není této problematice věnovaná náležitá pozornost, jakékoliv úvahy a náměty směřující k organizačním ale i svým způsobem obsahovým změnám v oblasti vzdělávání mají zpravidla jen improvizační charakter a její reálný přínos je v nejlepším případě věcně i časově omezen.

V této souvislosti je vhodné poznamenat, že poslední významná konference, na níž byla věnovaná pozornost zmíněné problematice, tj. otázce funkce a účelnosti vzdělávání v konkrétním společenském kontextu, se uskutečnila v roce 2008 při příležitosti 660. výročí založení Univerzity Karlovy. Na této konferenci byly prezentovány zásadní koncepční úvahy týkající se smyslu a funkce vysokoškolského vzdělávání, které byly právě pro další teoretické (poté i praktické) aktivity v tomto směru velmi inspirativní, ale na které nebylo odpovídajícím způsobem navázáno.

Jedním z klíčových tematických okruhů, kterému zde byla věnovaná pozornost, byla právě otázka změn společenské funkce a poslání vysokoškolského vzdělání, k níž (postupně) od 90. let minulého století u nás došlo, jejímž výrazným rysem byl zmíněný nárůst počtu studujících na vysokých školách označovaný zpravidla termínem "masifikace" vysokoškolského vzdělání. Právě tento proces vyvolal řadu dalších problému, na které je třeba po důsledné analýze stávající situace odpovídajícím způsobem reagovat.

V současné době ale lze říci, že i během celých posledních tří desetiletí se setkáváme s výrazným zdůrazňováním nutnosti "praktického" zaměření VŠ vzdělávání a současně i s důrazem nutnosti zvýšení jeho kvality. Nepochybně oba tyto rysy VŠ vzdělávání, tj. "praktičnost" a "kvalita" spolu úzce souvisí. Otázkou, kterou je třeba se zabývat, je v první řadě zpřesnění významu těchto dvou základních pojmů.

Termín "praxe" bývá velmi často používán nejen v běžném, obecně společenském kontextu (a v médiích), ale i v odborných diskusích, aniž by byl pokud možno jednoznačně stanoven jeho význam.^[1] V této souvislosti se zaměříme na některé charakteristiky "praktického zaměření vzdělávání". Vzniká otázka, zda lze "praktičnost" vzdělávání redukovat na "profesní přípravu", tedy jestli lze vzdělávání (nejen vysokoškolské) více méně ztotožnit s profesní kvalifikací?

Je nesporné, že zejména VŠ vzdělávání nutně profesní přípravu jako svoji podstatnou část zahrnuje a je tedy zdrojem "profesní kvalifikace". Současně však má daleko širší funkci. Připravuje absolventy nejen jako žádoucí kvalifikovanou pracovní sílu požadovanou "trhem práce", ale připravuje je i pro plnohodnotný společenský a politický aktivní občanský život v demokratické společnosti.

(Pokračování další částí)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Spolu s manželkou jsme museli před několika týdny vyrazit do Košic za účelem vyřízení rodinných záležitostí. Vyšetřil jsem půl dne času a vyrazil do okolí nedalekého městečka Telkibánya v Zemlínských vrších na maďarské straně. Pozoruhodné až mystické místo.

Typický les s potokem v oblasti maďarských Zemplínských vrchů.

A lze tam najít i takového krasavce. Ne každý rok se mně ho podaří vidět. Všimněte si, že má pacičky (přední i zadní) podobné lidské ruce. Právě to asi inspirovalo Karla Čapka. Ale má jen čtyři prstíky.

Další krasavec. Tento je ovšem věčně spící.

Už jsem došel do městečka Telkibánya. "Bánya" je do maďarštiny převzato ze slovenské "baňa". Jak uvidíme v pokračování, je v tomto městečku ještě mnohem významnější památka.