Vize, jakou potřebujeme/457

18. březen 2023 | 00.01 |

blog ›

V rámci pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize a v reakci na aktuální (a při pěstování vize předvídaný) vývoj v oblasti penzijního systému, zpracoval P. Kalenda následující text, který přináší a analyzuje důležitá data, svědčící o tom, že "Velká penzijní loupež" jde ruku v ruce s "Velkou penzijní lží". Poděkování zaslouží i J. Simonová, která přispěla ke dvěma upřesněním.

VIZE 2023 – důchody/3

Pavel Kalenda

Když se podíváme na poměr reálných průměrných důchodů a průměrných mezd (Obr. 1 a 7), tak vidíme, že od roku 1991 tento poměr neustále klesal až do konce roku 2019, kdy došlo ke stagnaci reálných mezd a nadále jen mírně narůstal reálný důchod (Obr. 5). V letech 2020 a 2021 došlo k velkému propadu ekonomiky vlivem plándemie Covid-19 (Plánováno minimálně od roku 2018: https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/86771/bill-gates-tvrdi-ze-do-deseti-let-prijde-svetova-pandemie-chripky-ktera-zabije-desitky-milionu-lidi.html ). Tento trend byl umocněn následným nárůstem inflace, vyplývajícím z kvalitativního rozpouštění nekrytých peněz (vrtulníkové peníze) v době Covidu. Proto došlo k návratu podílu důchodů a mezd na "předlistopadovou" úroveň, kdy důchody byly dlouhodobě ve výši cca 50 % průměrné mzdy. Přitom objem spotřebního koše důchodců se nijak nezměnil, zatímco se radikálně snížil objem spotřebního koše zaměstnanců (Obr. 5). Není tedy pravda, že by si důchodci "žili nad poměry" a měli by se podělit o své bohatství se zaměstnanci. Naopak, tím, že se nyní vláda chystá ke snížení valorizace důchodů, nutí zaměstnance, aby se podělili o svou bídu a propad užití svého spotřebního koše o cca 6,7 % ve 4. čtvrtletí 2022 oproti roku 2021.

Obr. 7 – Podíl reálných důchodů a reálných mezd od roku 1989 do 2022

Je nutno zmínit ještě jeden demagogický moment vládního nařízení, či chystaného zákona. Tím, že se důchodcům valorizuje důchod o inflaci ale jen z části důchodu (z té zásluhové), tak reálně propadají objemy možného užití spotřebního koše u důchodců. Toto je vždy nutno dorovnávat jednorázovými příspěvky pro všechny stejnými například tak, jak to dělala např. vláda A. Babiše.

Další moment, který usvědčuje vládu z demagogie, je ten, že spotřební koš důchodců se velice liší od spotřebního koše pracujícího a vůbec mladších lidí. Ve spotřebním koši důchodců se nalézají především základní potraviny, platby za bydlení a energie. Všechny tyto komodity vykázaly inflaci větší, než byla průměrná inflace, a tedy důchodci jako celek doplatili na vysokou míru inflace, kdy měli dostat v rámci valorizace i větší příspěvek než průměrný například na dopravu letadlem, zato nedostali odpovídající příspěvek například na základní potraviny, které stouply v ceně až o více než 50 % a bez nichž nemohou žít.

Poslední moment, který bych zde rád zmínil, je "důchodová reforma" pomocí Covidu-19. Podle ČSÚ (https://www.zdravezpravy.cz/2022/03/22/nadeje-doziti-je-741-let-pro-muze-a-805-let-pro-zeny/) cituji: "Naděje dožití při narození se loni dle předběžných výsledků ČSÚ snížila. A to na 74,1 let pro muže a 80,5 let pro ženy. Za uplynulé dva roky s pandemií covidu-19 tak klesla o 2,2, respektive 1,6 roku." V průměru tak naděje dožití klesla o 1,8 rok jen za poslední 2 roky. Nutnost vyplácet důchody tak za 2 roky poklesla přibližně v ročním objemu 20000 (průměrný důchod)*12 (měsíců)*40000 (vyšší počty zemřelých než obvykle) = 9,6 mld. Kč (https://www.novinky.cz/clanek/domaci-lonska-umrtnost-se-vratila-k-dobe-pred-pandemii-doba-doziti-vzrostla-40422471 ).

Závěrem

Průběžný systém důchodového zabezpečení je nejvíce stabilní ze všech systémů a to i při vysoké míře inflace, ale jen za předpokladu, že tato je plně promítnuta do důchodů. Část HDP, určená ke spotřebě důchodců, se až do roku 2019 zmenšovala. Mezigenerační solidarita se projevuje v tom, na jakém rozdělení HDP se shodnou zákonným postupem všechny složky společnosti. Dosud dostali důchodci, jako celek, v materiálním objemu na osobu mezi léty 1990 – 2023 přibližně stejnou velikost spotřebního koše jako za socialismu (+10 %), ale v poměru k pracujícím se jejich část užitého HDP neustále snižovala (Obr. 7). To, že v posledních letech začala velká ekonomická i společenská krize, není důvodem k tomu, aby vláda důchodce připravila o základní životní potřeby. Vláda má řídit cestu z krize a nikoli štvát jednu generaci proti druhé a ještě to dělat pomocí faulů a demagogie. A navíc protiústavními postupy (retroaktivně).

K tomu ode mne:

Chybí už jen kvintesence: Těm, kteří řídí pokyny naši vládu, nejde ani tak o to, aby vyždímali z důchodců, co se dá, ale aby podlomili důvěru v průběžný penzijní systém a tím znemožnili prosazení perspektivních změn, které by byly lidsky přijatelné a ekonomicky perspektivní, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/10802-co-znamena-rozhodnuti-senatu-k-penzim.html

Máme jedinečnou šanci této lumpárně zabránit, ale k tomu musíme pochopit, o co jde.

(Pokračování dalším tématem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Smutná událost mě přivedla k Motolskému hřbitovu. Už dlouho jsem zde nebyl. Na hřbitově ani v okolí. Tak jsem si po skončení obřadu udělal malou vycházku do okolí. K vyhlídce Na Kalvárii a nad protější skálu.

Pohled na vrchol Kalvárie od vchodu do Motolského hřbitova.