Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Vize, jakou potřebujeme/446
Vize, jakou potřebujeme/446
Už začala dramatická bitva o tom, jakým způsobem bude řešena penzijní problematika, která rozhoduje nikoli (jen) o důchodcích, ale zejména a především o budoucím směřování naší země. Tomu je věnována následující série, která bezprostředně souvisí s tím, zda se podaří (či naopak nepodaří) vyjít ze slepé uličky a otevřít cestu k naplnění perspektivní, realistické a přitažlivé vize.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/10766-vize-jakou-potrebujeme-444.html
Boj o penze i přežití. Co dokáže teorie?/4
Začíná projednávání velké penzijní loupeže ve Sněmovně. Pro zahraniční časopis připravuji odbornou stať, která bezprostředně, i když v obecně teoretické rovině, souvisí s rozlišením reforem a antireforem. To, co z ní využiji, vyúsťuje do dvou obrázků, které významně přispívají k odlišení reforem od antireforem, umožňují nahlížet realitu prostřednictvím nich a identifikovat to, co se bude odehrávat. Pro orientaci v tom, co se bude dít, je to velmi důležité. A je to důležité i z hlediska poučení pro další země.
Část 4: Konflikt či dohoda?
To nejdůležitější z tohoto dílu je zformulováno v závěru. Čtenáři doporučujeme, aby si s pochopením názorného vyjádření reálných situací přece jen určitou práci dal.
Nyní se budeme věnovat situaci, kdy hráči vidí odlišně to, kam až mohou ustoupit při rozdělení výplat. Názorné vyjádření této problematiky vidíme na následujícím obrázku:
x, y
0pt">souřadnice, které vyjadřují výplaty jednotlivých hráčů
S množina dosažitelných výplat ohraničená křivkou (obloukem)
d výchozí situace, nazýváme ji bod nedohody tj. rozdělení výplat v případě, že by ke
společné akci nedošlo
y=px.x+d linie neutrality pozičního investování, jak ji vidí hráč X
y=py.x+d linie neutrality pozičního investování, jak ji vidí hráč Y
(Rozhoduje spodní index u koeficientu p, kterému odpovídá sklon linie neutrality pozičního investování.)
Levá část obrázku:
Pokud budeme uvažovat množinu, která splňuje předpoklad dosažitelnosti, individuální a kolektivní racionality, tak při splnění minimální záruky, kterou požaduje hráč X, má hráč Y větší výplatu, než při splnění jeho minimální záruky, a naopak. Tj. existuje prostor pro vyjednávání.
Pravá část obrázku:
Pokud budeme uvažovat množinu, která splňuje předpoklad dosažitelnosti, individuální a kolektivní racionality, tak při splnění minimální záruky, kterou požaduje hráč Y, má hráč X menší výplatu, požaduje ke splnění jeho minimální záruky, a naopak. Tj. neexistuje prostor pro vyjednávání.
Z toho vyplývá první série obecných závěrů (které budeme konkretizovat, že přejdeme k problematice systému penzijního pojištění):
1. Pokud ve společnosti nemá docházet k vyhrocování problémů, je nutné reformy realizovat tak, aby se pěstovala atmosféra důvěry a prostor pro vyjednávání byl co nejširší.
2. Dobře připravené a ekonomicky efektivní reformy by měly posouvat hranici dosažitelných výplat směrem k vyšším výplatám, antireformy posouvají hranici opačným směrem.
Tyto závěry lze považovat za triviální, interpretace jejich názorného vyjádření na konkrétní problematice (v našem případě půjde o změny v penzijním systému v České republice) přinese důležité poznatky a umožní lépe pochopit, o co jde.
K tomu se dostaneme v dalším díle, ve kterém zformulujeme následující důležité tvrzení: Kroky současné vlády v oblasti penzijního systému vykazují všechny znaky antireforem, resp. "lidožroutských" reforem, a to přímo učebnicovým způsobem.
V této souvislosti stojí za zdůraznění i to, že odlišné vidění reality je projevem nedokonalé racionality a neúplné racionality hráčů (při dokonalé racionalitě a plné informovanosti by oba hráči viděli realitu shodně). V případě společenské reality a zejména při odhadování a oceňování budoucnosti je to zcela přirozené. Nikdo není vševědoucí. Nicméně i z uvědomění této skutečnosti vyplývá určitý závěr: Je důležité sledovat, kdo se snaží při ovlivňování pohledu účastníků (hráčů) o zvýšení jejich informovanosti a racionality, a kdo tomu brání. I to je důležitým indikátorem při odlišení reforem od antireforem .
Ať již se nejbližší vývoj bude ubírat jakýmikoli peripetiemi, jednou navždy zůstane teorie obohacena o tento konkrétní příklad. Aparát, který v této sérii článků nabízíme, umožňuje podstatu probíhajícího dění přesně zdokumentovat a uchovat to nejvíce poučné pro budoucnost. To bude důležité i při nápravě důsledků politiky této vlády.
(Pokračování dalším dílem)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Když jsem ráno vstal a uviděl čerstvě napadený sníh, hned mě napadlo, že se půjdu rozloučit s letošní zimou do Stromovky. Tedy přesněji, že pojedu sedmnáctkou do Troje, projdu se kolem Vltavy, přejdu přes novou lávku do Stromovky a vrátím se k tramvaji u Veletržního paláce. Sníh se ještě držel a vydržel. Letos patrně již poslední. Občas vysvitlo i sluníčko
Ještě jeden pohled na soustavu jezírek v areálu Stromovky.
Pod Místodržitelským letohrádkem.
Jak symbolické! Objímání odcházející zimy s přicházejícím jarem.
Tady je celý lunární model v životní velikosti i s přistávací částí. Palivo muselo vydržet tak dlouho, aby astronauti našli vhodný kousíček k přistání. Při prvním letu (Apollo 11) to bylo o fous.
