PENZE: O co jde - shrnutí

Konečně se dostávám ke slíbenému materiálu:

Základní teze k aktuálnímu dění v oblasti penzijního systému

1. Z našeho hlediska není sporu o tom, že reforma penzijního systému je nutná. Dokonce není ani sporu o tom, že je nutné udržet poměr mezi těmi, kteří do penzijního systému přispívají a kteří z něj čerpají (i když zde existují i alternativní názory).

2. Z našeho hlediska je podstata sporu o pojetí reformy penzijního systému následující:

-  Jít cestou administrativního, demotivujícího, povinného, paušálního (či administrativně modifikovaného paušálního) prodloužení doby odchodu do důchodu?

NEBO

- Jít cestou dobrovolného, individuálního, motivovaného prodloužení doby výdělečného uplatnění těch, kteří mohou a chtějí se seberealizovat ve své profesi?

3. Na tuto alternativu by se měla zaměřit pozornost. Normální lidé, mladí, středního věku i starší, by si neměli kvalifikovanou a reprezentativní rozpravu k dané alternativě nechat ukrást, protože jinak budou okradeni, a to nejen o prostředky, které již odvedli nebo budou odvádět na své důchody, ale hlavně a především o svoji budoucnost.

4. Není pravda, že reforma penzijního systému musí bolet! Lze jít cestou, která prodlouží plnohodnotný život člověka a naplní jej smyslem, kdy byť i postupné rozvolňování profesních aktivit dává člověku pocit uspokojení, vědomí toho, že je prospěšný druhým, umožňuje mu uchovat společenské kontakty.

5. Obrovské a zbytečně nevyužívané rezervy jsou v oblasti:

- Výchovy od nejrannějšího věku k pojetí dráhy profesního uplatnění jako běhu na dlouhou trať.

- Systému vzdělání zaměřeného na rozvíjení a uchování schopnosti neustále si doplňovat kvalifikaci a využívat možnost nezbytného upgrade kvalifikace.

- Zdravotní péče zaměřené na to, aby byl člověk co nejdéle a v co největší míře psychicky a fyzicky fit.

- Pěstování firemní kultury tak, aby vytvářela pozice pro uplatnění lidí ve vyšším věku a současně přínosné pro firmu.

- Podpoře opatření, která umožňují člověku ve vyšším věku postupně rozvolňovat jeho profesní aktivity.

- Budování tvůrčích mezigeneračních týmů, v nichž starší lidé mohou nalézt plnohodnotné a efektivní uplatnění.

6. Lze doložit, že i jen částečné využití těchto možností umožní projít léty 2040-2060, kdy bude penzijní systém vystaven největší demografické zátěži.

7. Využití výše uvedených možností je závislé na vytvoření potřebných motivací zabudovaných do penzijního systému. Výkonnost penzijního systému = jeho motivační účinek pro všechny výše uvedené subjekty. Administrativní, nucené prodloužení doby odchodu do penze vede ke zničení těchto motivací a tím i zničení výkonnosti penzijního systému.

8. Ve sporu o reformu nejde ani tak o to, zda a jak budou důchodci trpět, ale hlavně a především o to, zda se vydáme cestou k nové kvalitě ekonomického růstu, který může být trvale udržitelný, dynamický a neomezený.

9. Nová kvalita ekonomického růstu je dána dvojím efektem produktivních služeb, tj. služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění lidských schopností:

- První efekt je dán tím, že spotřeba, v niž hrají produktivní služby dominantní roli, je na rozdíl od okázalé, prestižní, konzumní spotřeby šetrná ze samotné své podstaty k přírodě.

- Druhý efekt je dán tím, že tato spotřeby vede k výraznému posílení inovačního potenciálu společnosti, který je základním a dostatečně vlivným faktorem odlehčení ekonomického růstu od všech aspektů zatěžování životního a zejména přírodního prostředí.

(Koncepce vycházející z Green Deal tuto cestu řešení ekologické problematiky nevidí, případně nechtějí vidět, a nabízejí setrvačná, přerozdělovací řešení, která nikam nevedou.)

10. Problematiku změn v důchodovém systému nelze řešit:

- Za zády veřejnosti a pod tlakem různých lobby.

- Bez opory v teorii.

- Vně perspektivní (tj. vidící až za horizont řešení současných problémů), realistické (opírající se o dostatečné společenské síly) a přitažlivé (srozumitelné a naplňující člověka, kterého osloví, smyslem) vize.