Vize, jakou potřebujeme/436
Už je to tady. Byl spuštěn předem připravený scénář rychlých změn, které mají projít dříve, než lidem dojde, o co jde. Jednou z oblastí je ekonomiku devastující kvazireforma penzijního systému. Právě to, že v rámci perspektivní, realistické a přitažlivé vize byl zpracován projekt skutečné reformy, bylo možné velmi přesně předpovědět scénář budoucího vývoje. Dříve napsané příspěvky upravuji a tímto zařazuji do seriálu k vizi.
Zde je článek z 19. února 2023:
Nezapomínejme na význam slov
Přemysl Voráč
V ČR již 30 let posloucháme, že systém penzí za 30 let zkolabuje a že musí přijít reforma.
S důchody je to ještě horší než s fotbalem. Každý tomu rozumí, každého se to týká, každý ví jak to řešit. Jenomže každý z nás vidí problém z jiného úhlu a pod slovem reforma si představuje něco jiného. Skutečné řešení by muselo paradoxně začít sjednocením výkladu pojmů. Jinak se politici ani různé komise a novináři nemohou nikdy dohodnout.
Stačilo by se držet skutečného významu slov a nevytvářet pseudo-významy.
Průběžný důchodový systém je systém pojistný, do kterého pojištěnci platí pojištění a čerpají pojistné dávky. Každý, kdo začne něco mluvit o dani a sociální dávce je negramotný.
Pojistný systém má spravovat pojišťovna na základě pojistné matematiky a nemá co dělat ve státním rozpočtu.
V pojistných systémech se dají dělat čas od času parametrické změny a žádné reformy. Kdo prosazuje reformy, buď neví, co mluví, nebo myslí něco jiného.
Nejčastěji různé pilíře. To je ale něco úplně jiného. To je kapitálové spoření, které je bankovním produktem a slouží bankám k vytváření zisku a ne k pojištění na stáří, kdy se člověk už nemůže uživit vlastní prací.
Cesty k zajištění na stáří jsou pro různé lidi různé a vůbec není důvod, aby to stát předepisoval nebo dotoval. Všechny pilíře jsou nesmyslné, když funguje pojištění.
Každé pojištění závisí hlavně na počtu pojištěnců. To lze měnit pouze vyšší porodností nebo imigrací.K tomu ode mne: A také dobrovolným prodloužením doby dobrovolného výdělečného uplatnění!
Prorodinná politika tedy není sociální ani pojistná dávka.
Samozřejmě také na výši pojistného. To je dáno sazbou a velikostí mzdy.
Pokud máme nízké mzdy, nezbývá než zvednout sazby. Kdo to nechápe, tak se nenaučil ani trojčlenku.
Pojistnou událostí je nemožnost se uživit vlastní prací.To je pohyblivá hranice a nemůže být stanovena jedním číslem. K tomu ode mne: To je to hlavní a nejdůležitější!
Prostě různí lidé budou tak zvaně chodit do důchodu v různém věku.
Důchody, neboli pojistné dávky, jsou u nás katastrofálně nízké, tím že důchodová pojišťovna nebude soukromá, nemusí maximalizovat zisk, ale může maximalizovat penze.
K tomu ode mne:
Můj dlouholetý kamarád a skvělý odborník se spoustou titulů udeřil hřebíček na hlavičku. Přesně definoval pojmy, zejména pojem pojistné události. Jde o výkonnost penzijního systému v tom smyslu, aby motivoval k dobrovolnému prodloužení doby výdělečného uplatnění. Takovému, které naplňuje normální lidský život pocitem užitečnosti. To, co se snaží vláda prosadit, je zvrácenost, která podlomí motivace, ekonomiku, naše směřování, mezigenerační i vnitrogenerační solidaritu.
A ještě malý doplněk od J. Mertla:
Doplním ještě jednu tezi, a to že pokud by se úpravy penzijního systému nadále ubíraly reziduálním/invalidním směrem, tak pro stále více lidí (např. nejbohatší třetinu) bude systém chápán jako zbytečný, budou mít tendenci se "sebezabezpečit" vlastními aktivy a z tohoto titulu minimalizovat své příspěvky do něj. Těm bohatším se to i podaří, protože pokud budou mít rezervy na výplatu adekvátní doživotní penze, tak individuálně jim to postačí a tudíž nemají příliš důvod se zapojovat do systému, kde se riziko dožití sdílí.
K tomu ode mne:
Ano. To je cesta k rozkladu společnosti. Taky něco připojím:
To prodloužení nad 65 let má ještě jedno otrávené sousto. V důsledku nemocí a ztráty "půvabu" pro zaměstnavatele je velké procento lidí odsouzeno k tomu, že budou mít v tu dobu nízký příjem. Ale ten bude základem pro stanovení výše jejich penze. Mně se to netýká, mám už "přes", ale proti této lumpárně bytostně protestuji a udělám vše, aby neprošla. (Pokračování dalším příspěvkem)
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/10758-penze-p-vorac-nezapominejme-na-vyznam-slov.html
A k tomu trochu inspirující přírody:
Měl jsem jednání na VŠE, které se trochu protáhlo. Tak jsem si udělal podvečerní procházku na Hlavním nádražím. Hodně se toho zde změnilo. Spíše k lepšímu.
Vkusně postavené budovy s malými náměstíčky , která nabízejí výhledy na Prahu. Byl bych netušil, kolik toho za tehdejším plotem bylo možné postavit.
Vláčky a vláčky, k tomu panorama Prahy.
Slavná vila Tereza.
Smetanovo divadlo, bývalé Federální shromáždění, zde jsem také krátce pracoval, a Národní muzeum, kde byla oficiálně ustavena VŠFS a kde jsme se s Petrem Matějů tehdy domluvili, že se pokusíme zpracovat návrh Zákona o změně financování na vysokých školách. Podařilo se, ale neprošel o dva hlasy. Kde už jsme mohli být a kterou cestou bychom šli, pokud by se ho podařilo přijmout... Trochu smutku podpořeného melancholickou atmosférou pomalu odcházející zimy, vzpomínky na místa, kde jsem působil a přicházejícího večera.