Vize, jakou potřebujeme/434

23. únor 2023 | 00.01 |

blog ›

Už je to tady. Byl spuštěn předem připravený scénář rychlých změn, které mají projít dříve, než lidem dojde, o co jde. Jednou z oblastí je ekonomiku devastující kvazireforma penzijního systému. Právě to, že v rámci perspektivní, realistické a přitažlivé vize byl zpracován projekt skutečné reformy, bylo možné velmi přesně předpovědět scénář budoucího vývoje. Dříve napsané příspěvky upravuji a tímto zařazuji do seriálu k vizi.

Zde je článek z 17. února 2023:

Je to více než podezřelé

Jana Simonová

Myslím, že se nehledá řešení, natož pak fungující, ale hledá se příležitost, jak seniory oškubat a dostat do státního rozpočtu více peněz co nejdříve. Co podporuje tuto domněnku?

Je třeba se podívat na důchodový účet v posledních letech a poukázat na to, co nesedí. Podle údajů MF byly výdaje na důchodové dávky v roce 2022 jen o necelých 26 mld. Kč vyšší než příjmy důchodového systému. V roce 2021 však doplácel státní rozpočet na důchody jen 2,3 mld., což nevybočuje z obvyklé roční ztráty na důchodech v rozsahu jednotek mld. V minulých desetiletích byla jen dvě období s větším záporným saldem, a to v roce 2020 se saldem 40,5 mld. (Covidový útlum) a v letech 2011 až 2014, kdy bylo záporné saldo důchodů okolo 50 mld. ročně (první důchodová reforma). V letech Babišovy vlády v letech 2018 a 2019, kdy fungovalo EET, bylo naopak dosahováno kladného salda ve výši 18,6 a 16,4 mld.

Proč tato vláda byla vloni zjevně tak štědrá vůči důchodcům, tj. i nad rámec zákonných povinností. Kolik stály státní rozpočet ty mimořádné přídavky k penzím? Přestože byl nárůst penzí v roce 2022 enormní, plus výchovné, ztráta hrazená ze státního rozpočtu byla jen 26 mld., tj. výdaje převyšovaly o cca 5% příjmy do důchodového systému.

Uvidíme, jak vyrostou rozdíly mezi příjmy a výdaji důchodového systému v roce 2023, protože vláda se nějak nevysvětlitelně snaží, aby byly nároky na státní rozpočet šokující a posloužily jako důkaz pro neudržitelnost současného systému. Negativní dopad na státní rozpočet budou mít i tisíce zbytečných předčasných odchodů do penze, ke kterým vláda lidi v předdůchodovém věku koncem minulého roku silně motivovala, přímo vyzvala.

Zrušení EET bude mít také nejméně desetimiliardovou díru do rozpočtu. Ztrátu 80 mld., kterou uvádí PP, jsem v oficiálních číslech nenašla, ale možná jde o odhad na rok 2023 - pak by ten nárůst záporného salda byl převážně způsoben současnými špatnými rozhodnutími vlády. Klíčový závěr je ten, že v tak náročném roce, kdy inflace dosahovala 18 % a vláda dotovala systém dodatečnými přídavky v létě a na výchovné, výdaje ze státního rozpočtu přesto činily jen 25, 8 mld., tj. dávky převyšovaly jen o 5% příjmy důchodového účtu. Zde je dobré připomenout mimořádné zisky CEZu, které v daném roce dosáhly 300 mld., tj. 12krát více než ztráta důchodového systému. Řešením by bylo uzákonit, že záporná salda důchodového systému se budou hradit ze státního fondu mimořádných zisků.

Konsolidace veřejných financí se nesmí soustředit jen na důchody!!! Občané jsou zdanění na každém kroku (DPH, spotřební daň, z nemovitosti, sociální a zdravotní o mnoho více než podnikatelé. Jen na dani z příjmu, fyzické osoby odvádějí 7,3% do státního rozpočtu a právnické osoby jen 8,6%. Nejsem expert, ale kde jsou daně ze zisku všech těch velkých podniků jako Škoda, CEZ, obchodních řetězců... atd... Je třeba se podívat na systém zdanění , kdo daně neplatí, kdo má daňové úlevy a proč a kam jdou zisky všech nadnárodních korporací, resp. jaký podíl z jejich zisku jde do našeho státního rozpočtu. Snad nějaký díl na zisku dostáváme? Nebo ne?
Dále je třeba zpochybnit to odůvodnění pro snížení valorizace na 2/3 skutečné inflace. To je možná dnes i důležitější. Vláda argumentuje tím, že mladší generace se obává, že nebude mít dost vysoké důchody, a chce, abychom se s dalšími generacemi podělili. Je třeba však asi vysvětlit, že nemáme důchodový fond, ve kterém by se přebytky střádaly pro další generace, ale průběžný systém, který se vztahuje ke státnímu rozpočtu jen saldem a kladné saldo spadne do státního rozpočtu a může být použit na cokoliv, a tím sníží rozpočtový schodek. Takže výše důchodů určité generace bude asi do určité míry záviset na tom, zda většina jejich potomků se rozhodne mít potomky, anebo se rozhodne pro snazší život bez starostí o výchovu dětí. Pokud se část společnosti rozhodne nemít děti, bude mít více času se věnovat tomu, jak se zaopatřit na stáří s nízkou státní penzí. Rodinám s dětmi by tento rozdíl měl vynahradit dostatečně vysoký poplatek za výchovné. Tento problém se dá dopředu řešit jen účinnou motivací pro větší porodnost, v oblasti asistovaného těhotenství, přístupnost zdravotní péče, jeslí a školek, flexibilní pracovní úvazky atd.

Problém důchodového systému dnes neexistuje, neboť zatěžuje státní rozpočet jen minimálně, v minulých 5 letech průměrně 6 mld. ročně, tj. 0,3% rozpočtu. Aby nenastal problém v budoucnosti, je třeba nesnižovat příjmy státního rozpočtu (např. zrušením EET) napravit a vymáhat daně a zavádět motivační politiky ke stabilní porodnosti a k dobrovolnému odchodu do penze.

Navíc je třeba brát v úvahu, že se připravujeme na válku a ve válkách se zkracuje věk dožití a měny ztrácejí hodnotu. Pokud se v Evropě nezmění přístup ke geopolitice, konflikt, inflace a recese poroste dál a sečteme-li dopady, tak ta dnešní střední generace už bude úplně někde jinde. Také zavádění umělé inteligence bude mít svůj vliv. Takže dnešní požadavek zkrátit valorizaci, aby systém nezkolaboval za 15 let, je nehorázný nesmysl. Současná vláda by měla přestat řešit potenciální kolaps za 15 let a zaměřit se na výběr daní dnes, zejména u těch, kteří mají ohromné zisky, aby bylo na vyzbrojení naší armády a přípravu na válku. K tem s mimořádnými zisky letos přibydou asi zbrojovky. Důchodci je nezachrání... a snaha konsolidovat státní rozpočet z kapes těch nejzranitelnějších je ubohá a navíc neúčinná.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/10756-penze-j-simonova-je-to-vic-nez-podezrele.html

(Pokračování dalším příspěvkem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Poprvé jsem si udělal výlet k nové rozhledně na Závisti. Odkládal jsem ho protože jsem nepovažoval za dobrý nápad je postavit právě zde. Nakonec jsem neodolal a zvědavost zvítězila. Rozhledna je stále otevřená a je z ní nádherný výhled. Návštěvníků bylo poměrně hodně, potkal jsem i známé a jednu absolventku naší univerzity. Potěšila mě, když si pochvalovala, co se naučila a jak to využívá. Schodiště na rozhlednu je poměrně úzké, ale lze se vyhnout.

Pohled směrem k Dolním Břežanům. V dálce Posázaví od Říčan až k Ondřejovu. Škoda, že dnes není lepší viditelnost.