PENZE: Dvojí omyl Pekarové

Stačí, když někdo z této vlády značně povídat, aby si lidé udělali představu o její úrovni. Patrně nejlepší "výkon" v tomto směru podala Markéta Pekarové v neděli na Primě. Dopustila se hned dvojího omylu. Novinky to věrně zachytily. Stojí za to si přečíst celé (odlišuji od svého textu fialovou barvou). Berte to jako test. Rozpoznáte oba omyly? Napovím – první omyl je zábavný, takový gól do vlastní branky. Druhý je strategický a zásadní, bezprostředně souvisí s tím, že "léčba" ekonomiky, kterou vláda nabízí, ekonomiku zabíjí (otázkou na čí objednávku, když tlaku podlehl i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka) Zde je příslušný text:

"Bez reformy bychom dospěli k tomu, že by na důchody nebylo," řekla v neděli v Partii na CNN Prima News Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Připustila proto, podobně jako v minulých dnech resort ministerstva práce a sociálních věcí, pozdější odchod do důchodu. Až v 68 by podle ní šli do penze ale jen lidé, kteří jsou mladší 40 let.

"Téma důchodové reformy zanedbaly minulé vlády úplně, nemůžeme proto ten systém takto udržet bez reformy.

Postupně bychom dospěli k tomu, že by na důchody nebylo," prohlásila na CNN Prima News Pekarová.

Potvrdila tak vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL), které v minulých dnech naznačilo zvýšení odchodu do důchodu na 68 let.

"Pokud bychom zvyšovali věk odchodu do důchodu, tak se to bude týkat mojí generace a mladších. Těch, kterým to může nyní činit největší vrásky na čele, tak těch se to nedotkne," nastínila nyní Pekarová.

"Můžu proto uklidnit všechny, kteří jsou starší než 40 let, těch se to týkat nebude," zopakovala posléze.

Zdůraznila také, že je to pouze jeden z aspektů plánované důchodové reformy. "Pracujeme na tom. Zvyšování věku odchodu do důchodu ale naši podporu má. Chceme totiž, aby i mladší generace důchody měly," vysvětlila.

Návrh se nelíbí opoziční SPD. Šéf poslaneckého klubu hnutí Radim Fiala v nedělním diskusním pořadu prohlásil, že by chtěl vidět Pekarovou Adamovou v 68 letech v obuvnické firmě či v automobilce u pásu.

"To se nebudete moct ani ohnout," pustil se do ní.

Pekarová Adamová zareagovala tím, že jsou i jiné možnosti důchodu, mezi nimiž je třeba předčasný odchod. "Není také nutné zůstat v jednom povolání celý život," dodala.

V Česku je nyní věk pro odchod do penze zastropován na 65 letech. Jednou ze zvažovaných variant MPSV, jak Právu potvrdil dobře informovaný zdroj, je zvedat ho v letech 2034 až 2070 právě až na 68 let.

Celé zde: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-do-duchodu-v-68-tykat-se-to-bude-lidi-mladsich-ctyriceti-uklidnuje-pekarova-adamova-40422072

První omyl Pekarové:

Lidé starší 40 let nejsou tak hloupí, aby nevěděli, že jich se prodloužení doby odchodu bezprostředně nedotkne. Ví však, že pokud bude pokračovat ve své trapné roli tato vláda, tak jim  budou důchody ořezány jinak a to se jich dotkne velmi citelně. Pokud si Pekarová myslela, že někoho uklidnila, tak se mýlí. Udělala jen užitečnou osvětu lidem mladším 40 let, kteří ještě nechápou, co je může čekat, pokud nedojde ke změně způsobu vládnutí u nás tak, abychom mohli sami ovlivňovat naši budoucnost. Tak to je ten první omyl a gól do vlastní branky.

Druhý omyl Pekarové:

Druhý omyl Pekarové je závažnější a je strategického charakteru. Intelektuální horizont této vlády ale asi nestačí na to, aby si tento druhý omyl uvědomila. Jediný, kdo ví, o co jde, je M. Jurečka. Proto se divím, že neprojevil více odvahy. Pokusím se co nejsrozumitelněji vysvětlit, o co jde v bodech. Bude to takto přehlednější:

1. Pokud by se nic nedělalo, bude se poměr mezi těmi, kteří do penzijního systému přispívají svými odvody, a těmi, kteří z něj čerpají, vyvíjet velmi nepříznivě, v době, kdy do penze začnou odcházet "Husákovy děti" (tj. jakmile se začne přibližovat rok 2050), by se stal penzijní systém neudržitelný. Na tom se shodují všichni, mj. i proto, že demografické projekce jsou velmi spolehlivé.

2. Ale teď pozor! Změnit tento poměr tak, aby byl penzijní systém trvale udržitelný, lze dvojím způsobem:

- Bestiálním a ekonomicky neefektivním, tj. v podstatě všem (i když třeba s výjimkou administrativně vyjmenovaných profesí) se bude prodlužovat doba nároku na plnohodnotnou penzi, čímž se "ušetří", protože někteří budou muset odejít do penze dříve a penze jim bude výrazně krácena, jiní se jí ani nedožijí.

- Lidským a ekonomicky efektivním, tj. tak, že se zvýší výkonnost penzijního systému, tj. jeho motivační role vůči všem subjektům, kteří mohou k prodloužení dobrovolného individuálního výdělečného uplatnění na profesních trzích přispět. Marian Jurečka o této možnosti ví, sám původně navrhoval jít touto cestou, podobně jako již zesnulý původní adept na ministra financí Věslav Michalík, pro ty, kteří si ho už nepamatují, připomínám: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bslav_Michalik

3. Problém "parametrické úpravy" formou paušálního povinného prodloužení doby odchodu do penze je zejména v jeho neefektivnosti, resp. v antiefektivnosti, v tom, že směřuje proti přirozeným vývojovým tendencím ekonomického systému. Podlomí totiž motivační roli penzijního systému a tím i zablokuje změny, které vy vedly k posílení role perspektivních odvětví, která umožňují udělat lidský život bohatším a ekonomiku efektivnější. Pokud to vládě nedochází, tak je důležité, aby to normálním lidem došlo. Pak se vůči blbostem dokážou bránit.

4. Uvedu velmi stručně, koho by měl výkonný systém motivovat, a jaké jsou zde možnosti:

- V prvé řadě by měl motivovat mladé lidi, tj. budoucí klienty penzijního systému. Čím dříve si s pomocí vzdělání člověk uvědomí, že život je běh na dlouhou trať, že se již od mateřské školky připravuje na celoživotní dráhu svého profesního uplatnění, tím lépe.

- Mimořádně významnou roli v návaznosti na předešlé hraje vzdělávací systém, zejména jeho vrcholná forma, univerzitní vzdělání. Zde by v návaznosti na reformu penzijního systému motivující člověka k tomu, aby měl zájem na dobrovolném individuálním prodloužení doby odchodu do důchodu, měly být vytvořeny rovněž příslušné motivace. Univerzity by měly převzít i zodpovědnost za průběžný vzdělávací "upgrade" stále větší části populace ve vyšším věku.

- Příslušné motivace lze zabudovat i do systému zdravotního pojištění a prostřednictvím něj i ve vztahu k poskytovatelům zdravotních služeb, tj. motivace k tomu, aby byl člověk co nejdéle psychicky a fyzicky fit.

- Ne nepodstatnou oblastí jsou i motivace ve vztahu k firmám, které by jako součást kultury firem a společenské odpovědnosti měly vytvářet podmínky pro rozvolňování pracovních aktivit svých zaměstnanců současně s možnosti jejich uplatnění i ve vyšším věku. Pochopitelně vše na dobrovolném základě.

5, Velmi stručně k tomu, jak výkonnost penzijního systému zvýšit: Těm, kteří dosáhli 65 let a chtějí se i nadále profesně uplatnit, přeměnit dle pojistné matematiky (a po odvodech do posílení solidární báze) to, co do penzijního systému vkládají v doživotní rentu. Ta se jim bude s každým odpracovaným měsícem zvyšovat jednak tím, že odvedou více a více, jednak tím, že se bude zkracovat očekávaná doby jejich dožití.

6. Podrobný rozbor z pera Jaroslava Šulce najde zájemce na Kudy z krize zde: https://www.kudyzkrize.cz/2022/12/04/jaroslav-sulc-k-duchodove-reforme/

7. Velmi zajímavá a poměrně podrobná diskuse k tomuto tématu proběhla (od 24 minuty) zde: https://radimvalencik.pise.cz/10650-hlavni-oblast-stretu-penzijni-system.htm

8. To nejdůležitější: Postupným zvyšováním role vzdělávacích, zdravotních, lázeňských a dalších služeb zaměřených na prodloužení doby produktivního uplatnění člověka dochází k následujícímu:

- Mění se charakter spotřeby, a to jednak z hlediska plnohodnotného prožitkového bohatství, naplnění života smyslem, jinak ve směru snižování zátěže přírodního prostředí. Dochází k proměně kvality ekonomického růstu, který se stává dynamickým a současně neomezeným.

- Výrazně se zvýší inovační potenciál společnosti (například i tím, že se zvýší množství tvůrčích mezigeneračních týmů a jejich vliv na ekonomiku). Ten inovační potenciál, který je nutný k výraznému a postupně plnému "odlehčení" ekonomiky od její závislosti na poškozování přírodního prostředí. (To je skutečná cesta nikoli jen k trvale udržitelnému, ale i neomezenému ekonomickému růst na rozdíl od greendealovských zákazů a perverzního kupčení s povolenkami.)

Zbývá už jen odpovědět na  otázku: Proč vláda nejde touto cestou? Pohled zvenku nabízí toto vysvětlení: Byla vybrána a dosazena jako nekompetentní, neschopná mít vlastní názor, neschopná vnímat argumenty, přitom tak, aby místo cesty v před, k lepší budoucnosti, co nejvíce pustošila naši zemi. Pokud dá někdo lepší vysvětlení, budu rád.