Vize, jakou potřebujeme/412

Vize, jakou potřebujeme/412

Otázka zdánlivě jednoduchá: Co učit? – Ukážeme si, že tak jednoduchá není

Vize jedné univerzity - 10. část

Co učit? – Aneb jak reagovat na nástup umělé inteligence (AI)?

Digitalizace a zejména nástup AI velmi nastoluje otázku strategického významu. Na co klást ve výuce důraz, aby vzdělání, které se studentovi dostane, nezastaralo dříve, než najde dostatečné společenské uplatnění. Přesněji řešeno, univerzita by měla využít svůj odborný potenciál k tomu, aby odpověděla na otázku: Které schopnosti jsou specificky lidské, tj. nesubstituovatelné umělou inteligencí?

Kvalifikovanou odpověď na tuto otázku nastolila současná doba se vší naléhavostí a nelze ji odkládat.

Odpověď na ni musí vycházet ze znalosti matematických základů a způsobu technické realizace umělé inteligence tak, aby respektovala reálné možnosti, které se v této oblasti nabízejí.

Zkušenost ukazuje, že odborníci z oblastí, které se nezabývají již zmíněnou problematikou matematických základů a způsobu technické realizace umělé inteligence, mají tendence AI přeceňovat. Na druhé straně odborníci z oblasti AI nemají podrobnou znalost lidské psychiky, aby dostatečně přesně identifikovali ty specificky lidské schopnosti, které jsou AI nesubstituovatelné. Spolupráce mezi univerzitami v této oblasti se přímo nabízí a je velmi aktuální. Důraz na ni není dán jen tím, že bez dostatečně kvalifikované odpovědi na ni se vize univerzity může míjet s realitou, ale i tím, že se jedná o poměrně atraktivní oblast, kde může dojít k efektivní spolupráci, kterou dnes potřebujeme nejen v této oblasti.

Možná, že v této oblasti stačí dát vhodný počáteční impuls a najde se dost kvalifikovaných osob, které se řešení dané problematiky ujmou. Je to i zodpovědnost vůči mladým lidem, aby to, čím je univerzity vybavují, je ještě v poměrně raném věku neučinilo nepotřebnými.

Každopádně by výše nastolená otázka, resp. hledáni odpovědi na ni, mělo být explicitně vyjádřeno jako součást vize univerzity.

K tomu:

a) Z obsahového hlediska je specificky lidskou schopností:

- Představivost, tj. každý předmět (matematikou počínaje) by měl rozvíjet zejména představivost, schopnost studentů pracovat s abstraktními pojmy a modely, prostřednictvím nich identifikovat v realitě to nejvýznamnější a odhalit konkrétní podobu toho, o co jde.

- Rozvíjení poznání jako otevřený, vnitřně provázaný systému poznatků. Studenti by měli chápat souvislost mezi jednotlivými předměty a umět pojmy používané v jedné oblasti aplikovat v oblastech více či méně vzdálených.

- Nezaměnitelnou lidskou schopností je schopnost přesahu stávající poznání, tj. že doposud platilo, že "něco se má tak a tak a ne jinak", nyní víme, že za určitých (nám známých) podmínek to může být i jinak. Přesah má formální stránku, kdy říkáme, víme či tušíme, že "to může být jinak", ale nevíme "jak jinak to může být", a pak obsahovou, kdy si na základě kontaktu s realitou (prostřednictvím experimentu či zkušenosti) vytváříme představu toho, "jak jinak to je". Tuto schopnost invence ještě dlouho bude mít pouze člověk.

a) Z organizačního hlediska je specificky lidskou schopností:

- Mít vizi, být vizí motivován, být pro ni zapálen, nalézat v ní smysl. Proto by univerzita měla klást velký důraz na to, aby její studenti od počátku studia co nejvíce její vizi, a to vizi v podrobnější verzi, v co největší míře sdíleli.

- Vytvářet si návyky týmové práce doprovázené schopností orientovat se v mezilidských vztazích (i konfliktech), chápat druhého (mít empatii), překonávat prvky rivality a hledat synergické efekty na základě komplementarity rolí a pozic v týmu atd. Proto by od počátku měla univerzita učit studenty pracovat ve skupinách, a to již v prvním ročníku při zpracování ročníkových prací.

(Pokračování jedenáctou částí této problematiky)

A k tomu trochu inspirující přírody:

S pokračováním vzpomínek na letní Menorku jsem čekal až na příchod skutečné zimy. Sníh napadl, fičelo, ale dlouho to nevydrželo. Teď máme možnost těžit v zimních dnech ze vzpomínek na léto ve středomoří.

Menorku lze poměrně rychle prochodit celou. Je přívětivá, i když pivo v některých obyčejných barech na plážích stálo až k pěti euro. Pláže, skály kolem nich, městečka i piniové háje stály za to.

Kouzelné městečko San Bou.

Nad San Bou.

Pozůstatky antického města u San Bou.

Dlouhá pláž u San Bou.