Vize, jakou potřebujeme/410

30. leden 2023 | 00.01 |

blog ›

Tuto část jsem zpracoval dvakrát, protože jsem nemohl najít tento původní text. Uveřeji jej ze dvou důvodů:

- Některé formulace jsou v něm vhodnější a obsahuje některé důležité body, což platí i pro včera zveřejněný text ve vztahu k tomuto.

- Jedná se o tak významný díl série, že je dobré si ho přečíst ve dvou mírně odlišných podáních.

Dostáváme se k velmi konkrétní problematice: Jak odstartovat podstatné zvýšení efektivnosti vzdělávání na univerzitě a posílení její pozice ve společnosti aktivní tvorbou absolventských sítí s využitím vize dané univerzity obsahují i společenský kontext její role.

Tato část vychází ze zkušeností univerzity, na které působím už čtvrtstoletí a kde se v daném směru podařilo ujít velký kus cesty. Přesto si myslím, že lze postoupit ještě o značný kus dál.

Protože nepochybně někteří čtenáři budou mít určité výhrady v tom smyslu, že některá doporučení jsou nereálná, pokusím se být velmi konkrétní, abych předešel námitkám.

Vize jedné univerzity - 7. část - druhá verze

Jak odstartovat propojení činnosti univerzity s tvorbou její vize ve společenském kontextu

0001pt;line-height: normal">Klíčovou roli při pozvednutí úrovně univerzity na vyšší stupeň má zadávání závěrečných prací. Jedná se zdánlivě o maličkost či technický detail, ale zde je, jak se říká, skryto "jádro pudla". Je nutné důsledně splnit tři zásadní předpoklady:

1. Zadávaní prací musí vycházet z priorit výzkumné činnosti univerzit, tj. z práce týmů a skupin, případně i jednotlivců, které (kteří) se dokázaly (dokázali) prosadit svými výsledky a řeší perspektivní témata, viz předešlá část.

Poznámka:

To neznamená, že nemohou být výjimky. Uvedu konkrétní příklad. Student přijde s návrhem, že bude zpracovávat problematiku kryptoměn (osobně se mně stalo před patnácti léty) či politického marketingu (před sedmi léty). Uvedená témata se na univerzitě do té doby neřešila. Osobním pohovorem jsem zjistil, že student je schopen náročné téma zvládnout, že je k tomu dostatečně motivován a vedení práce se ujal. Podobné zkušenosti mají i kolegové. Dnes již existuje více prací na toto téma, které se stalo jedním ze směrů výzkumu.

2. Při vyplnění zadávacího protokolu a jako jeden z prvních kroků zpracování tématu, musí student uvést tuto či obdobnou formulaci: "na naší univerzitě bylo obhájeno více prací na dané téma, z hlediska svého podílu na řešení daného tématu považuji za relevantní zejména tyto...". Návazně pak, až začne zpracovávat úvod, by měl uvést, v čem oproti dosavadnímu zpracování půjde dál, tj. kam posune hranici zpracování daného tématu. Podle toho pak bude práce hodnocena.

Poznámky:

- Samozřejmě, že v návaznosti na poznámku k předešlému budu, může student uvést též: "Na dané téma ještě nebyla na naší univerzitě žádná práce obhájena. Považuji však za důležité téma zpracovat, protože je významné a perspektivního z tohoto důvodu..."

- Určitým nešvarem (nedotažeností) je, že někteří studenti přistupují ke zpracování tématu, aniž by se seznámili s pracemi, které již na univerzitě byly obhájeny, přestože mají k těmto pracím přístup. Místo pohybu vpřed se tak zpracovává zpracované, řeší vyřešené.

- Seznámení se s již existujícími výsledky je pro studenta velmi přínosné, často i návodné a inspirující, především však významně eliminuje možnost, že si nechá práci napsat někým jiným.

- Seznámení se se 2-3 (na bakalářském stupni) či 4-5 (ne magisterském stupni) kvalitními pracemi vytváří i určitý vztah k mateřské univerzitě, úctu k tomu, co univerzita dokázala (zde je důležitá role pedagoga). Jde mj. o to, aby student věděl, v čem je univerzita dobrá, jací odborníci na ni působí, jaké významné absolventy má. Student by měl mít pocit hrdosti na to, že studuje na dané univerzitě, ale také by měl znát, v čem mu může být univerzita oporou.

- To, že každý student musí počítat s tím, že z jeho práce budou vycházet jeho nástupci, je významnou formou obrany proti plagiátorství.

- Nejdůležitějším efektem je však právě to, že takovýto přístup k zadávání prací otevírá cestu ke zpracování skupinových a týmových témat.

3. Součástí přijetí zadání tématu musí být začlenění studenta do určité pracovní skupiny v rámci určitého týmu.

Poznámky:

- Pracovní skupina by měla mít cca šest členů (3 studenti bakalářského programu, 2 studenti magisterského programu, 1 student doktorského programu) + vedoucího z řad akademické obce univerzity. (Navržené složení je přibližné, zejména studentů doktorského studia se zpravidla nedostává a pro některé obory je ani univerzita nemusí mít, tak lze třeba pracovat ve formátu 4+3.)

- Žádoucí by bylo, pokud by mezi akademickou obec patřili i absolventi univerzity, kteří jsou nějakým způsobem zapojeni do jejího výzkumného programu. V současné době sice existují určité administrativní bariéry, ale ty lze překonat i při dodržení platných předpisů. Využití této možnosti by podstatným způsobem přispělo ke kontaktu výzkumné činnosti univerzity s praxí, posílilo kapacity potřebné ke kvalitnímu individuálnímu přístupu při vedení závěrečných prací a napomohlo tvorbě absolventských sítí.

- V rámci pracovní skupiny mohou být i studenti z různých studijních programů, pokud si téma vyžaduje interdisciplinární přístup, což lze považovat za žádoucí.

- Část práce ve skupinách probíhá autonomně, bez přímé účasti akademického pracovníka (jako součást výchovy k samostatnosti, ke schopnosti vést kolektiv), ale s kontrolovatelnými výstupy.

- Tvůrčí tým (pokud možno mezigenerační) se sestává z několika (i vícero) členů akademické obce, kteří řeší některé z prioritních témat, a skupin, které vedou.

- Tým má interdisciplinární složení.

- Tým pořádá semináře či workshopy k výsledkům své práce či k odstartování významnějších projektů, které řeší. Účastní se jich dle možností členové skupin, tj. studenti.

Závěrem:

Všimněte si, že na výše uvedených návrzích není nic nerealizovatelného, i když některé kroky jsou pracné (jiné zase pracnost některých výkonů snižují). Pokud by univerzita měla jako součást své vize postupné, kontrolovatelné kroky přechodu na tento systém zadávání závěrečných prací, mohla by podstatnou část výše uvedených parametrů řádově vyšší efektivnosti své činnosti splnit.

(Pokračování 8. částí této problematiky)

A k tomu trochu inspirující přírody:

S pokračováním vzpomínek na letní Menorku jsem čekal až na příchod skutečné zimy. Sníh napadl, fičelo, ale dlouho to nevydrželo. Teď máme možnost těžit v zimních dnech ze vzpomínek na léto ve středomoří.

Menorku lze poměrně rychle prochodit celou. Je přívětivá, i když pivo v některých obyčejných barech na plážích stálo až k pěti euro. Pláže, skály kolem nich, městečka i piniové háje stály za to.

Další výprava. Odtud jsme vyšli. Jdeme ze Saint Tomas do Son Bou.