Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

Vize, jakou potřebujeme/407

0001pt;line-height: normal">- Proč to od nich akreditační orgány nevyžadují?

- Je to jen proto, že to zatím nikoho nenapadlo?

Nyní již k jednotlivým aspektům významu vize.

1. Marketingový význam vize univerzity pro zájemce o studium:

V případě, že by měla univerzita zpracovanou vizi zaměřenou na svůj vlastní rozvoj a svoji roli z hlediska toho, jak vidí vývoj společnosti, mohla by zájemcům o studium nabídnout:

- To, jak vidí společenské problémy a cestu jejich řešení.

- Jak umožní zapojení svým studentům a následně absolventům do jejich řešení.

- Co k tomu musí znát.

- Jak se mohou zapojit do výzkumné činnosti, jak řešení odborných problémů souvisí s konkretizací vize.

- Jak se studenti mohou uplatňovat prostřednictvím absolventské sítě univerzity.

- Jaké jsou dosavadní výsledku a zkušenosti z působení univerzity.

- Co chce univerzita zdokonalit v krátké a delší perspektivě.

2. Význam vize univerzity pro společnost:

Nikdo nemá patent na rozum, ani nejlepší univerzita, která má svůj brain trust ví jen přibližně a neúplně, co je příčinou problémů země, ve které působí, a jak tyto problémy řešit. Nicméně pro společnost (i veřejnost) by bylo velmi přínosné znát:

- její pohled na to, jak vidí problémy společnosti a cestu jejich řešení,

- možnosti svého přínosu při jejich řešení,

- otázky, které je nutné si průběžně vyjasnit, včetně vymezení toho, na co jsou i na půdě dané univerzity odlišné názory.

Už proto, že právě na akademické půdě univerzity by bylo možné dosáhnout vyšší míry shody na řadu otázek, včetně těch, které lze považovat za citlivé.

Pokud aktivitu univerzit v této oblasti nezaznamenáváme, svědčí to přinejmenším o následujícím:

- Projevuje se určitý alibismus.

- V prostředí akademické obce se projevuje se nízká úroveň týmovosti.

Veřejnost by nepochybně uvítala, pokud by univerzity zveřejňovaly svoji představu o tom, jak se společnost vyvíjí a jak si v rámci této představy představuje univerzita svou roli. Lze přitom předpokládat, že by na některé důležité otázky byly prezentovány alternativní pohledy včetně argumentace v jejich prospěch i v jejich neprospěch.

3. Metodologický význam univerzity pro akademickou obec:

Je téměř nereálné uplatnit dílčí poznatek, který se týká významných otázek zaměřených na řešení společenských problémů v praxi. Dokonce je téměř nereálné, aby dílčí pohled na nějaký společenský problém mohl dospět k nějakému relevantnímu poznatku, který by našel praktické uplatnění.

Pro praxi může mít přínos jen interdisciplinární týmová práce, která svoji odborně fundovanou pozornost zaměří též na problematiku praktického využití získaných poznatků. Z tohoto hlediska vize univerzity plní metodologickou roli v následujících oblastech:

- Při organizování výzkumu zaměřeného na řešení praktických problémů (jak si rozdělit práci, která témata je nutné řešit).

- Při zabezpečení interdisciplinárního přístupu (jak propojit dílčí poznatky z různých oborů a které problémy v jednotlivých oborech řešit).

- Při inspirování a orientování výzkumu (na co zaměřit pozornost).

- Při řešení otázky, jak dosažené poznatky uplatnit (co brání tomu, aby stávající poznání bylo využito v praxi).

Z hlediska metodologické role lze považovat vizi za otevřený a vyvíjející se systém poznatků, který je interakcí s praxí (okolím univerzity), zejména z hlediska jejího uplatnění v praxi, neustále obohacován a konkretizován.

Jakmile začne vize takto metodologicky fungovat, nejenže se podstatným způsobem zvýší kvalita odborných výstupů, ale dojde i k nárůstu sounáležitosti mezi členy akademické obce.

4. Role vize univerzity pro spolupráci s domácími i zahraničními partnery:

Pokud by měla univerzita transparentní a srozumitelnou vizi svého vlastního rozvoje z hlediska toho, jak vidí vývoj společnosti (země, ve které působí, v globálním kontextu), jaké jsou její

priority, které odborné problémy řeší apod., nacházela by mnohem snadněji partnery:

- Tuzemské z řad univerzit (např. při spolupráci ekonomicky či právně zaměřených univerzit s technickými při řešení velkých projektů, typickým příkladem jsou SMR (malé modulární reaktory).

- Zahraniční z řad univerzit při zpracování mezinárodních projektů.

- S resortními orgány a firmami.

Atd.

V dalším pokračování se pokusíme odpovědět na otázku, jak lze začít vizi vytvářet krok za krokem a proč by to bylo přínosné už od počátku.

(Pokračování šestou částí této problematiky)

A k tomu trochu inspirující přírody:

V centru kolem nuly, tak jsem vyjel do Stodůlek a vyrazil nad Dalejské údolí. Sešlo se tady dost lídí pozorovat tu krásu. Fičelo, mrzlo, padal sníh.

Nekonečná pláň:

Údolí Dalejského potoka směrem k Řeporyjím:

Lom Požáry na protější straně:

Pohled přes údolí Dalejského potoka.

Zpět na hlavní stranu blogu