radekn*: A já jsem si bláhový myslel, že "rozvoj, uchování a uplatnění lidských schopností" znamená být lepším člověkem. Být lepší lidskou bytostí, což se mi nějak s kariérním růstem nekryje.
Mohu svými pracovními aktivitami alw i jen pouhým bytím kolem sebe šířit světlo poznání, klid a mír, pohodu, kdy se mnou lidé budou rádi spolupracovat, sdílet se mnou společný prostor a čas aniž bych za celý svůj aktivní život postoupil na kariérním žebříčku byť o jeden jediný stupínek.
V čem je moje představa mylná?
RadekN
radimvalencik: Na pojmu kariérní růst nevidím nic špatného. Člověk je výkonnější a má vyšší příjem, který odpovídá jeho vkladu do ekonomcikého růstu.
Vím, že pojem "kariéra" má negativní konotace. Uvítám vhodnější pojem, ale nenapadl mně. "Profesní růst oceněný velikostí příjmu"?
radekn*: No pokud kritizujeme společnost spotřeby, tak když hlavním (jedinýmm zmíněným) důvodem kariéry je vyšší příjem, nedokážeme kolotoč společnosti spotřeby opustit - vymanit se z něho.
Obecně je západní společnost orientována na budoucnost - "až až, tak..." a tudíž kašle na přítomnost, resp. na kroky, které k budoucnosti (světlým zítřkům), čili způsob chůze po cestě podniká.
Je mi líto.
RadekN
A proto jsme se dostali tam, kde jsem.
radekn*: Omlouvám se, komentář jsem vložil do špatného vlákna, takže ještě jednou: )
------------------------
radekn: Ale abych jen nekritizoval, ale nabídnul i jakou mám na mysli alternativu:
Zejména mezi mladými (ale i já to přes 20 let praktikuji) a Průmysl 4.0 s tím počítá jako s významnou formou práce je tzv. Freelancing.
Dnes je populární představovat freelancera jako mladého člověka, sedícího na pláži Indického oceánu, který má na kolenou notebook a pracuje na nějakém řešení pro firmu kdekoliv na světě. Bydlí v bungalovu, děti a žena si užívají čisté přírody a tepla. [] ))
Tím, že se lidé už od ZŠ orientují na tvorbu individuálního vzdělání podle jeho schopností a ne "osekávání lidí dobot", absolventi budou mít individuální soubor kompetencí a ty budou na trh nabízet "ad hoc" formou spolupráce na projektech.
Nebudou tedy lézt po kariérním žebříčku nějaké firmy, ale vytvářet si individuální portfolio podle toho, jak je daný / konkrétní projekt osloví (smyspluplnost, etika, jejich osobní rozvoj).
A naopak firmy budou vytvářet ad hoc mezinárodní týmy z celého světa na 2-3 roky (trvání projektu).
Podle HR studií jednou ze základních vlastností pro příjetí do týmu (vedle zkušeností z projektů, na kterých a čím se uchazeč konkrétně podílel) je schopnost rozpuštěného EGA, neboli podpora i cizích nápadů, komunikativnost, nelpění a neobhajoba za každou cenu svých názorů a nápadů, ale orientace na úspěšnost týmu, pohodu / pozitivní energii v týmu.
Když víte, že v daném týmu / firmě už po projektu pracovat nebudete, nepotřebujete osobně uspět, prosadit se. Společně jim jde o to, aby se projekt zrealizoval - uspěl.
Takovému člověku je kariérní žebříček ve firmě, ale i zajištěný postup do vyšších platových tříd fuk.
Matchmaking probíhá podle měřítek:
(Nabídková strana), zaujalo mě to? Má pro mě účast na takovém projektu smysl? Obohatí mě zkušenost z práce na tomto projektu v nečem?
A na druhé (poptávané) straně vyjednávání: "čím uchazeč mému projektu přispěje? Jaký úhel pohledu na problém mi ještě chybí?
Bez ohledu na nějaké vazby k nějakému uchazeči, či protislužbičky z minulých kšeftíčků.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/10666-komentare.html