Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Vize, jakou potřebujeme/403
Vize, jakou potřebujeme/403
Vize jedné univerzity- 1. část
Jak tento text vznikl
Každá univerzita by měla mít svoji vizi. Pochopitelně, že vizi realistickou, perspektivní a přitažlivou. Z řady důvodů, o kterých pojednám později.
Ještě před tím zařazuji několik bodů, které považuji za důležité z hlediska lepšího pochopení nejdůležitějších pasáží tohoto textu.
Nejdřív k tomu, jak tento text vznikl. Již více než rok připravujeme s kolegy z našeho týmu monografii na téma "Metodologická role vize". Při jejím zpracování jsme narazili na problematiku vztahu firemní a společenské vize. Vize firmy (jaká by měla být, co by měla obsahovat, jak postupovat při její tvorbě apod.) je tradiční téma a v odborných časopisech je této otázce věnována poměrně velká pozornost. Narazili jsme však na jeden zajímavý problém. Firemní vize by měla obsahovat určitou reflexi společenského kontextu, resp. měla by obsahovat představu firmy o vizi země (zemí), v které (v nichž) firma působí. Společenský kontext, resp. pohled na vývoj prostředí, ve kterém firma působí, je podstatný a vize firmy nemůže být dostatečně konkrétní a komplexní, když ho neobsahuje. Teoretická literaturu k problematice tvorby firemní vize i ty konkrétní firemní vize, které jsou k dispozici, ovšem tento aspekt nejen často, ale dokonce i zpravidla neobsahují. Jako výzkumné téma by tuto problematiku bylo možné formulovat jako vztah vize zpracované na úrovni firmy a vize společnosti (země), kterou si firma vytváří nebo přebírá od někoho, kdo ji vytváří (od toho, čí vizi firma považuje z hlediska své vize za nejvhodnější).
Nezávisle na tom probíhaly práce na řešení otázky, jak by mohla a měla vypadat vize univerzity. Odtud byl již jen krůček k tomu, abychom došli k logickému závěru, že by to měly být právě univerzity, jejichž vize by se mohla kvalifikovaným způsobem propojovat s jimi zpracovanou představou o vizi země, ve které působí (a to i s uvážením globálního kontextu). Vždyť právě univerzity mají, nebo by měly mít dostatečný potenciál ke zpracování své verze vize určité země v globálním kontextu, zejména pokud k tomu mohou využívat výsledky jiných univerzit.
Zde ovšem vyvstal další problém. Velmi obtížně se hledá (a patrně ani nenajde) univerzita, která by měla něco obdobného, jako je vize vlastního rozvoje ve společenském kontextu, zpracovanou. Přitom není těžká odpověď na otázky (spíše řečnického charakteru):
|
1. Kde jinde než právě na univerzitách existuje dostatečně velký a dostatečně interdisciplinární odborný potenciál ke zpracování perspektivní, realistické a přitažlivé vize země, ve které univerzita působí? 2. Jak velký význam by mohla mít dobře zpracovaná vize univerzity pro její činnost? 3. Kde (v jaké instituci) by mohlo nejdříve dojít k propojení vlastní vize s vizí společenskou (dané země v globálním kontextu)? Kdo je k tomu nejlépe vybaven? 4. Jaký efekt by mělo, pokud by si vlastní vizi ve společenském i globálním kontextu zpracovalo více univerzit a vzájemně se při její konkretizaci a aktualizaci obohacovaly? 5. Čím to je, že v současné době v této oblasti nepozorujeme dostatečný odborný ruch, o který by nepochybně měla zájem i značná část veřejnosti? 6. Bylo by hodně obtížné udělat povinnou součástí evaluace univerzit zpracování její vize ve společenském kontextu (mj. to, jak vidí problémy společnosti a své možnosti podílet se na jejich řešení)? |
Nejlepší způsob jak na tyto otázky dát odpověď je představit konkrétní vizi, jakou by mohla univerzita mít, a to i včetně představy společenské vize, kterou tato univerzita má. Budeme postupovat následujícím způsobem:
- Představíme těžiště vize univerzity, které je specifické právě pro instituce typu univerzit.
- Na základě tohoto stanovíme hlavní cíle vize univerzity.
- Uvedeme přínosy, resp. funkce vize pro cíle, které univerzita má.
- Budeme se zabývat otázkou využití možností, které univerzita na naplnění své vize má.
- Ukážeme, jak by mohla vypadat verze společenské vize popisující kontext, v němž univerzita realizuje svoji vizi.
Ještě před tím uděláme malou vsuvku: Stručně shrneme, jak je v současné době v teoretické literatuře chápána problematika vize firmy (tj. jaká by měla být, čemu slouží a jak ji zpracovat).
(Pokračování druhou částí této problematiky)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Žluté talovíny připomínají sluníčka. Letos rozkvetly už v tuto dobu a pokryly desítku čtverečních metrů u dolních skleníků Botanické zahrady Na Slupi. Signalizují blížící se jaro, a když na ně zasvítí skutečné sluníčko, hned zvednou náladu. Kvete zde i dalších asi 30 druhů ranných květin (zimolez, zimokvět, naše i turecká líska, vřes erika, vilím, olše, kalina vonná, jasmín nahosemenný atd. atd.). A dokonce zde lze sbírat i jedlé houby.
Vilín. Tedy přesněji dva druhy tohoto keře - žlutý a oranžový. Kvetou téměř celou zimu. Když jim okvětní kvítky připomínající fáborky umrznou, často znovu dorostou nové.
Jeden z druhů pryšce. Taková křehká kytka a vydrží i velké mrazy.
Podobně i tento pryskyřník. Obě rosliny jsou přírodní, nikoli exemplář botanické zahrady.
Nádherné penízovky sametové. Nemohl jsem je sebrat, protože jsem spěchal na jednání. Když jsem se sem o pár dní vrátil, někdo mě už předešel. Doufám, že si pochutnal.
