Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Vize: Globální moc má téměř všelně nesouhlasím, ovšem jak je řešeno níže, (o té globální v rámci komplexnosti světa nejsem přesvědčen) moc a ji uchopená fakticita nepotřebuje řešit současné problémy, jelikož jí stačí je umě využít, či se jimi přikrýt a vhodně je interpretovat. Dále se slovy L.Zelinky souhlasím: A tak se svoji vyprázdněnost a bezradnost snaží překrýt vyvoláváním konfliktů, které nabývají stále nebezpečnější podobu.
Souhlasit s autorem stránek lze jeho připomínkou: Považoval bych za krajně nebezpečné a neodpovědné vykreslovat obraz oné "moci" jako bezradné a vyděšené naivky, která se hystericky ohání po imaginární vose, dupe nožičkami a chaoticky poráží nábytek. V teologických kruzích se objevuje bonmot, že největším úspěchem ďábla bylo přesvědčit lidi, že není. Ve vojenství je známo, že nejvíce hraje nepříteli do karet, když vás přesvědčí, že už je skoro poražen. V tomto je připomínkovaná "vize" opět zcela vedle. To, co vede ke zmíněnému "vyvolávání konfliktů" je všechno ostatní, jenom ne bezradnost.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/10698-vize-jakou-potrebujeme-401.html
Aktuálnost západu (euro-americké společnosti), spojená z jeho ústupem od kormidla moci, vyvolává strach a úzkost a potřebu moci nastolit v našich myslích jakýsi teror součastnosti. Ten je všude, od úroků dlužníků s vrcholem v médiích, mezilidských vztazích a každý ho samozřejmě cítí. K tomu stačí k zamyšlení citát hoho, jež předpověděl postmodernismus tedy Friedricha Wilhelma Nietzscheho: „Nejsou žádné skutečnosti, není žádná realita, jen interpretace.“ Tedy můžeme formulovat postup od abstraktního (vize) ke konkrétnímu (plán), to co se dnes nosí, nejsou důležitá fakta, ale interpretace. Takže si klaďme otázku, jaký je rozdíl mezi mým přesvědčením a fakty, který nám Ladislav Zelinka: Připomínky k vizi přináší. Interpretace jako odpověď na otázku, které si autor není vědom – schopnost porozumět. Pojem interpretace používaný v kontextu pro označení toho, jak aktér, účastník soc. života rozumí tomu, co dělají jiní lidé (jak rozumí soc. činnostem), co jiní lidé (jeho současníci a předchůdci) vytvořili a všemu ostatnímu, co jej obklopuje, s čím přichází do styku a má tedy pro něj nějakou důležitost. Interpretací tety je, uspořádání lidí, věcí a symbolů v konkrétním prostoru a čase (jak rozumí soc. situacím a událostem), jakož i pro označení způsobů, jimiž aktér tohoto porozumění soc. světu dosahuje (i. jako procedura či metoda a i. jako výsledek použití této procedury). Pokud se týče otázek ekonomických ve vizi pomohu si na vypsané problémy ve vizi známým citátem trevírského rodáka Karla Marxe.
Lidstvo neřeší než ty problémy, které může vyřešit, protože problém vyvstane jen tehdy, když materiální podmínky jeho řešení už existují nebo se právě formují“