Vize, jakou potřebujeme/398

Vize, jakou potřebujeme/398

Dynamická digitalizace, nástup umělé inteligence, Průmysl 4.0 či 5.0.:

Jakou produkci univerzit si to vyžaduje? – část 3/2.

První díl jsme ukončili otázkou: Co brání tomu, aby tímto směrem poskočily naše univerzity a abychom na základě toho dosáhli výrazně lepšího postavení ve světě?

Abychom na ni odpověděli, činím ještě dílčí kroky: V návaznosti na představu o tom, kam by se měla posunout vzájemně propojená vzdělávací a výzkumná činnost univerzit, jak jsem o tom psal v předcházejících částech, lze zformulovat následující doporučení akademickým pracovníkům, zejména těm, kteří mohou z titulu své pozice něco ovlivnit. Čtenáře laskavě prosím, aby si při čtení tohoto textu neustále kladl otázku – "Proč to nejde, co tomu brání?".

Nyní již avizovaná doporučení (druhá část):

5. Student by měl být od počátku veden ke zpracování samostatných (byť velmi stručných) seminárních a ročníkových prací, a to týmovým způsobem:

- Je mu nabídnuto několik témat, které souvisí s hlavními výstupy výzkumné činnosti univerzit.

- Výběr tématu je spojen s jeho zapojením do týmu, který se sestává ze studentů všech úrovní studia (základního-bakalářského, středního-magisterského, vyššího-doktorského), přičemž:

-- Studenti vyšších úrovní studia plní i určité organizační funkce (učí se tím organizovat výzkumnou činnost a pracovat v týmu).

-- Témata, která si studenti vybírají, jsou komplementární (vzájemně se doplňují).

-- Hodnocen je nejen individuální výkon, ale schopnost studenta pracovat v týmu, případně organizovat týmovou práci.

-- Během práce na tématech je student veden k tomu, aby pochopil význam a přínos jednotlivých předmětů, které studuje, pro finální výstup výzkumné činnosti univerzity.

-- Vyvrcholením této činnosti je závěrečná práce (bakalářská, diplomová, doktorská).

-- (A pozor – velmi důležité!): Každý student je od počátku veden k tomu, aby svůj vlastní přínos vymezil oproti tomu, co již bylo při řešení daného tématu uděláno.[1]

6. Na tomto základě by měla univerzita pěstovat komplementární týmy, a to:

- Mezi studenty z různých úrovní studia (základní, střední a vyšší stupeň).

- Mezi studenty z různých oborů (aby se naučili využívat interdisciplinární přístup).

- Mezi studenty z různých zemí (aby si univerzita vytvořila mezinárodní kontakty).

7. Takový styl studia umožňuje posunout produkt univerzity na řádově vyšší úroveň. Nikoli jen absolvent dobře připravený na své uplatnění, ale průběžně a trvale doplňovaná absolventská síť, prostřednictvím které noví absolventi nacházejí uplatnění s využitím kontaktů na ty absolventy, kteří se již v praxi osvědčili, resp. kteří se v praxi uplatňují ve významných pozicích.

8. Důležité je využít toho, že právě při týmové práci vyúsťující do praxe, jejíž součástí je i rozložení výzkumných aktivit do komplementárních témat dochází k následujícímu:

- Studenti si uvědomují a v dosahu vlastních zkušeností ověřují význam teorie pro praxi.

- Mezi studenty se vytvářejí přirozené pracovní kontakty, které jim umožňují při přechodu do praxe navázat na studium v oblasti praktického uplatnění (a to i s těmi, se kterými měli již pracovní kontakty dříve a kteří absolvovali univerzitu dříve).

- Přechod může být plynulý, tj. student ještě během studia může pracovat v oblasti svého absolventského uplatnění.

- Právě princip uplatnění čerstvých absolventů prostřednictvím těch, kteří již našli uplatnění v praxi, je výrazně motivující pro zapojení studentů do zpracování skupinových témat.

- Ne nepodstatným efektem je, že výše uvedenou cestou dochází i k mnohem účinnějšímu spojení výzkumné činnosti s praxí, studenti univerzity mají obrovskou konkurenční výhodu v tom, že mají přístup k nejnovějším poznatkům ve svém oboru.

9. Pokud se na danou problematiku budeme dívat z opačného hlediska, pak koncepce univerzity založená na propojení vize, týmového zpracování závěrečných prací a tvorbě absolventských sítí umožňuje řádově účinnější propojení výzkumné činnosti univerzity s praxí. A naopak – aby si univerzita udržela funkční absolventskou síť, je nucena produkovat původní teoretické poznatky využitelné v praxi, které mohou být poskytovány různou formou:

- Veřejně přístupnými publikacemi či přednáškami.

- Placenými přednáškami.

- Placenými i neplacenými konzultacemi absolventů působících v praxi s odborníky působícími na univerzitě.

- Podílem univerzity na řešení konkrétních témat v praxi (přičemž do tohoto řešení mohou být zapojeny i týmy složené ze studentů různých stupňů studia).

10. Uvedený způsob spojení studia se zapojením studentů do výzkumné práce je právě z hlediska jejich budoucího uplatnění vysoce motivující.

K tomu otázky:

- Jaký je současný stav?

- Proč jsou tak málo využívány možnosti, které se doslova nabízejí?

- Proč hodnocení univerzit a rozhodování o akreditacích, grantech, finančních prostředcích na výzkum jde (slušně řečeno) hodně mimo využití uvedených možností?

- Proč se některé aktivity, které lze realizovat i bez podpory "shora" nerozvíjejí na univerzitách v rámci možností?

- Kde jsou největší bariéry zásadní změny v roli univerzit?

- Jak tyto bariéry překonat?

(Pokračování dalším tématem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Ptáci na zimu létají do teplých krajin. Tak proč taky neletět. Zima u nás stejně moc nezimní (pár procházek zasněženou Prahou jsem si stihl udělat). Tak trávím pár dní na jihu Španělska mezi Alicante a Cartagenou). Párkrát jsem zde už v tuto dobu byl a vždy mně zdejší sluníčko dodá sílu až do příchodu jara.

Sierra Nevada. Jsem ve výšce 2750 metrů nad mořem. Kousek odsud vrcholy dosahují až k třem a půl tisícům metrům nad mořem. Dole u Granady je přs 20 stupňů, tady mráz.

Odsud vyjíždí lanovka. A úplně dole Granada.

Sněhu není moc a většina sjezdovek je uměle zasněžována.

Krásný pohled do dálky.