Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

Vize, jakou potřebujeme/395

0001pt;line-height: normal">Univerzity musí být hlavně motivované. K čemu? – K střednědobému a perspektivně dlouhodobému uplatnění svých absolventů (jejich profesním i společenském vzestupu, včetně jeho příjmového ocenění).

K tomu musí být vytvořeny předpoklady systémem financování. Jaké? – Univerzity musí mít možnost podílet se na "succes fee" svých absolventů, tj. mít určitý podíl na jejich příjmu.

K tomu:

- Tím se současně otevřou kvalitní vysoké školy i mládeži nemajetných rodin.

- Skončí proces devastace vysokého školství způsobený souběhem masifikace a unifikace (to je to nejstrašnější, co se mohlo stát, otázka je, zda to nebyl záměr).

- Myšlenka "succes fee" vznikla při diskusi s Nicholasem Barem[1], který hovořil o "cost sharing" (tj. že studenti se mají podílet na nákladech univerzity), oponovali jsme mu s Petrem Matějů[2], že jde spíše o podíl univerzity na úspěších jejích absolventů.

- Na první pohled to vypadá jako "trestání studentů" (student bude muset po určitou dobu odvádět dejme tomu 10 % z té části svého příjmu, která přesahuje statisticky vyčíslený průměrný příjem), ve skutečnosti bude mít student příjem mnohem vyšší, protože mu univerzita dá nejen kvalitnější vzdělání, ale bude i aktivně podporovat jeho profesní uplatnění tvorbou absolventských sítí (kontrolní otázka: na které univerzitě byste studovali raději – demotivované, nebo té, která budu usilovat ve svém vlastním zájmu o to, abyste měli co největší příjem?).

Mj. i v této souvislost je nutné zdůraznit, že pokud máme uvažovat změny k lepšímu, tak je musíme vidět jako součást promyšlené komplexní dobře strukturované vize.

Pokud by vysoké školství pracovalo v podmínkách přímé zainteresovanosti poskytovatelů vzdělávacích služeb na dlouhodobém uplatnění jejich "produkce" na profesních trzích, byla by jeho výstupem trvale inovovaná absolventská síť vyúsťující v tvorbu tvůrčích mezigeneračních týmů.

Přímou zainteresovanost to tohoto typu lze vytvořit na principu přenesené ceny (student platí za vysokou školu až z toho, co mu vzdělání vynese, podle toho, kolik mu vynese, a přímo tomu, kdo mu vzdělávací služby poskytl). Tento způsob financování vysokého školství byl s částečným úspěchem vyzkoušen v různých zemích. V roce 2002 byl v podobě návrhu Zákona o změně financování na vysokých školách předložen do Poslanecké sněmovny ČR a jen těsným poměrem hlasů neprošel. Později v ČR i v dalších zemích převládly tendence vedoucí k podstatnému poklesu kvality vysokoškolského vzdělání. Analýza příčin této situace není předmětem tohoto příspěvku. Orientaci univerzit na tvorbu permanentně inovované (doplňované a rozšiřované) absolventské sítě vyúsťující v tvůrčí mezigenerační týmy lze realizovat i v současných podmínkách.

Téma vztahu mezi absolventskými sítěmi vysokých škol a tvůrčími mezigeneračními týmy se ukázalo být významné a aktuální z hlediska čtyř významných oblastí:

1. Jako oblast efektivního uplatnění kvalifikovaných osob vyššího věku.

2. Jako strategická orientace vysokého školství orientovaného na dlouhodobé uplatnění absolventů.

3. Jako pojítko mezi teorií a praxí při řešení aktuálních problémů ekonomických reforem v podmínkách současného institucionálního systému.

Pod absolventskou sítí vysokých škol chápeme dlouhodobě trvající vztah mezi vysokou školou a jejími absolventy, při kterém dochází k souběhu dvou efektů:

- Absolventi mají přístup k průběžně vznikajícím výsledků výzkumu a podílejí se na něm, což jim dává určitou konkurenční výhodu v oblasti jejich uplatnění.

- Čerství absolventi nacházejí uplatnění prostřednictvím dřívějších absolventů, kteří jsou součástí absolventské sítě (zpravidla přímo v tvůrčích mezigeneračních týmech).

Pod tvůrčími mezigeneračními týmy chápeme institucionalizované i neformální komunity, které ve firmách i institucích vyvíjejí inovační aktivitu zaměřenou na zvýšení efektivnosti, ve kterých dochází k mezigeneračnímu přenosu poznatků i zkušeností.

Produktem univerzity tedy není jen dobře vzdělaný a i jinak připravený absolvent (lidský kapitál), ale trvale doplňovaná absolventská síť (sociální kapitál), která využívá nejnovějších poznatků výzkumu "mateřské" univerzity, jejich aplikováním v praxi získává konkurenční výhodu, tj. absolventská síť, ve které nacházejí uplatnění čerství absolventi, kteří se učí týmově pracovat již během studia. Nejvýznamnější oblastí uplatnění jsou právě tvůrčí mezigenerační týmy. Tj. jedná se o produkt vyššího řádu.

Co brání tomu, aby tímto směrem poskočily naše univerzity a abychom na základě toho dosáhli výrazně lepšího postavení ve světě?

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Ptáci na zimu létají do teplých krajin. Tak proč taky neletět. Zima u nás stejně moc nezimní (pár procházek zasněženou Prahou jsem si stihl udělat). Tak trávím pár dní na jihu Španělska mezi Alicante a Cartagenou). Párkrát jsem zde už v tuto dobu byl a vždy mně zdejší sluníčko dodá sílu až do příchodu jara.

"Ptačí" ostrovy v Mar Menor. V současné době fungují jen jako rezervace.

Maják na Mysu Palos. Chtěli ho přenit v hotel a uzavřít k němu přístup, veřejnost vyvinula účinný tlak a neprošlo to.

Pohled od majáku na La Mangu a Popelové hory v dálce.

Pohled na vzdálenější část La Mangy.

Zpět na hlavní stranu blogu