Vize, jakou potřebujeme/394
V neděli 8. ledna se uskutečnilo 8. online setkání k pěstování vize. Neměl jsem možnost se ho osobně zúčastnit, ale podle toho, co mně bylo sděleno, proběhlo velmi úspěšně. Jako podklad na toto setkání byl dán tento materiál (zpracoval ho Radek Novotný a Jana Simonová):
Podklad pro 8. online setkání:
Surovinová a energetická krize Západu ještě více urychlí přechod na Průmysl 4.0, protože zapojení umělé inteligence umožní výrobním firmám, službám i veřejným institucím efektivněji pracovat s těmito drahými vstupy.
Základní princip použití robotů a umělé inteligence v dosavadních pracovních činnostech je v tom, že některé pracovní úkony, ze kterých se pracovní činnost určité profese skládá, převezme robot a umělá inteligence, a naopak některé úkony pracovníkům ponechá a rozšíří o další možnosti, některé úkony vytvoří zcela nové.
Této transformaci se nevyhne téměř žádná profese od pedagogů, přes lékaře, právníky, inženýry, úředníky až po střední management a operátory. Roboti a umělá inteligence vstoupí i do našich občanských i soukromých životů. Ať už ve formě řízení a provozu občanské a veřejné infrastruktury, tak formou chytrých domácností.
Toto společenství lidí, robotů a umělé inteligence nazývá Prof. Peter Staněk Společností 5.0 jako nadstavba nad Průmysl 4.0.
Existuje určitý model, jak tuto transformaci původních profesí dopředu odhadnout, koho by to zajímalo, mohu mu to poslat. Ale o tom dnes nechceme hovořit.
Nicméně proč o tom v naší skupině o pěstování VIZE chceme hovořit?
Vedle dříve zmíněných výhod přechodu na Průmysl 4.0 ve zvýšení efektivity existují i reálné hrozby, které pramení v tom, že efektivita a větší zisk není vždy spojován i lepšími pracovními podmínkami a jak jsme už zde kdysi zmínili s důstojnou prací.
Proto vznikl projekt "Globální partnerství pro umělou inteligenci", který se právě aspekty vlivu na zaměstnance zabývá. Výstupem podzimního summitu v Tokiu, kterého se za ČR účastnil ing. Petr Očko z MPO, byly některé reporty, jejichž závěry považujeme pro naši skupinu i pro VIZI natolik zajímavé, že bychom Vás s nimi rádi seznámili a hlavně nabídli Vám je jako možná témata pro rozpracování v naší pracovní skupině a výsledné dokumenty by se mohly stát součástí žití podle VIZE.
To zmíněné Partnerství si všímá toho, že vedle zániku řady profesí je jedním z rizik i to, že pokud se transformace výrobního podniku, instituce, či služby provede jen podle měřítka efektivity a zisku, tak ze zaměstnanců se stanou jen cvičené opice, či bezduché stroje, které o ničem nerozhodují, jen vykonávají příkaz umělé inteligenci, či pomocníka robotu.
Říkají tomu deskilling – neboli ztráta dovedností (šikovnosti, zručnosti)
A proto navrhují určité principy a přístupy, které by se mohli v jednotlivých státech aplikovat, aby se analýz a návrhů na transformaci v těch právních subjektech stali i samotní zaměstnanci a v rámci kolektivního vyjednávání zajistili, aby transformace proběhla pro člověka férovým způsobem tedy, aby vznikly spravedlivé, důstojné, férové, slušné profese/práce (Fair work).
A proto navrhují určité principy a přístupy, které by se mohli v jednotlivých státech aplikovat tak, aby se analýz vlivu nových opatření a návrhů na transformaci zúčastnili i samotní zaměstnanci a v rámci kolektivního vyjednávání zajistili, aby transformace proběhla pro člověka férovým způsobem, tedy aby vznikala nová pracovní místa ve spravedlivých pracovních podmínkách.
A ještě něco:
Zásluhou Marka Světlíka a Tibora Ganzera je k dispozici řada podkladových materiálů též zde: Na těchto stránkách můžete uveřejnit též vlastní materiály k pěstování vize či reagovat na již uveřejněné.
K tomu:
Z výsledků 8. setkání se připravuje materiál. Ještě před tím (počínaje příštím dílem seriálu k vizi), než bude tento materiál dokončen, uveřejním několik poznámek, které se dané problematiky dotýkají z hlediska budoucí role univerzit. Bez toho totiž nezachytím některé velmi podstatné aspekty dané problematiky. Pokusím se zejména odpovědět na otázku, jakou podobu by měla mít produkce univerzit v době velmi dynamické digitalizace, nástupu umělé inteligence a toho, co někteří nazývají Průmysl 4.0 či dokonce 5.0. Stačí, když řekneme, že jde o dobře odborně i společensky připraveného absolventa na delší dobu uplatnění po skončení studia? – Podle mě nikoli. Půjde o produkt mnohem vyššího řádu. O jaký? – O tom zítra.
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Ptáci na zimu létají do teplých krajin. Tak proč taky neletět. Zima u nás stejně moc nezimní (pár procházek zasněženou Prahou jsem si stihl udělat). Tak trávím pár dní na jihu Španělska mezi Alicante a Cartagenou). Párkrát jsem zde už v tuto dobu byl a vždy mně zdejší sluníčko dodá sílu až do příchodu jara.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/10679-vize-jakou-potrebujeme-388.html
Pohled na Mar Menor z La Mangy. Na horizontu jsou Popelové hory.
Bažiny na konci šíje, na které vyrostla La Manga. Je zde jen úzký průliv mezi šíjí jdoucí od San Pedra mezi salinami a Mar Menor.
Místo má svůj půvab.
Pohled na jediné vyvýšené místo na šíji, na které je postavena La Manga.