Vize, jakou potřebujeme/390

10. leden 2023 | 00.01 |

blog ›

12. report (12. 12.2022 – 11. 1.2023)

Během uplynulého období uběhl právě rok od chvíle, kdy bylo zahájeno pěstování vize. Výsledky jsou stručně shrnuty zde:

https://radimvalencik.pise.cz/10665-prvni-rok-pestovani-vize-souhrn.html

Za nejdůležitější výsledek uplynulého období lze považovat zahájení práce v tvůrčích skupinách, kterou jsou zaměřeny na konkrétní otázky.

Z teoretického hlediska je nejvýznamnější posun v oblasti analýzy pozičního investování.

Přehled příspěvků s akcenty, příp. i odkazem či komentářem

(čísla odpovídají stránkování v souhrnném textu, který zájemci na požádání zašlu):

1. rok

Vize, jakou potřebujeme/361 J. Šulc k reformě penzijního systému/8 586

Vize, jakou potřebujeme/362 J. Šulc k reformě penzijního systému/9 587

Vize, jakou potřebujeme/363 J. Šulc k reformě penzijního systému/10 589

Vize, jakou potřebujeme/364 J. Šulc k reformě penzijního systému/11 592

Vize, jakou potřebujeme/365 Proč je problematika penzijní reformy tak významná593

Shrnuje významnou sérii věnovanou penzijní reformě, kterou zpracoval J. Šulc

2. rok

Vize, jakou potřebujeme/366 Ještě jednou k příčinám selhání levice 1

Vize, jakou potřebujeme/367 Co Marx neznal a věděl, že nezná – část I. 3

Vize, jakou potřebujeme/368 Co Marx neznal a věděl, že nezná – část II. 5

Vize, jakou potřebujeme/369 Co Marx neznal a věděl, že nezná – část III. 7

Vize, jakou potřebujeme/370 Co Marx neznal a věděl, že nezná – část IV. 8

Vize, jakou potřebujeme/371 Marx OK. Ale jak dál? 10

Nesmírně důležité, jedna z cest k pochopení významu pozičního investování.

Podrobněji v samostatném bodu tohoto reportu.

Vize, jakou potřebujeme/372 J. Šulc k metodologické roli vize (ohlédnutí)/1 12

Vize, jakou potřebujeme/373 J. Šulc k metodologické roli vize (ohlédnutí)/2 14

Vize, jakou potřebujeme/374 Návrh na rozdělení do tvůrčích skupin 16

Zde s poprvé hovoří o možnosti a významu rozdělení práce do tvůrčích skupin.

Vize, jakou potřebujeme/375 Nechutné prezidentské volební menu. OD KOHO JE?/1 19

Vize, jakou potřebujeme/376 Nechutné prezidentské volební menu. OD KOHO JE?/1 19

Vize, jakou potřebujeme/377 Nechutné prezidentské volební menu. OD KOHO JE?/3 21

Vize, jakou potřebujeme/378 Ještě k pozičnímu investování – část 1. 22

Vize, jakou potřebujeme/379 Ještě k pozičnímu investování – část 2. 25

Vize, jakou potřebujeme/380 B. Štědroň o reformě politického systému 26

Vize, jakou potřebujeme/381 Ještě k pozičnímu investování – část 3. 28

Vize, jakou potřebujeme/382 Ještě k pozičnímu investování – část 4. 29

Vize, jakou potřebujeme/383 Ještě k pozičnímu investování – SHRNUTÍ 31

Nesmírně důležité, jedna z cest k pochopení významu pozičního investování.

Podrobněji v samostatném bodu tohoto reportu.

Vize, jakou potřebujeme/384 K nejstručnější verzi vize/1 33

Vize, jakou potřebujeme/385 K nejstručnější verzi vize/2 35

Vize, jakou potřebujeme/386 K nejstručnější verzi vize/3 36

Vize, jakou potřebujeme/387 K nejstručnější verzi vize/4 37

Vize, jakou potřebujeme/388 K nejstručnější verzi vize/5 38

Vize, jakou potřebujeme/390 Dvanáctý report 39

Vize, jakou potřebujeme/386 K nejstručnější verzi vize/7 36

K pozičnímu investování:

Roli pozičního investování lze pochopit několika cestami, které se vzájemně propojují:

1. Nejnázornější cestou je vysvětlení paradoxu, který vzniká v ultimátních hrách (dělení určité částky peněz, např. 100 korun, podle pravidla – jeden navrhuje a druhý buď souhlasí, nebo nesouhlasí; když souhlasí, dojde k výplatě, když nesouhlasí, nikdo nedostane nic). Proč většinou hráč, kterému je nabídnuto rozdělení 10 pro něj, 90 nabízejícímu (či 20:80) nesouhlasí? Je to jen věc psychologie, např. závisti či pocitu křivdy, nebo to má hlubší příčinu, kterou lze odhalit modelem pozičního investování?

2. K odhalení vede i cesta přes ekonomii produktivní spotřeby (tj. ekonomii, ve které cílem spotřeby není užitek ve smyslu prožitku, ale tvorba a provozování aktiv, která přinášejí budoucí příjem, včetně investování do rozvoje schopností či společenské pozic). Pohled na ekonomickou realitu tímto prizmatem nabízí otázku (která není tak triviální, jak by se na první pohled mohlo zdát): Proč nejsou investiční příležitosti, kterými jednotlivci disponují (včetně těch, které cílené na rozvoj, uchování a uplatnění jejich schopností) využívány podle míry jejich výnosnosti? Tedy – proč se finanční trhy nevyvíjejí tímto směrem a co tomu brání? – Hledání odpovědi nutně vede k odhalení role a mechanismů fungování pozičního investování.

3. Velmi významná je analýza Marxova pojetí osobní spotřeby kapitalisty v jeho Kapitálu II. (který za něj dokončoval již B. Engels). Spotřebu kapitalisty považoval jen za neproduktivní, sloužící k dosažení požitků. Tím narazil na otázku, proč konkurence nevede k tomu, aby kapitalista redukoval nejen spotřebu dělníků, ale i svoji. Věděl, že je to otázka významná, ale odpověď na ni nedokázal dát, protože nedokázal rozlišit dva typy investování: a) do rozšíření a inovování výroby, b) do pozice. (Analýza příslušných pasáží Marxova textu je poutavá a poučná.)

4. Další cestou je postupné odhalování role pozičního investování od T. Veblena (okázalá spotřeba) přes J. Clarka a další k R. Reichovi. Zde najdeme velké množství velmi brilantně a přitažlivě formulovaných pohledů, nenajdeme zde však jejich organické začlenění do jádra ekonomické teorie tak, aby byly zodpovězeny na otázky: a) jak funguje mechanismus pozičního investování, b) jak modelovat rozhodování v oblasti dilema, které existence pozičního investování nastoluje (což bez odhalení funkce neutrality pozičního investování nelze). Jinými slovy – velmi mnoho lze vytěžit z konfrontování teoretického modelu analýzy pozičního investování (model vlivu pozičního investování na realizovatelnost investičních příležitostí a funkce neutrality pozičního investování) a postřehů moudrých mužů (myslitelů, kteří v různých podobách jev pozičního investování identifikovali).

5. Navázáním na rozlišení krátkozraké a nikoli-krátkozraké rovnováhy (myoptic a non-myoptic equilibrium), které je teorií her poměrně dobře prozkoumáno. Jaký horizont budoucnosti vzít v úvahu a co je při aktuálním rozhodování z hlediska budoucího vývoje důležité? To nutně vede k otázce, jakou roli hraje aktuální rozdělení příjmů při budoucí dělbě příjmů, resp. zda je aktuální rozdělení příjmů vždy neutrální ke vztahu k budoucímu rozdělení příjmů. Samozřejmě, že doložitelně v mnoha případech není. Navazující otázkou je, jak člověk svojí psychikou příslušné situace vyhodnocuje a rozhoduje se v nich.

6. Využitím modelu Nashova (S, d) vyjednávacího problému, který se někteří teoretici (např. W. Thompson) snaží rozšířit tak, aby do něj zahrnuli i případné reakce druhé strany, které vycházející z odhadovaných důsledků rozdělení. Pokud je budeme modelovat, nutně se dostaneme k odhalení role pozičního investování, resp. k modelům dilemat, v nich hraje klíčovou roli (roli nástroje rozklíčování reality) funkce neutrality pozičního investování. S tím souvisí nesmírně zajímavý teoretický problém: Ve kterém ze šesti axiomů Nashova řešení je implicitně obsažen skrytý předpoklad, že aktuální rozdělení efektů společné akce je neutrální k rozdělení příjmů mezi příslušnými hráči v budoucích společných akcích? – Odpověď zní: V axiomu, který říká, že řešení (S, d) vyjednávacího problému je nezávislé na lineárních transformacích, tj. že užitky pocházející ze společné akce jsou vzájemně nesouměřitelné.

Všech šest kontextů je pro pochopení role dvousložkového modelu pozičního investování (model vlivu pozičního investování na realizovatelnost investičních příležitostí a funkce neutrality pozičního investování v rámci konceptu ekonomie produktivní spotřeby) významné a hraje důležitou roli při jeho konkrétních aplikacích.

(Pokračování prezentací nejnovějších výsledků)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Ptáci na zimu létají do teplých krajin. Tak proč taky neletět. Zima u nás stejně moc nezimní (pár procházek zasněženou Prahou jsem si stihl udělat). Tak trávím pár dní na jihu Španělska mezi Alicante a Cartagenou). Párkrát jsem zde už v tuto dobu byl a vždy mně zdejší sluníčko dodá sílu až do příchodu jara.

Pohled na Sierru de Carrascoy (dosahuje 1056 metrů nad mořem), za kterou se rozprostírá asi 30 kilometrů nížiny táhnoucí se až k Mar Menor.