Vize, jakou potřebujeme/386

Vize, jakou potřebujeme/386

K nejstručnější verzi vize/3

V prvním roce pěstování vize se kromě jiného podařilo zformulovat i její jednostránkovou verzi. Zaznamenala poměrně velký počet přečtení a ohlasů. Uvažoval jsem, zda by ji bylo možné vylepšit, ale asi by to nebylo ku prospěchu věci. Většina připomínek k ní směřovala k tomu, aby k některým jejím bodům byl dán podrobnější komentář tak, aby si tam každý našel odpověď na otázky, které při čtení této nejstručnější verze vzniknou. To je patrně rozumný názor. Takže místo vylepšení se pokusím o komentování a upřesnění jejích nejdůležitějších bodů, zejména pak o formulování alternativních pohledů. K druhému odstavci:

Základem této vize je uvědomění si skutečnosti, že žijeme na prahu změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, změny ještě výraznější, při které se dominantním ekonomickým sektorem stávají odvětví přispívající k nabývání, uchování a uplatnění schopností. Jakkoli je tato změna bolestivá a přináší značná civilizační rizika, bude jejím výsledkem pozvednutí společnosti na úroveň, kdy lidstvo pochopí své místo ve vývoji přírody a každý člověk své místo ve vývoji společnosti.

Komentář:

K tomuto jsem čekal mnohem vyhrocenější a kvalifikovanější diskuse než k jakým zatím došlo. Výjimkou jsou ti, kteří mně vyčítají, že se výše uvedeným pohledem snažím zastřít podstatu společenského střetu, jehož "osou je nesmiřitelný rozpor mezi prací (těmi, kteří ji vykonávají) a vlastníky kapitálu (kteří si přivlastňují práci druhých)". Podle nich stačí znárodnit a všechny problémy budou vyřešeny. Takový názor je hrubé nepochopení Marxe. Takto interpretovali Marxe "vlastníci funkcí" v systému postátněného vlastnictví, aby zastřeli, že jsou oni těmi novými vykořisťovateli, parazity na systému postátněného vlastnictví. Vracet se k takovému pohledu dnes je atavismus nejhrubšího zrna.

Jednu z nejostřejších diskusí na toto téma proběhla v návaznosti na tento díl seriálu:

https://radimvalencik.pise.cz/10593-vize-jakou-potrebujeme-329.html

(Nazval jsem jej "Nedostatky Putinovy vize".)

Považuji Putina za inteligentního. Nemá to jednoduché. Je to kvalifikovaný stolypinovec[1] kultivovaný Marxem i Leninem. V Rusku zuří jen mírně skrytá občanská válka, ve které oligarchové zplození procesem vzniku Nové třídy, přesně podle skvělé Djilasovy předpovědi, brání svá privilegia, přičemž jsou ochotni obětovat integritu i osud Ruska. Mj. důsledek primitivního chápání vzniku společenského vlastnictví postátněním (ovšem leninská etapa postátnění s cílem urychlit formou státního kapitalismu vývoj Ruska měla své oprávnění).

Moje výtka ve vztahu k Putinovi (a netýká se jen jeho) směřuje k následujícímu: Pokud chceme pochopit současné globální dění, musíme se na něj podívat z nadhledu, prizmatem historické změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, ale ještě významnější. Pro lepší pochopení cituji, jak tuto změnu chápe K. Marx ve své zralém období, v "Předmluvě ke kritice politické ekonomie":

"Na jistém stupni svého vývoje se materiální výrobní síly společnosti dostávají do rozporu s existujícími výrobními vztahy, nebo — co je jen právní výraz toho — s vlastnickými vztahy, v jejichž rámci se dosud pohybovaly. Z vývojových forem výrobních sil se tyto vztahy proměňují v jejich pouta. Nastává pak epocha sociální revoluce. Se změnou hospodářské základny převrací se pomaleji nebe rychleji celá ohromná nadstavba. Zkoumáme-li takový proces převratů, musíme vždy rozlišovat mezi materiálním převratem v hospodářských výrobních podmínkách, jejž lze přírodovědecky přesně zjistit, a mezi právními, politickými, náboženskými, uměleckými nebo filosofickými, zkrátka ideologickými formami, v nichž si lidé tento konflikt uvědomují a jej vybojovávají. Jako neposuzujeme jednotlivce podle toho, co si sám o sobě myslí, právě tak nemůžeme takovou převratovou epochu posuzovat podle jejího vědomí, nýbrž naopak toto vědomi musíme vysvětlovat z rozporů materiálního života, z existujícího konfliktu mezi společenskými výrobními silami a výrobními vztahy. Společenská formace nikdy nezaniká dříve, dokud se nerozvinuly všechny výrobní síly, pro které je zralá, a nové, vyšší výrobní vztahy nikdy nenastupují na její místo, dokud materiální podmínky jejich existence nedozrály v lůně staré společností samé. Proto si lidstvo ukládá vždy jen takové úkoly, které může vyřešit, neboť při podrobnějším zkoumání se vždy ukáže, že úkol sám vzniká tam, kde materiální podmínky jeho řešeni jsou již dány nebo kde jsou alespoň v procesu vzniku. Zhruba je možno označit asijský, antický, feudální a moderní měšťácký výrobní způsob za progresivní epochy ekonomické společenské formace. Měšťácké výrobní vztahy jsou poslední antagonistickou formou společenského výrobního procesu, antagonistickou nikoli ve smyslu individuálního antagonismu, nýbrž ve smyslu antagonismu vyrůstajícího ze společenských životních podmínek individui; avšak výrobní síly, vyvíjející se v Iůně měšťácké společnosti, vytvářejí zároveň materiální podmínky k řešení tohoto antagonismu. Touto společenskou formací se tudíž uzavírá předhistorie dějin lidské společnosti."

K výše uvedenému se vrátím ještě v dalším pokračování.

(Pokračování podrobnějším rozborem tohoto bodu stručných tezí)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Ptáci na zimu létají do teplých krajin. Tak proč taky neletět. Zima u nás stejně moc nezimní (pár procházek zasněženou Prahou jsem si stihl udělat). Tak trávím pár dní na jihu Španělska mezi Alicante a Cartagenou). Párkrát jsem zde už v tuto dobu byl a vždy mně zdejší sluníčko dodá sílu až do příchodu jara.

Další foto z Mysu Roig. Jednoho z nejhezčích a nejteplejších míst daleko široko. Neuvěřitelně bohatá květena (ještě ji uvidíme), pláž, na které se v tuto dobu lze slunit celý den. S trochou odvahy se lze i vykoupat v moři. Každý rok si to vyzkouším a je to asi jako v srpnu na Rujaně. Ještě se k tomuto místu vrátím, ale jinak budu uveřejňovat obrázky v pořadí, v jakém jsem je vyfotil.

Procházka z Murcie do Alhamy. V pozadí Sierra de Carrascoy. Vysoká 1065 metrů nad mořem. V popředí se sklízí salát

Ve dvou třetinách cesty je městečko Librilla. Tudy se žene voda, když zaprší. V měkkém jílu vytvořila dost hluboký kaňon. Podobných míst je zde více.

Pohoří nad Alhamou. Tyto kopce mají jen něco málo přes šest set metrů nad mořem. O kousek dál (na tomto foto není vidět) je vrch Espuňa, který má 1563 metrů nad mořem.