Stručnou odpověď na otázky, které jsem položil včera[1], by bylo možné dát následujícím způsobem: Takto funguje a degeneruje současná globální moc, která vytváří své slouhy s vygumovaným pocitem vlastní identity a zodpovědnosti za svá rozhodnutí.[2] Zde jsem před několika málo léty popsal, jak vznikla, jak tato moc funguje, vyvíjí se a degeneruje:
https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html
Mrzí mě, že to stále ještě někteří neberou dost vážně, přestože v podobě nechutného menu kandidátů na prezidenta a chování mainstreamových medií zde máme jasný důkaz toho, jak fungují struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. V přímém přenosu. Vybíráni na pozice, z nichž lze něco ovlivnit, jsou jen ti, kteří jsou vydíratelní jejich minulostí. Těm pak z mozku vymizí poslední zbytky zodpovědnosti za jejich konání a klidně poženou všechny nejen do bídy, ale třeba i na smrt.
Současná globální moc při likvidaci kandidátů, kteří by mohli používat vlastní rozum, nemá žádné zábrany, viz volby v roce 2012 ve Francii. Původním jasným favoritem na prezidentský úřad byl generální ředitel Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn, který se ovšem pro samostatnost svého pohledu na realitu a nabyté zkušenosti nehodil. 14. května 2011 byl v New Yorku zatčen v souvislosti s obviněním ze sexuálního obtěžování pokojské v hotelu. Pak se ukázalo, že to vše byla jen provokace tajných služeb.
Podrobně se budu fungováním struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad zabývat zítra v rámci seriálu "Vize, jakou potřebujeme/371". Nyní jen velmi stručně:
1. Živnou půdu pro vznik struktur založených na vzájemném kryté porušování obecně přijatých zásad vytvořila konkurence v oblasti pozičního investování, tj. při přeměně majetkové výhody ve výsadu, z pozice které lze diskriminovat ostatní. Jedná se o perverzní typ kapitalistického investování, kdy výsledkem není technický pokrok, ale refeudalizace společnosti.
2. Pro získání, udržení a posilování příslušné pozice nestačí pouhý podnikatelský úspěch, ale mnohdy je nutné rozkrádat, korumpovat, udávat za účelem likvidace konkurentů a jinak získávat nezbytné prostředky. To sebou z počátku nese určitá rizika, ale pak se právě na bázi difamovatelnosti a vydíratelnosti začínají spontánně utvářet struktury, jejichž účastníci se nejen vzájemně vydírají, ale také kryjí a podporují v ovládání institucionálních struktur.
3. To přerůstá až do globálních rozměrů, kdy se spontánně na tomto základě koncentruje majetková, finanční, zpravodajská, politická, mediální apod. moc v podobě jádra současné globální moci.
4. Vznik struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad má ještě jeden důsledek: Potlačuje kapitalistickou konkurenci v oblasti technického pokroku a postupně i v oblasti samotného pozičního investování. Vzniká tak téměř neprůstřelný, téměř nezranitelný, téměř – jako Kostěj – nesmrtelný zahnívající systém. Ve skutečnosti je velmi zranitelný (jako byl i Kostěj Nesmrtelný): Neumožňuje totiž ani těm, kteří jsou jádru současné globální moci nejblíže, ale ani těm, které ovládá, nabídnout perspektivní, realizovatelnou a přitažlivou vizi budoucího vývoje. To bude příčinou jeho zániku, ale je to také největším rizikem – překonání hnusu či hnisu, který byl zplozen zlomyslností osudu, totiž nebude snadné. Ale snad to přežijeme. Záleží především na tom, jak rychle bude globálně i v lokálních průmětech (jako třeba u nás), pokračovat proces pochopení toho, o co jde a co dělat.
A teď už zůstává jen jedna otázka navazující na ty, které byly vyřčeny v předcházející části:
Koho volit za prezidenta v prvním a koho v druhém kole?
Myslím, že je nutno takto, do dvou podotázek, rozložit odpověď na to, co nás trápí.
(Pokračování zítra odpovědí na výše uvedenou dvojotázku)
[1] Zde je odkaz na první díl minisérie: https://radimvalencik.pise.cz/10669-nechutne-prezidentske-volebni-menu-od-koho-je-1.html
[2] Pohádkového předchůdce osob uvedeného typu najdeme už u Erbena: "Nemám vůle jiné, nežli máti má" – informuje krále krásná přadlena. A král se do ní zamiluje. Před mnohonásobnou tragédií ho pak musejí zachránit pohádkové síly, na které bych v našem případě nespoléhal. Navíc – ke "krásné přadleně" mají z hlediska estetických a hlavně etických parametrů naši přední kandidáti na prezidenta hodně daleko.