Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Vize, jakou potřebujeme/379
Vize, jakou potřebujeme/379
Ještě k pozičnímu investování – část 2.
Ještě před tím, než udělám určitý přehled toho, v čem se od doby textu napsaného v roce 2008 pokročilo dál, zdůrazním na začátku to nejdůležitější: Naprosto zásadním a původním výsledkem je identifikování a definování funkce neutrality pozičního investování při rozdělení výsledků společné akce, kdy toto rozdělení nahlížíme prizmatem Nashova vyjednávacího problému. K docenění tohoto kroku je nutné znát širší kontext:
1. Důležité je popis mechanismu fungování pozičního investování (ten u dříve zmiňovaných autorů nenajdeme): V důsledku investování do společenské pozice dochází k potlačení investičních příležitostí, kterými disponuje oběť pozičního investování (znemožnění jejich realizace), čímž roste výnosnost investičních příležitostí toho, kdo poziční investování využívá. Zvlášť výrazně se tento efekt projevuje v oblasti investičních příležitostí spojených a nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu. Dlouhodobým důsledkem pak je společenská segregace.
2. V důsledku konkurence v oblasti pozičního investování dochází k vynucenému porušování obecně přijatých zásad (zákonů, morálních pravidel apod.), což má za následek vznik struktur založených na vzájemném vydírání, krytí a protěžování zúčastněných, tj. vznik struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Tyto se následně propojují se strukturami vzniklými pozičním investováním, dochází k odstartování úpadkové etapy vývoje společnosti, která vzešla z kapitalistického systému.
0pt;font-family:"Times New Roman","serif"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS">3. Nejvhodnější cestou ke zviditelnění procesu úpadku společnosti je nastolení základní otázky finančních trhů: Co brání tomu, aby investiční příležitosti byly využívány podle míry jejich výnosnosti? – Odpověď na tuto otázku není zdaleka tak triviální, jak by se zpočátku mohlo někomu zdát.
4. Přirozenou tendencí vývoje ekonomického systému je růst podílu a role produktivní spotřeby (spotřeby, jejímž výsledkem je nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností, resp. lidského kapitálu); tomu odpovídá i přirozená tendence vývoje ekonomické teorie směrem k ekonomii produktivní spotřeby jako přesahu neoklasické ekonomie v hlavním směru. V ekonomii produktivní spotřeby není model člověka založen na maximalizaci užitku, ale na rozvoji a uplatnění jeho schopností, kdy tento rozvoj a uplatnění schopností a) působí jako nejvýznamnější faktor ekonomického růstu i determinant kvality růstu, b) přináší největší naplnění prožitkového bohatství i smyslu žití.
5. Kvalitativním vyjádřením společenské změny, o kterou jde, je přechod obdobného typu, jakým byla průmyslová revoluce (při které se stal nově vzniklý sektor průmyslu dominantním ekonomickým sektorem) a její společenský kontext, přičemž v tomto případě jde o přechod ke společnosti, jejímž dominantním ekonomickým sektorem budou produktivní služby, tj. služby zaměřené na produkci lidského kapitálu, resp. na nabývání, rozvoj a uplatňování schopností (vzdělávací a zdravotní služby, sociální práce apod.).
6. Výše uvedený kontext umožňuje odlišit skutečné reformy (vytvářející podmínky pro vyšší míru využití investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností člověka, případně odstraňující bariéry pro vyšší míru využití investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností člověka) od kvazireforem, které posilují roli pozičního investování a vytvářejí větší závislost jednotlivců i celých zemí na globální moci vzniklé propojením struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a struktur založených na pozičním investování.
7. Lidé jsou si (přinejmenším intuitivně) existence pozičního investování vědomí, a proto se při rozhodování v běžném životě, zda vstoupit do nějaké společné akce (jejímž výsledkem je dělba výnosů, kterou lze vyjádřit jako Nashův vyjednávací problém), či takovou akci odmítnout, případně se jí snažit vyhnout, chovají následovně: Pokud situaci vyhodnotí tak, že výnos, který získá druhá strana (terminologií teorie her: druhý hráč), může být druhou stranou využit formou pozičního investování v dalším běhu událostí k získání výhody pro druhou stranu, vstup do společné akce odmítne, případně se této společné akci snaží vyhnout. Toto chování člověka lze vyjádřit modelem založeným na funkci neutrality pozičního investování začleněné do Nashova vyjednávacího problému, která má obdobnou roli při objasnění chování člověka jako například indiferenční křivka.
8. Modelování reálných situací prostřednictvím funkce neutrality pozičního investování umožňuje objasnit jevy spojené s přípravou, projednáváním a realizací reforem, které jsou tak či onak (jako skutečné reformy či kvazireformy) zaměřeny do oblasti využívání investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidských schopností.
(Pokračování upozorněním na nejčastější příčinu nepochopení toho, o co jde)
A k tomu trochu inspirující přírody:
V Praze už zase vše roztálo. Udělal jsem dobře, že jsem využil několika velmi málo dní a udělal pár snímků Prahy s trochou sněhu. Tyto jsou z Grébovky.
Pohled dolu na Nusle a v dálce Pražský Manhattan (Pankrác).
Trocha přírody, která cudně zakrývá secesní domy na kraji Grébovky.
Vpravo Tyršův vrch, vlevo Bohdaneč, v dálce Kunratický háj.
Část Vršovic a Strašnic. V budově dole se odehrává podstatná část filmu "Černá punčocha", ve které je předvedeno, jak se z normálního člověka stal sériový vrah.
