Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

Vize, jakou potřebujeme/358

0001pt;line-height: normal">CO JE TO VÝKONNOST PENZIJNĺHO SYSTÉMU?

Podle mého názoru je to schopnost penzijního systému daná jeho parametry i systémovými podmínkami jeho působení motivovat člověka již v průběhu jeho přípravy na profesní život a během celého jeho profesního života k tomu, aby měl potřebu i předpoklady pro dobrovolné prodloužení dráhy svého uplatnění na profesních trzích.

V tomto pojetí penzijní systém působí jako zdroj ekonomického růstu i determinant jeho kvality. Aktuální otázkou je, zda současné návrhy, které přicházejí "shora", slouží ke zvýšení výkonnosti penzijního systému, a tudíž posílení ekonomiky naší země, nebo naopak, zda se i v této oblasti prosadí orientace na destrukci.

Text J. Šulce odlišuji od svého barvou a doplňuji poznámkami.

Dvě, anebo jen jedna rozumná cesta k důchodové reformě? - 6. část

Souběžný tlak na výdaje i příjmy

Napětí v důchodové bilanci převedeno (do srozumitelné češtiny) lze dobře přiblížit třeba na souvztažnosti dvou nejcitlivějších parametrů důchodového systému: u příjmů to jsou přítoky odvodů na sociální pojištění, u výdajů důchodového systému zase výplata penzí (neřešme, zda starobních, invalidních atd.). Má smysl porovnání jejich celkových (třeba ročních) objemů (byť plátci a příjemci jsou většinou zcela odlišní) a pak mluvíme o saldu důchodového účtu. Ten by měl být – když už ne každoročně, to je iluze, tak aspoň ve střednědobém časovém horizontu ideálně blízko nule. V případě schodku pak nastává složité hledání zdrojů na jeho vykrytí, zvláště je-li masívnější, v případě přebytku se naštěstí již dříve zákonodárci shodli na jeho převedení do specifického rezervního fondu, ze kterého je možné čerpat peníze zase jen a jen na důchody.

Ale pokud se soustředíme na příbuzný ukazatel, kdy na jedné straně v čitateli zlomku vezmeme nově vyměřovaný průměrný čistý důchod (ze kterého se až na výjimky daně již neplatí), kdežto ve jmenovateli bude časově srovnatelný průměrný hrubý příjem (tj. příjem před odvodem na pojištění sociální, zdravotní či příjmové daně), pak se dostáváme k výpočtu tzv. náhradového poměru (hrubého).

Z čistě praktických důvodů (hlavně kvůli složitosti zdanění hrubého příjmu podle jeho výše) se v čitateli i jmenovateli používají dva nestejně konstruované ukazatele, když v současnosti jsme u celkových průměrů náhradového poměru někde na hladině cca 43 % (muži cca 46 %, ženy 41 %), když v zemích OECD je asi o deset procentních bodů vyšší. Pro úplnost: výše "čistého" náhradového poměru, tj. podíl čistý důchod/čistý příjem se u nás odhaduje asi o 12-14 p. b. vyšší, tj. okolo 56 %.

Naplnit současně požadavky komplexnosti i spravedlivosti by pak znamenalo, že ve stejném období budou nabíhat jak redukce na straně čitatele i jmenovatele, a to tak, aby se výše hrubého náhradového poměru měnila jen o řádově desetiny procentního bodu (p. b.), v žádném případě ne skokově.

I když to může na první pohled vypadat jako samoúčelná hra s čísly, tak je to jen zdání. Asi nemá valný význam pracovat s jeho celkovou = průměrnou úrovní, a to jednak již proto, že – jak ukazují poslední dva roky – kritický vliv na tento poměr nemají ani tak nově vyměřované důchody, jako spíše velmi volatilní hladina průměrných mezd a jednak narůstající rozptyl v pracovních příjmech podle oborů a odvětví, a tudíž strukturální posuny v zaměstnanosti na nestabilním trhu práce. Nicméně by se mělo vyjít z premisy, že hladina nejen průměrných, ale i pentilových průměrů důchodů a mezd (prvních, druhých atd. pětin z celkového souboru příjemců) by se neměla markantně rozcházet.

K tomu ode mne:

J. Šulc formuluje velmi srozumitelně to, co je pro pochopení fungování penzijního systému podstatné. Doporučuji promyslet text a zapamatovat si nejdůležitější pojmy. Zde pokračování:

Jak vysoký odstup důchodů od mezd?

Je tudíž třeba mít v předstihu propočty, jaká bude dílčí struktura výsledné hodnoty 40-43 % hrubého náhradového poměru. Především na jaké hladině by se ocitl první pentil, tj. 20 % osob s velmi nízkými příjmy. Těm by ani vysoký individuální náhradový poměr (často před 60 % a více) nemusel negarantovat šanci se trvale dostatečně vzdálit od hranice příjmové chudoby. Mluvíme o přiměřeném přerozdělení při přechodu z pozice plátce odvodů do pozice příjemce penze, kdy víme, že algoritmus stanovící výši nově vyměřovaného důchodu v závislosti na předchozích příjmech je již dlouhodobě na hraně. Je též známo, že musel být před cca deseti lety Nálezem Ústavního soudu u jistých nejvyšších příjmových skupin upraven (pro zřejmou nepřiměřenost krátícího výpočtu). Ale evidentně nezbývá, než jít dál "Jánošíkovskou stezkou", kde se bohatým bere a chudým předává.

Nedávno přitom byla všem důchodcům posunuta základní výměra o jeden procentní bod (zvýšila se tak solidarita za cenu snížení zásluhovosti); další možnost se nabízí v ještě silnější redukci procentní výměry směrem k osobám s vyššími příjmy.

Vrátíme-li se k výše naznačené "edukativní" části popisující rozdílné výsledku porovnání starobního důchodu vztaženého k hrubému a čistému příjmu, tak je zřejmé, že jistý prostor ke zmenšení odstupu (čistého) důchodu a (čistého) příjmu by mohlo mít obnovení více progresívní míry zdanění práce (zde kanálem odvodů na sociální pojištění). To opět předpokládá detailní propočty především u osob spadajících do čtvrtého a pátého příjmového pentilu (40 % osob s nejvyššími příjmy). Pro ilustraci – vloni bylo možno do pátého pentilu zařadit necelých pět tisíc osob, kterým byl vyměřen první starobní důchod vyšší, než 17,5 tis. Kč. Přitom odstup vyměřených důchodů pro 10 % novodůchodců s nejvyššími příjmy oproti 10 % důchodců s nejnižšími příjmy se trvale zvyšuje. Během více než půldruhé dekády (2004 až 2021) z 1,52násobku na 1,72násobku.

Jakkoliv to bude nepochybně silně konfliktní, jádro sporu při případné úpravě stupně progrese u odvodu na sociální pojištění však zřejmě nebude v čistě sociálním aspektu tohoto kroku. Takto vysoký starobní důchod (průměr v nejvyšším pentilu) přece znamená, že byl – i po redukcích – vypočten z dlouhodobých příjmů řádově okolo sto tisíc korun hrubého měsíčně i více. A lze tudíž oprávněně předpokládat, že tato příjmově vysoce nadprůměrná skupina novopečených penzistů si byla schopna v předchozí pracovní/výdělkové kariéře nashromáždit dostatečně vysoké peněžní rezervy na udržení slušného životního stylu i v poslední cca čtvrtině svého života, takže i případné přitvrzení redukčních hranic by je nemělo výrazněji sociálně ohrozit. To ovšem ještě neznamená, že tato úspěšně se chovající skupina příjmově nejlépe situovaných lidí nemá jiné možnosti, jak se návrhům na zmíněnou redukci své životní úrovně reálně bránit a zabránit, a to především z hlediska svého většinou významného vlivového postavení v nejrůznějších oblastech společenského života. Navíc solidarita hodně vychází z módy...

K tomu ode mne:

Uvedené propočty a s nimi spojené úvahy mají svůj smysl a přispívají k pochopení toho, o co jde. Ale již v tuto chvíli si musíme uvědomit, že každý příklon k větší míře rovnostářství (Jánošíkovou stezkou, tj. bohatým brát a chudým dávat) sice omezuje krajní chudobu, ale může podstatným způsobem podlomit motivace účastníků a vést ke snížení výkonnosti penzijního systému ve výše uvedeném smyslu. Naštěstí, jak si ukážeme, existuje řešení, které umožňuje vyhnout se tomuto nebezpečí.

(Pokračování další částí série k penzijnímu systému)

Penze budou jedním z hlavních témat na 18. VEŘEJNÉM online setkání k pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize, které se uskuteční

v neděli 11. prosince od 18.00 zde:

(připojení bez hesla):

https://meet.jit.si/radimvalencik

A k tomu trochu inspirující přírody:

Využil jsem toho, že před pár dny vysvitlo sluníčko a vyrazil do Botanické zahrady v Tróji. Rozloučit se s podzimem a kytičkami. Stálo to za to. Pozitivní zpráva je, že od 28. listopadu jsou všechny venkovní expozice zpřístupněny bezplatně.

(Uvažovalo se i o tom, že budou zavřeny, což by bylo škoda, protože je toho zde k vidění hodně po celý rok, pokusím se ukázat v lednu.)

Výhledy jsou odsud nádherné.

Pozdně podzimní úbočí spojující dolní a horní část.

I takovou křehkou krásu zde lze ještě nalézt.

Malá bonsai i s plody v japosné části zahrady.

Zpět na hlavní stranu blogu