Vize, jakou potřebujeme/355

Vize, jakou potřebujeme/355

Sociální práce jako produktivní služba IV.

Před časem jsem dostal nabídku vystoupit na konferenci věnované problematice sociální práce.Nechal jsem se zlákat, protože sociální práce je z podstatné části jednou z produktivních služeb (tj. služeb zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu). Zajímalo mě, jak uplatnění tohoto pohledu přispěje k lepšímu chápání některých důležitých otázek souvisejících s problematikou sociální práce a jak umožní postihnout tendence v dané oblasti.

Myslím, že se mně to trochu povedlo a můj příspěvek nazvaných "Sociální práce jako produktivní služba" byl velmi pozitivně přijat. Především se mně však podařilo poměrně významně obohatit pohled na produktivní služby takové, ukázat možnosti zvyšování jejich společenské i ekonomické role a jejich souvislost s vhodným pojetím společenské rovnosti.

Uvádím vybrané pasáže ze svého příspěvku a pokusím se je komentovat prizmatem podnětů, které jsem na konferenci, kterou jsem se zaujetím sledoval, získal.

Vybrané pasáže z příspěvku od svého komentáře odlišuji barvou. Následující dvě pasáže jsou metodologicky důležité. Vzbudily na konferenci značný zájem:

Typologie sociální práce

Sociální práci můžeme rozlišit podle toho zda:

1. Napomáhá vyrovnat se s určitým:

- postižením (fyzickým, psychickým);

- znevýhodněním (v souvislosti s migrací například žití bez dostatečného ekonomického zázemí v nových podmínkách).

2. Je zaměřena na oblast:

- fyzickou;

- psychickou;

- životní podmínky.

3. Reaguje na událost:

- očekávanou (stáří);

- vrozenou (psychické či fyzické postižení);

- nahodilou, ale v některých případech ovlivnitelnou (nemoc, úraz, nutnost změny společenského prostředí, nepřízeň osudu),

- vnější vlivy (např. důsledky diskriminace a jiných příčin vyloučení či segregace).

4. Z hlediska nějakého systému pojištění:

- má podobu pojistné události;

- nemá podobu pojistné události.

5. Sociální práce zaměřená na rozvíjení či uchování potenciálu člověka:

- může mít ekonomické efekty;

- může mít jiné společensky přínosné efekty;

- neumožňuje dosažení ekonomických či jiných společenských efektů.

Možnosti zvýšení efektivnosti sociální práce a získání zdrojů pro její financování

Důležitou součástí problematiky zvýšení společenské role sociální práce při přechodu ke společnosti, jejímž dominujícím ekonomickým sektorem budou produktivní služby, je financování těchto služeb. Zde lze rozlišit následující formy:

1. Financování sociální práce z veřejných zdrojů:

- formou výdajů státního či místního rozpočtu,

- formou daňových úlev.

2. Formou jejího dobrovolného vykonávání (tj. obětovného výdělku či času).

3. Formou dobrovolných darů.

4. Ze systémů pojištění či metapojištění vůči příslušné pojistné události (např. financování sociální práce v oblasti odstraňování důsledků úrazu, nemoci, ztráty zaměstnání apod.).

5. Ze zpeněžení produktivních efektů (např. v oblasti sociální práce zaměřené na začleňování určitých skupin obyvatelstva).

Ve většině případů se nabízí více forem, což odpovídá i tomu, že vzhledem ke své povaze mají služby poskytované formou sociální práce komplexní charakter.

Tak, jak bude postupně růst role sektoru produktivních služeb, tj. služeb zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností (z podstatné části i lidského kapitálu), tak bude růst zejména role:

- Vhodně organizovaných a vhodně nastavených systémů pojištění či metapojištění, které by měly nejen klienty sociálních služeb, ale všechny účastníky (tj. i poskytovatele a pojišťovny jako zprostředkovatele sociální práce) motivovat ke snížení počtu pojistných událostí, v případě stárnutí pak k oddálení toho, kdy nastává pojistná událost (ztráta schopnosti zajistit si dostatek prostředků výdělečnou činností).

- Financování sociální práce podílem na ekonomických efektech daných produktivním uplatněním jejích klientů, což může být do budoucna velmi významný zdroj ekonomického růstu.

K tomu:

Lze si povšimnout, že obě pasáže vycházejí z konceptu a z předpokladu, že stojíme na prahu přechodu ke společnosti, jejímž dominantním ekonomickým sektorem budou produktivní služby. Ukazuje se, že se jedná o nosné teoretické východisko pochopení jak role sociální práce, tak i tendencí vývoje společnosti,

(Pokračování další částí prezentace příspěvku)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Vycházka v okolí Kněží hory (488 metrů nad mořem), druhého nejvyššího vrcholu v Požáreckém polesí, se mně tak líbila, že jsem do této oblasti zamířil i následující týden. Zajímalo mě především okolí Markvartova rybníku a také terény mezi Pohorkou a Skalskem, kde jsem ještě nikdy nebyl.

Ještě jednou Markvartův rybník.

Pokračuje kachní stardance. Znáte tento druh. Já takový ještě nikdy neviděl.

Ani takto huňatou ovci jsem ještě neviděl.

Kousek cesty jdu místy, kudy jsem šel před týdnem. Ale už brzy odbočím.