Vize, jakou potřebujeme/350
Od svého dlouholetého přítele, Ludvíka Smýkala, jsem jako podnět k pěstování vize dostal jím zpracovaný návrh Základů duchovních a mravních hodnot v České republice. Obsahuje řadu podnětů. Uveřejňuji po částech a připojuji svůj komentář. Za připomenutí stojí, že L. Smýkal, poskytl jeden z prvních podkladů pro pěstování vize (vyšel hned ve 2. díle seriálu), viz:
https://radimvalencik.pise.cz/9993-vize-jakou-potrebujeme-2.html
Od té doby L. Smýkal udělal velký pokrok při konkretizaci pohledu na tradiční hodnoty a jejich význam. Už tehdy jsem však upozornil na to, že pokud se máme o něco opřít, tak to musí být podstatně komplexnější pohled na realitu než vyjmenování tradičních hodnot, popis současné situace a návrh opatření na změnu.
V tomto čtvrtém pokračování, po uveřejnění Smýkalova pohledu ve třech dílech, se pokusím formulovat několik doporučení k tomu, abych na základě tradičních hodnot i identifikovaní hodnot, jejichž význam v současné době roste, výsledek jeho bádání a uvažování v této oblasti přiblížil životaschopné, sdílené, perspektivní, realistické a přitažlivé vize.
Udělám tak formou otázek a naznačení odpovědí:
Otázka první:
Proč došlo k tak výraznému opuštění duchovních a mravních hodnot ve světě i u nás?
Bez odpovědi na tuto otázku budeme stěží hledat nápravu.
Otázka druhá:
Nesouvisí výrazné opuštění duchovních a mravních hodnot ve světě i u nás s tím, že vývoj společnosti založené na "konzumu", tj. neproduktivní spotřebě, se dostal do slepé uličky?
Jedná se o formulování určité hypotézy. Jednou z možných odpovědí je, že celá globální společnost stojí na prahu změny dějinného významu, že řeší hádanku dějin "JAK DÁL?", že k řešení současných problémů může dojít jen tehdy, když se vymaníme ze slepé uličky setrvačného vývoje, že stojíme na prahu změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, ale ještě výraznější, že tato změna vyústí ve společnost, v níž bude dominantním sektorem sektor produktivních služeb. – Toto je jen jedna z možných odpovědí, V korektní a kvalifikované diskusi je nutné a velmi aktuální vyjasnit, zda jsou i jiná vysvětlení, případně toto vysvětlení obsahu současné doby modifikovat a konkretizovat. Ale bez toho se dál nepohneme.
Otázka třetí:
Lze očekávat realizaci nezbytných změn shora, nebo "tam nahoře" a v globálním rozměru se budou držet zuby nehty ti, kteří zkoncentrovali historicky nevídaným způsobem majetky, dobyli prostřednictvím nich pozice v celém globálním institucionálním systému, většině národních institucionálních systémů a obslužných institucích (včetně zpravodajských, finančních, mediálních, vzdělávacích apod.), nebo změna je reální jen pod tlakem zdola?
To je otázka hegemona a spojenců, bez odpovědi na kterou se rovněž nepohneme dál.
Otázka čtvrtá:
Které z tradičních duchovních a mravních hodnot vystupují do popředí jako motivační zdroj jednání lidí, kteří jsou či budou nositeli obrany proti devastaci společnosti v lokálním i globálním měřítku, které musejí být aktualizovány, pokud se mají síly ochrany společnosti před devastací a následném dosažení nápravy prosadit?
Zde nestačí hovořit jen o významu vzdělanosti, o roli teoreticky podloženého poznání společenské reality, ale zejména o potřebě celoživotní orientace na rozvoj a uplatnění schopností souvisejících s aktivní účastí na dosažení nápravy, tj. souvisejících s pochopením změny, o kterou v globálním i lokálním měřítku jde.
Otázka pátá:
Jak se vyvarovat zoufalství a beznaději v době, ve které lze očekávat nepříznivé dramatické události i intenzivní potlačování odporu vůči tomu, co deformujeduchovní a mravní hodnoty ve světě i u nás?
To je právě o úctě k poznání, kultuře, názorům druhých, o schopnosti využívat zkušenosti a podněty k neustálému posilování ideové převahy i národního ducha, to je o odstartování nového národního obrození.
Otázka šestá:
Jakou roli v odstartování nového národního obrození může a měla by sehrát perspektivní, realistická a přitažlivá vize?
Zcela zásadní otázka. Tak, jak je toto pojetí vize pěstováno, vytváří dostatečně komplexní základ pro stále konkrétnější odpověď na otázky související s obranou, rozvíjením a využitím duchovních a mravních hodnot při realizaci změn, které vyvedou naši zemi ze slepé uličky, z pozice jedné z obětí současné globální moci. Pojetí vize, ke kterému jsme se dopracovali (mj. i s využitím jednoho z prvních podnětů právě od L. Smýkala), bylo v průběhu již téměř celého roku porovnáno s ostatními pokusy o tvorbu vize a je doložitelně komplexnější. Obsahuje např. velmi důležitou část koncepce komplexních reforem zaměřených na co nejplnější využití lidského potenciálu. Na rozdíl od ostatních vizí zpracovaných v naší zemi není naše vize "mrtvá", ale žije a je neustále rozvíjena a konkretizována.
Zde je nejstručnější (jednostránková) verze této vize:
https://radimvalencik.pise.cz/10363-vize-jakou-potrebujeme-202.html
Zde jsou uveřejněny nejdůležitější výsledky z prvního období pěstování vize:
https://valencik.cz/marathon/22/Mar2205.htm
(Pokračování dalším tématem – je ČR před bankrotem?)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Litoměřický odborný seminář začal již v devět hodin. Protože v noci sněžilo a teploměr za oknem ukazoval mráz, vstal jsem s předstihem, abych očistil auto a měl časovou rezervu v případě složité situace na silnici. Patrně jsem byl až příliš opatrný, takže jsem do Roudnice dojel již kolem osmé hodiny a mohl jsem se projít kolem zámku. Občas vysvitlo i ranní sluníčko na zasněženou krajinu, takže se mohu podělit o zážitky z ranní procházky.
Roudnické náměstí posypané prvním sněhem
Roudnický zámek v záři ranního slunce.
Pohled na roudnické náměstí od zámku.
Park u Roudnického zámku.