Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

maxim 2:
V podstatě souhlasím.

Podle mne je ta situce jasná - ve škole se v hodině matematiky učí žáci význam symbolů, používaných v artimetice a pravidla pro nakládání s nimi. Smysl testu je naučenou látku procvičit a ověřit, nakolik ji žácí zvládli. Úkolem žáka v testu je vysvětlená pravidla aplikovat na zadaných příkladech.

A je evidentní, že žáček v takto zadaném úkolu selhal a zadání nevyřešil v souladu s tím, co se měl v hodinách matematiky naučit. A když mu učitelka ukázala čtyři fixy, řekl, že je jich dvacetdva.

Ze scénky je zřejmé, že o žádného malého Einsteina nejde, žák je buď hodně drzý nebo natvdrlý (případně obojí). Dítě, které nedokáže spočítat čtyři fixy, shodí předměty ze stolu a uteče z místnosti asi není vhodným adeptem na diskuse o způsobech symbolických zápisů čísel. Takové dítě je spíše případ pro psychologa. Kritizování učitelky a stavění žáčka do pozice možného malého génia je úplně mimo a podle mne je projev progresivistické ideologie, kterou se možná někteří i nevědomkly nakazili.

Abychom se v podobných situacích dokázali zorientovat, je podle mne nutno místo snahy hledat možné skryté významy a upoutávat tím na sebe pozornost používat pragmaticky zdravý selský rozum.