Vize, jakou potřebujeme/353

4. prosinec 2022 | 00.01 |

blog ›

Sociální práce jako produktivní služba II.

Před časem jsem dostal nabídku vystoupit na konferenci věnované problematice sociální práce.Nechal jsem se zlákat, protože sociální práce je z podstatné části jednou z produktivních služeb (tj. služeb zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu). Zajímalo mě, jak uplatnění tohoto pohledu přispěje k lepšímu chápání některých důležitých otázek souvisejících s problematikou sociální práce a jak umožní postihnout tendence v dané oblasti.

Myslím, že se mně to trochu povedlo a můj příspěvek nazvaných "Sociální práce jako produktivní služba" byl velmi pozitivně přijat. Především se mně však podařilo poměrně významně obohatit pohled na produktivní služby takové, ukázat možnosti zvyšování jejich společenské i ekonomické role a jejich souvislost s vhodným pojetím společenské rovnosti.

0pt;mso-fareast-font-family: Calibri;color:black;mso-ansi-language:CS;mso-fareast-language:EN-US">Uvádím vybrané pasáže ze svého příspěvku a pokusím se je komentovat prizmatem podnětů, které jsem na konferenci, kterou jsem se zaujetím sledoval, získal. Vybrané pasáže z příspěvku od svého komentáře odlišuji barvou.

Nyní k tomu nejdůležitějšímu:

Sociální práce a nový typ ekonomického růstu

K plnému docenění významu sociální práce jak z hlediska současnosti, tak i dohledné perspektivy je vhodné udělat si představu o zásadní změně, na prahu které stojíme. Nejde (jen) o tzv. "Čtvrtou průmyslovou revoluci", či "Průmysl 4.0", ale o změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, ale ještě výraznější, kdy se jako dominantní prosazuje nový ekonomický sektor, konkrétně odvětví produktivních služeb, které se stává těžištěm ekonomického růstu a tím, co určuje podobu tohoto růstu, rovněž tak oblastí, v níž je největší intenzita inovací.

Tato změna je na dlouhá desetiletí a jako každá výrazná změna v dějinách je a bude doprovázena řadou otřesů, zvratů a turbulencí, které jsou výsledkem snahy prosazovat nadále setrvačné tendence v podmínkách, kdy setrvačný vývoj narazil na přirozená omezení, Toto pojetí současné doby je poměrně náročné na představivost a ještě nějakou a patrně i delší dobu bude trvat, než se budou ti, kteří se trápí otázkou, co se to vlastně v současné době děje, budou vymaňovat ze stereotypů. Zde nezbývá než trpělivě vysvětlovat a hledat různé způsoby či cesty, jak podstatu současného dění co nejnázorněji a nejsrozumitelněji vyjádřit. Z hlediska docenění role sociální práce jako specifického a významného typu produktivní služby je to však velmi důležité. Jinak totiž hrozí recidivy jejího chápání jako něčeho okrajového, něco, čemu mohou být věnovány jen "zbylé prostředky" apod.

S výše tematizovanou historickou změnou souvisí i přechod k ekonomickému růstu nové kvality, k dynamicky se odlehčující růst nového typu:

1. Jedná se o kvalitativně neomezený růst, růst překonávající jakákoli omezení, růst, který limitně směřuje k tomu, že (názorně řečeno) "téměř cokoli může být vyrobeno z téměř ničeho". Příkladem může být využití nanotechnologií včetně nanorobotů spolupracujících s geneticky upravenými mikroorganismy schopnými dosáhnout dokonalé recyklace odpadů současné i budoucí ekonomiky.

2. Jedná se o trvalé odlehčování ekonomické růstu, kterého se dosahuje mnohonásobným zvýšení inovačního potenciálu, a to právě na základě toho, že se jedná o růst nového typu¸ jehož cílem není konzum (hromadění statků a okázalost spotřeby), ale takové uspokojování zvyšujících se a zintenzivňujících potřeb, které vede ke svobodnému rozvoji člověka, k plnému využití potenciálu daného každému jedinci přírodou, k využívání investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchování a uplatněním jeho schopností podle míry jejich výnosnosti, tj. příspěvku k inovační aktivitě společnosti (a to inovační aktivitě rovněž a především ve sféře nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností).

3. Přechodem k dynamicky se odlehčujícímu růstu nového typu končí předhistorie lidstva, končí roztržka mezi přírodou a člověkem, je nastartován vývoj plnohodnotné civilizace, která řeší hádanku dějin a směřuje k překonání časoprostorových omezení své existence.

4. Podmínkou přechodu k tomuto typu růstu je postupné naplňování atributů dynamické, efektivní a komplementární rovnosti.

Poslední z uvedených bodů, tj. pojetí rovnosti odpovídající novému typu růstu, bezprostředně souvisí právě s adekvátním pojetím společenské rovnosti.

K tomu:

Kontext problematiky sociální práce mně umožnil vyjádřit historickou změnu, o kterou jde, podrobněji a s některými novými prvky oproti dřívějším charakteristikám. Za zvlášť důležité považuji to, že se mně podařilo podstatně posunout vyjádření té společenské rovnosti, o kterou jde a ukázat její souvislost s přechodem k novému typu růstu. Podrobněji se tím budu zabývat v další části, kterou považuji za velmi důležitou. Zkrátka uvidíme, jak je myšlenka (hypotéza), že jde o změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, při které se dominantním sektorem stává odvětví produktivních služeb, která navrací člověka k člověku, je metodologicky nosná.

(Pokračování další částí prezentace příspěvku)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Vycházka v okolí Kněží hory (488 metrů nad mořem), druhého nejvyššího vrcholu v Požáreckém polesí, se mně tak líbila, že jsem do této oblasti zamířil i následující týden. Zajímalo mě především okolí Markvartova rybníku a také terény mezi Pohorkou a Skalskem, kde jsem ještě nikdy nebyl.

Balvany na cestě kolem velikánské obory Březka.