Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

radekn*: Zdravím vespolek,
co se týče SDÍLENÉ EKONOMIKY ve vztahu k 3DTISKU tak jen doplním, že takové fabriky se už v rámci transformace do Průmyslu 4.0 připravují (někde i spouštějí) a podstat tkví v tom, že výroba se stává "bezvýznamnou" z hlediska složitosti v vlastnění know-how. Tím, že je výrobní podnik plně robotizován, provoz se řídí komunikací se svým digitálním dvojčetem, tak není problém plynule přecházet na různé výrobní programy. Prostě přijdete, pronajmete si fabriku na pár hodin/dní a zadáte, co chcete vyrobit a fabrika Vám to (i bez zaměstnanců) vyrobí v požadované kvalitě a množství za cenu nezávislou na množství (1 kus za stejnou cenu jako 1000). 3D tiskárně je to totiž jedno a díky kolaboratorním robotům a hlubokému učení se nový výrobní program učí sami. Nepotřebujete náročnou práci sežizovačů, normovačů a ekonomů.

Čili odpadá v Radimově textu popisovaná konkurenční výhoda vlastníků know-how / profese ani společenská dělba práce (tedy v rámci výroby).

Nemění toto zásadním způsobem pravidla hry?

Akorát, že k realizaci této nastupující reality potřebujete jak ten stabilní zdroj energie (včetně internetové sítě, aby si roboti mohli sami na aukci nakoupit potřebné množství materiálu k výrobě zadaných produktů), tak i kapitál.

A pokud kolaps bude proveden na úkor finančních elit přechodem na NWO, tedy podle představ BRICS+ (hoši co mají suroviny a energie), tak se výše uvedené sdílení služeb na Západě odsouvá do iluzorna.

A naše ČNB místo aby nasyslená Eura z dob řízeného oslabování měny Singerem použila na nákup zlata, tak je pod novým guvernérem prodává jako nástroj řízení inflace.

Takže nesveze toto chování ČNB naši měnu do žumpy spolu s dolarem a eurem?

Pokud ano, za co podpoříme aplikovaný vývoj a pilotní testování v oblasti nanomateriálů a modulárních reaktorů?

jana: Několik poznámek:
- Dle mého názoru skutečná rovnost nikdy nenastane a ani by neměla být naším cílem. Vždy budou lidé různě schopní a různě výkonní, a proto také by dle mého názoru měli být různě odměňováni. Odměnování i danění by mělo být nastaveno tak, aby motivovalo k individuálnímu uspokojování a zároven vedlo lidi k jednání ve prospěch všech.
- Již několik let jsme svědky postupného oslabování role dolaru jako rezervní měny. Mnoho zemí se postupně zbavuje dolaru ve svých devizových rezervách a tento proces bude dále posilovat, nejen v důsledku nesplatitelných a stále rostoucích dluhů USA, tištění ničím nepodložených penez, ale i hrozbě zmrazení dolarových rezerv, přechodu obchodních operací BRICS na jinou měnu, a tím i klesající poptávce po dolarech. Proti tomuto trendu stojí většina majetných lidí světa, kteří dolaru stále bezmezně věří a svět bez něj si nedovedou představit. Ti svou poptávkou drží kurz dolaru stále nad vodou.
- Myslím proto, že žijeme v době, kdy vzniká více finančních systémů. Jednak je to tradiční systém, založený na dolaru, který stále dobře funguje a bude dále fungovat pro finanční a spekulativní trhy a zboží, které bude za dolary ve světě k mání. Kromě toho vznikají a budou stále lépe fungovat i jiné finanční systémy, protože to dnešní IT umožnuje a protože to potřebuje ke svému rozvoji více než polovina lidstva. A země BRICS dnes mají sílu realizovat svoje obchody ve měně jejich volby. Myslím, že k barteru má lidstvo ještě daleko, využití jakékoliv měny usnadnuje obchodní a finanční transakce.
- Země jako Česko musí počítat s tím, že všeliké energetické a přírodní zdroje budou na světových trzích k dispozici v různých měnách za různé ceny.
- Souhlasím s tím, že inflace není nutná k prosperitě. Příkladem je Japonsko, které po desetiletí nemělo inflaci, a přesto dobře prosperuje a udržuje se stále na technologické špičce. Souhlasím také s tím, že inflace živí především bankovní a investiční sektor, a proto je jedním ze základů liberální politiky. Řešení však vidím spíše v jiných finančních systémech, které by měly více evidenční charakter, s regulovaným napojením na finanční a investiční trhy, bez možnosti spekulativních obchodů, zejména v oblastech základních lidských potřeb, jako je energetická, vodohospodářská a potravinová bezpečnost.
- Co se týče vlastnictví, z naší vlastní historie víme, že soukromé vlastnictví i společenské vlastnictví jsou důležité pro rozvoj. Jde o to, v jakých oborech přináší více užitku společenské vlastnictví a v jakých to soukromé. Obecně, soukromé vlastnictví má motivační funkci, pokud však naprostá většina zisků nejde do kapes nejbohatších jedinců a roste enormní nerovnost jako v USA. Velké společenské projekty, jako dopravní a jiné infrastruktury apod. jsou bez role vlády a společného vlastnictví a veřejné kontroly nerealizovatelné.