radekn*: Zdravím,
nevím jestli máte přístup k poslednímu textu Jiřího Kohouta a jeho grafům v rámci diskusní skupiny.
Tam je krásně vidět, jak se díky Průmyslu 4.0 - robotizaci a zapojení AI přesouvá výroba do "téměř" nepodstatna. Díky 24/7 a třeba technologii 3D tisku je výroba velmi levná a mimo naše (lidské) aktivity.
Ale narůstá podíl přípravy výroby individualizovaných předmětů za stejné či nižší ceny, než hromadná automatizovaná výroba.
Prostě zákazník bude potřebovat kreativní a sociálně inteligentní / empatické / komunikativní lidi, aby mu pomohli si navrhnout předmět denní potřeby přesně jemu na míru, podle jeho i nejintimnějších potřeb. Např. při výrobě bot na míru potřebujete designerovi sdělit i to, že se Vám potí nohy, anebo že jste trochu prase a myjete si je jen 2x týdně, takže Vám smrdí. Přitom to není pro výrobu problém, prostě se při 3Dtisku přidá stříbrná vrstva, která bakterie žívící se na potu a kousíčkách kůže eliminuje. Zákazník bude potřebovat i digitální zařízení, které změří individuální dynamiku pohybu (každý nějak specificky šmajdáme) a podle toho navrhne unikátní konstrukci boty. Zákazník tak získá "Digitální dvojče" svých nohou a nové boty mu už vytisknou v Copycentru na každém rohu (jako byly i Copycentra na papír) po celém světě do druhého dne, s možností recyklace starých bot.
A tak to bude se vším.
Tak zpět k vaší připomínce "Ekonomika budoucnosti nemůže být založena jen na službách, protože ty k svému provozování potřebují výrobu."
Radimem navrhovaný "Sektor Produktivních Služeb" je právě to, co jsem výše popsal jako jeden z příkladů. Poměr mezi službou a přípravou výroby se tím stírá.
A možná namítnete, že někdo ty roboty a AI bude muset kontrolovat, spravovat! Opět každý výrobní systém má své Digitální dvojče ve virtuální podobě a přes PLC systémy se udržuje. Kolaboratorní roboti mezi sebou komunikují, sami si nakupují součástky a materiál na burze, atd, atd.