Vize, jakou potřebujeme/297

Vize, jakou potřebujeme/297

Na 13. online setkání k pěstování vize bylo nastoleno několik otázek:

- Lze současné dění u nás chápat jako polaritu (střet) "levice-pravice", nebo jako polaritu (střet) sil hájících národní zájmy se slouhy cizí (globální) moci?

- Je globální polarita, která se nás nejbezprostředněji týká (dominantní hra, do níž jsme vtaženi): NATO (vedené USA) versus Rusko, nebo jde o nevyhlášenou, ale účinnou válku USA proti EU (v jejímž čele je selhávající Německo, které je hlavním cílem útoku)?

- Je Německo náš tradiční nepřítel, nebo země rovněž ovládaná slouhy cizí moci, která je rovněž obětí, jen s tím rozdílem, že její silnější pozice umožňuje své problémy přenášet na nás?

Připomenu poznatek, který je jedním z důležitých dosavadních výsledků získaných při pěstování vize: Když špatně pochopíme dominantní polaritu, nevytvoříme dostatečně silný potenciál spojenců schopných čelit zlu a nutně prohrajeme. (Tj. perspektivní, realistická a přitažlivá vize musí obsahovat logickou bázi na základě triády ZMĚNA, tj. o jakou historickou změnu jde, SUBJEKT, tj. kdo je schopen změnu realizovat, POLARITA, tj. jaký hlavní střet se odehrává.

Z diskuse na toto téma vyplynulo, že velmi důležité a aktuální je ujasnit si prizmatem současného dění, co je to levice a co je to pravice. To bude i jedním z témat 14. online setkání k pěstování vize v neděli 16. října v 18.00 zde:

Připojení (bez hesla):

https://meet.jit.si/radimvalencik

Jako přípravu na toto setkání i jako koncepční příspěvek k pěstování vize přináším rozbor dvoudílného článku v časopisu Argument, zde je odkaz na oba díly:

https://casopisargument.cz/?p=45534

https://casopisargument.cz/?p=45598&fbclid=IwAR1C4QGv5VWN5Bl0Z3gfT_ObdMpoOOGKIvK-z-XocISVIKHP5dUTCOePDVw

Jedná se o velmi dobrý a poměrně obsáhlý materiál, ale budu jej i se svými poznámkami dávkovat tak, abych čtenáře neodradil a aby mohl několik dnů po sobě nad důležitou problematikou popřemýšlet.

Proč jsem seriál sestávající se z uvedených článků a mých komentářů nazval tak, jak jsem ho nazval, čtenář postupně pochopí.

Mouchy pod sklem: Příčiny úpadku a selhání levice – část 1.

Text článku Petra Kužela a Dominika Formana odlišuji barvou.

Co dělat? Proměna levice a její taktika v současných společenských/1 podmínkách (1. část)

Petr Kužel, Dominik Forman

Úvodem

Polemika mezi Petrem Drulákem (a dále zde), Michaelem Hauserem (a dále zde) a dalšími znovu otevřela velmi aktuální otázku vztahu levice k liberalismu a konzervatismu. Nechceme přímo vstupovat do vzájemné polemiky mezi jednotlivými autory, nicméně jejich diskuse a zejména výzva Michaela Hausera k "ukončení kulturních válek na levici" byla přímým impulsem pro sepsání tohoto textu. Vzhledem k tomu, že není na levici sám, kdo tento požadavek klade, rozhodli jsme se prozkoumat podmínky možnosti ukončení těchto kulturních válek, což pro nás ale předpokládá zevrubněji analyzovat proměnu levice ve 20. století a možnosti vztahu levice a liberalismu za současné společenské situace.

Text vzhledem k jeho délce dělíme na dvě části: první část se zabývá historickým vývojem levice a její proměnou přibližně od 70. let 20. století, druhá se věnuje podobě kulturních válek v českém prostředí, vztahu liberálního a socialistického proudu, třídnímu charakteru nové levice a možným východiskům z dané situace. Na závěr shrnujeme pět bodů, které formulujeme průběžně na základě jednotlivých částí textu a které by měl podle našeho názoru přijmout každý, kdo to s možností obnovy podstaty levice v praxi myslí vážně.

Naše východiska

Michael Hauser svůj text "Konzervativní revize socialismu" uzavírá výzvou: "ukončeme kulturní války na levici, ať už je vede ‚konzervativní levice‘ proti liberálům nebo ‚liberální levice‘ proti konzervativcům."To by mělo údajně vést ke sjednocení levice a obnovení její síly.  Jedná se na první pohled o nepochybně sympatickou a smysluplnou výzvu, zdá se logické, že sjednocená levice by byla politicky silnější a společensky relevantnější než levice roztříštěná do několika takřka bezvýznamných politických subjektů.

Při bližším pohledu se nám však toto zdání poněkud komplikuje. Tříštění a úpadek levice není specificky český problém, naopak se jedná o tendenci, kterou můžeme pozorovat v různých státech Evropy. Je zřejmé, že příčiny tohoto rozpadu nejsou způsobeny psychologickými předpoklady, přáními a ambicemi představitelů jednotlivých levicových proudů, ale naopak mají hlubší sociální důvody. V našem textu chceme ukázat, že jsou výrazem reálně existujících třídních protikladů a jejich víceméně nutným projevem.

Hauserův text výše zmíněnou výzvou končí. Pokusíme se tedy naším textem navázat právě tam, kde Michael Hauser skončil, abychom ukázali, že volání po prostém odstranění kulturních válek na levici jakožto receptu k jejímu sjednocení nebere ohled na současné společensko-ekonomické podmínky, ve kterých se tyto boje odehrávají.

Spolu s Hauserem se i my domníváme, že pro orientaci v současné politické teorii je rozdělení hlavních politických ideologií do trojúhelníku liberalismus, konzervatismus, socialismus v zásadě stále smysluplné (byť je pochopitelně jen orientační a realita je mnohem bohatší), přestože ukážeme jeho úskalí v současné praxi. Levici spojujeme s třetím z výše jmenovaných proudů. Socialismus sám má samozřejmě mnoho subvariant, ale vždy stál samostatně v opozici vůči oběma zbylým hlavním směrům současnosti.

K tomu ode mě:

Sjednocování sil, zejména pak sjednocování levice je velmi líbivá výzva. Ale také jen plácnutí do vody, pokud nedostatečně přesně vystihneme, co je příčinou tříštění sil a názorových střetů. To, že se levice nedokáže sjednotit, signalizuje fakt, že jsme v něčem zaostali, pokud se týká pochopení toho, o co dnes jde. A protože úpadek levice je obrovský, pak příčinu nepochopení můžeme hledat v následujícím:

- Buď je to tak složité pochopit (setrvačné vidění reality to hlavní přehlíží).

- Nebo to z nějakých důvodů nechceme pochopit (to už tak bývá, že někdo něco z nějakých důvodů vidět nechce).

- Případně je to souběhem jednoho i druhého.

Každopádně jde o zjevný deficit adekvátnosti (dostatečnosti) poznání současné reality. Jinak bychom měli sjednocující základ. V této souvislosti mám první pochybnost o tom, zda se autorům podaří jejich záměr, tj. přispět k odpovědi na otázku "Co dělat", z hlediska role levice. Ani v jedné z úvodních částí totiž nezmiňují to, že v současné době nedochází k propojování levicových stran, hnutí, aktivit apod. s teorií aktualizovanou na současné podmínky. Deficit teorie bezprostředně souvisí jak s tříštěním levicových sil, tak i úpadkem levice. Obávám se, že dokonce mnozí z těch, kteří se hlásí k levici a zoufají nad jejím stavem, nemají představu o tom, jakou roli může teorie sehrát a jak vlastně teorie aplikovaná na tuto oblast vypadá (což je důsledek dlouholetého konzumování politického "pragmatismu").

(Pokračování 2. dílem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Většinu letní dovolené jsem trávil z rodinných důvodů v Košicích. Přece jen se nám však s manželkou podařilo krátce si zaletět k moři na Menorku. A tam máme možnost těžit ve zkracujících se podzimních dnech ze vzpomínek na léto ve středomoří.

Menorku lze poměrně rychle prochodit celou. Je přívětivá, i když pivo v některých obyčejných barech na plážích stálo až k pěti euro. Pláže, skály kolem nich, městečka i piniové háje stály za to.

Jedna z pláží na cestě z mysu Favaritx k městečku es Grau. Byla plná krásných mladých nahých slečen nejrůznějších tvarů těla i jeho podstatných součástí. Užil jsem si příjemnou koupel.

Těsně před městečkem es Grau. Stará, zrovna rekonstruovaná, strážní věž je z tohoto místa v zákrytu s majákem na mysu Favaritx.

Městečko es Grau.

Z místa o kousek dál už je vidět jak maják, tak stará strážní věž.