Vize, jakou potřebujeme/281

Vize, jakou potřebujeme/

Rozhovor pro Parlamentní listy a to nejdůležitější při pěstování vize

Před několika málo dny Parlamentní listy uveřejnily rozhovor se mnou na téma energetické krize. Uveřejňuji tu část, která se bezprostředně týká pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize. Tato problematika souvisí s aktuální či dokonce akutní krizí dvojím způsobem:

1. Nejde jen o řešení toho, co nás pálí, ale o vyvedení celé globální společnosti ze slepé uličky.

2. K tomu je nutné dát odpověď, proč jsme se do slepé uličky dostali a jak je tím polarizována globální společnost.

Tímto děkuji Parlamentním listům, že jsem mohl ukázat širší kontext toho, co se dnes odehrává a význam pochopení přechodu na nový typ růstu, resp.

k růstu nové kvality (který nemá nic společného s tzv. Green Dealem).

Celý rozhovor se zajímavou diskusí je zde:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Tunel-to-zastropovani-rekl-docent-Zima-Mrznuti-Jeste-hure-714244

Barevně odlišuji část vybranou z rozhovoru (otázky, které kladly parlamentní listy, jsou uvedeny proloženě):

Snižování dodávek plynu z Ruska v létě, a tím způsobené drastické zvyšování cen, zadusí hospodářskou obnovu po pandemii nemoci covid-19. Teprve v roce 2024 očekáváme normalizaci s růstem 1,8 procenta a inflací 2,5 procenta," uvedl německý institut Ifo. Jaký vývoj prognózujete Vy? Myslíte si, že se někdy vrátíme do "normálu" nebo nás čeká jen "nový normál"?

Tady je třeba připomenout, že za zvyšování cen plynu může hlavně Německo, které neuváženě odešlo od jaderné energie a nahradilo ji zejména tepelnými elektrárnami na plyn. Právě to zvedá nejvíce ceny plynu i elektřiny. Nejjednodušším řešením by bylo obnovit výrobu elektřiny v německých jaderných elektrárnách, které jsou zakonzervovány. To, že se k tomu Německo zatím moc nemá, svědčí o tom, že i jeho politická reprezentace jsou jen figurky nastrčené současnou globální mocí. Návrat k jaderné energetice a třeba i zahálení sériové výroby malých lokálních jaderných modulárních výtopen je ovšem jen krátkodobé řešení. Dlouhodobé, strategické řešení je přechod na nový typ či na novou kvalitu ekonomického růstu. Růstu, který je nejen neomezeně udržitelný, ale i neomezený díky inovační dynamice na základě využití hlavního zdroje: plného rozvoje a uplatňování lidských schopností. Exodus ze slepé uličky Green Dealu, ze slepé uličky konzumu a okázalé spotřeby. Návrat člověka k jeho přirozené podstatě založené na celoživotním poznávání světa, tj. přírody i společnosti, ve kterém žije a kterého je součástí. Viz: https://radimvalencik.pise.cz/10465-o-ekonomickem-rustu-noveho-typu.html Tomu se nyní, jako "pěstitelé vize", nejvíce s kolegy věnujeme. Jsme na prahu změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, ale ještě výraznější. Většina problémů, se kterými se potýkáme, je dána tím, že setrvačný vývoj naráží na svá přirozená omezení. Současná globální moc selhává mj. či právě tím, že si tento dějinný zlom, toto současné "řešení hádanky dějin" nedokáže představit. V tom spočívá její tragédie a současně i příležitost pro nás.

Míříme do "zimní recese?"

Děkuji za tuto otázku. Víte, čeho se obávám nejvíce? Ani ne tak toho, že se budeme muset hodně uskrovnit, že některé domácnosti se dostanou do zoufalé situace a budou muset hledat pomoc u svých sousedů. Tady, v této rovině, věřím lidem v naší zemi. Věřím, že si budeme pomáhat a přežijeme. To, čeho se bojím nejvíce, je ztráta pracovních příležitostí. Vždy ty naše podniky, kterým se ve složitých podmínkách podařilo přežít a které si úspěšně začaly hledat cestu na mezinárodní trhy, jsou vystaveny velmi ostré konkurenci. A pokud budou energie nakupovat za několikanásobně vyšší ceny než jejich konkurence, nemusejí to přežít. Někdy si říkám, že to je vlastně hlavní smysl toho, proč vláda takto zcela zjevně postupuje proti naší zemi. Zlikvidovat to, co dokázalo přežít, abychom upadli do ještě větší závislosti. Musíme se poučit z dosavadní naivity, sjednocovat se na bázi kvalifikovaného vidění reality, bránit se a připravovat na vyvedení naší země z krize, a to ve spolupráci se zeměmi, které jsou na tom podobně jako my. Věřím v budoucnost středounijního prostoru. Jsme dost odlišní svými tradicemi od atlantických zemí EU, jejichž podstatnou část historie tvoří doba, kdy tyly ze zámořských kolonií. Země středounijního prostoru na tom byly zcela jinak. Bránily vyspělou část Evropy před nájezdníky z východu. Obstály a věřím, že obstojí i dnes....

Uplynulé víkendy lidé vyjadřovali zásadní nesouhlas s přístupem české politické reprezentace k řešení krize. Na Václavské náměstí přišly desítky tisíc lidí. Stávkovat měly v říjnu v plánu i odbory. Myslíte si, že od záměru ustoupí?

Přiznám se, že jsem nečekal takovou masu lidí, jaká se na Václaváku sešla. A nečekal jsem ani to, že budou převládat kvalifikované reakce shromážděných lidí na vystoupení řečníků. Organizátoři udělali dobře, že nejdříve nechali vystoupit odborníky. Ty budeme potřebovat. Víc než různé politické příštipkáře, kterým jde jen o sebeprosazení. Proces sjednocování lidí k obraně našeho národa, který bohužel začíná až na úrovni zajištění základních existenčních podmínek našeho života, bude ještě dlouhý. Oprávněně se hovoří o vytváření koalice rozumu. Ten budeme hodně potřebovat. Otevřenost myslí a síla ducha jsou první oblastí, ve které musíme dosáhnout výraznou a rozhodující převahu. Jedním z předpokladů je pochopení toho, jakou podobu bude mít nový typ růstu a jak na něj přejít. Když se lidé, kterým dochází, o co jde, začnou spojovat, obohacovat se svým pohledem, těžit ze zkušeností, pak už cestu k nápravě nikdo nezastaví.

(Pokračování dalším tématem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Když si chci udělat jen malý výlet v blízkém okolí Prahy, jedu do Jíloviště a projdu se kolem vrchu s krásným jménem Kámen (414 m. n. m.). Už v květnu zde lze najít dubáky. Pochopitelně se člověk nevrátí s prázdnou, když houby rostou. Lákají mě sem především krásné výhledy na údolí Berounky a směrem k Praze. A také romantické skalky, které zde vznikly laickou těžbou buližníku.

Pohled ze skály pod Barrandovským sídlištěm přes Vltavu na Pražský Manhattan

Protější stráň za Dalejským potokem. Nádherná lesostep s poměrně vzácnou květenou.

Haladova zahrádka. Malá ale velmi bohatá na rozmanitou vzácnou i cizokrajnou květenu.

Ukázka jedné z kytiček, které u nás nenajdete.